Česká republika patří k malému počtu států Evropské unie, které dosud neumožňují korespondenční hlasování ze zahraničí. I přes nedávné schválení této možnosti vládou se očekává bouřlivá debata v parlamentu. V současnosti mohou Češi žijící v zahraničí volit pouze na ambasádách, což je nákladné a časově náročné.
Americký prezident Donald Trump vyvolal rozruch tím, že omylem označil Španělsko jako člena skupiny BRICS, což vyvolalo obavy z možných tarifů. BRICS tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Španělsko je členem NATO a EU. Trump se také zmínil o nízkých výdajích Španělska na obranu a pohrozil 100% clem na obchodní vztahy mezi USA a Španělskem.
Pirátská strana si zvolila nového předsedu, kterým se stal Zdeněk Hřib, pražský náměstek. Po dlouhém působení Ivana Bartoše přišla změna vedení. Hřib ve druhém kole porazil Lukáše Wagenknechta a obdržel 454 hlasů z 866. V nové roli má ambici reformovat stranu a upozorňuje na důležitou práci, kterou je třeba udělat, aby liberální hlasy nezůstaly nevyužité.
Diskuse na Českém rozhlase se zaměřila na současné americké prezidentské volby, jejich globální význam a roli českého Zákoníku práce po nálezu Ústavního soudu. Hosté rozebírali potřebu reforem legislativy a věnovali se odkazu Quincyho Jonese, jeho vliv na hudbu a spolupráci s mnoha známými umělci.
Česká politická scéna se může těšit na možnou změnu díky novému projektu Miroslava Kalouska, který je často označován za politický buldozer. Tato iniciativa by mohla narušit plány jak vládnoucích, tak opozičních stran a přinést dlouho potřebný otřes. Nejasnosti obepínají konkrétní podobu projektu, avšak spekulace naznačují jeho značný dopad.
Česko-slovenské vztahy čelí napětím kvůli odlišným postojům k energetické politice a válce na Ukrajině. Přestože existují neshody, premiéři Robert Fico a Petr Fiala udržují přátelské vztahy. Fico kritizuje český postoj k Ukrajině, zatímco Fiala se obává slovenských vazeb na Rusko. Jejich osobní vztahy však pomáhají tlumit napětí.
Česká republika se rozloučila s významnou osobností, Karelem Schwarzenbergem, jehož pohřeb se konal v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Obřad se uskutečnil 9. prosince 2023 a zúčastnily se ho stovky lidí, včetně řady politických a kulturních osobností. Schwarzenberg byl významným hlasem v procesu demokratizace a dvakrát zastával funkci ministra zahraničí.
Ivana Stráská, bývalá hejtmanka Jihočeského kraje, se v rozhovoru zaměřila na současné směřování české politiky a společenské nálady. Vyjádřila své znepokojení nad ‚nemocným‘ stavem společnosti a otevřeně sdílela své názory na politickou situaci během diskuse natočené 20. září 2023. Stráská poukázala na různé problémy a poskytla pohledy vycházející z jejich zkušeností z bývalé funkce hejtmanky.
Česká politická scéna trpí cyklickou povahou debat, kde se často vrací k již diskutovaným tématům, jako je přijetí eura. Kritici poukazují na nedostatek pokroku a konkrétních rozhodnutí v českém politickém diskurzu, kde se otázky často začínají od začátku bez dosažení konkrétních výsledků. Tento fenomén není omezen pouze na debaty o euru, ale je širším problémem české politiky.
Petr Hladík v rozhovoru zdůrazňuje, že česká zahraniční politika není ani pro-izraelská ani pro-palestinská, ale zaměřuje se především na zájmy České republiky. Podporou stability na Blízkém východě a uznáním práv obou stran se snaží posílit českou pozici. Hladík zároveň klade důraz na pragmatismus a ekonomické zájmy s cílem nalézt řešení, která vyhovují všem stranám.
Česká politika se potýká s krizí, protože chybí jasná vize a proaktivní strategie. Politici se často definují především tím, co odmítají, místo aby představili vlastní konstruktivní plány do budoucna. Tento přístup vede k politické chudobě a nedostatku entuziasmu. Je třeba, aby političtí představitelé přijali proaktivnější a vizionářský přístup k řešení výzev, kterým země čelí.
Tento článek analyzuje aktuální politickou a ekonomickou situaci v České republice a tvrdí, že se země stále více přibližuje socialismu. Navzdory nutnosti významných reforem se současný volební cyklus nejeví jako přinášející podstatné změny. Autor kritizuje neschopnost ČR implementovat rozumné reformy a zdůrazňuje obecný nedostatek politické vůle a kompetencí k realizaci potřebných změn.
Epizoda pořadu Sama doma ze 10. prosince 2024 ukázala nevšední tipy na nekalorická sladká jídla, testovala lyofilizované jahody, představila příběhy z Oděvní banky i tvorbu Bořivoje Zemana. Jana Fenclová popsala pomoc dětem se ztrátou sluchu v Centru Tamtam.
Nový průzkum z roku 2024 ukazuje, že téměř polovina Čechů je s členstvím v Evropské unii spokojena. Mezi nejčastější důvody nespokojenosti patří obavy z omezení suverenity členských států, migrační politika EU a nadměrná byrokracie. Zjištění odrážejí rozdělené názory Čechů na přínosy a nevýhody členství v EU.
Marine Le Pen litovala, že v roce 2015 vyloučila svého otce Jeana-Marie Le Pena z Národní fronty, což mu podle ní způsobilo velkou bolest. Jean-Marie zemřel 7. ledna 2025 a jeho smrt vedla k veřejné reflexi vztahu mezi otcem a dcerou, která se v posledních letech zlepšila. Uprostřed jejich smíření se veřejnost rozdělila v názorech na jeho kontroverzní kariéru.
Eva Decroix obvinila ministra Tejce z podpory nenávisti po smrti Ukrajince v Jihlavě. Spor eskaluje kvůli bitcoinové kauze.
Atlético Madrid porazilo Las Palmas 2:0 a Giuliano Simeone vstřelil svůj první gól v LaLize. Alexander Sørloth přidal druhý gól, zatímco brankář Jasper Cillessen utrpěl zranění hlavy. Byl to první zápas, kde Diego Martínez jako trenér Las Palmas pocítil porážku. Utkání bylo poznamenáno rozhodnutím VAR a střelou Antoina Griezmanna, která skončila na břevně.