Česko stále brání korespondenčnímu hlasování pro občany v zahraničí

Složitá situace pro Čechy v zahraničí

Češi žijící v zahraničí mají v porovnání s většinou občanů Evropské unie omezené možnosti účastnit se hlasování ve své vlasti. Dosud mohou svůj hlas odevzdat pouze na českých ambasádách, což pro mnohé znamená cestovní náklady a čas, který si musejí vyhradit na cestu. Toto nepatrné okno pro vyjádření jejich názoru může být pro několik set tisíc občanů vážnou překážkou.

Podle odhadů totiž mimo Českou republiku žije z důvodu práce či studia zhruba 600 000 Čechů. Pro ně by korespondenční hlasování bylo nejen pohodlnější, ale především dostupnější. V porovnání s množstvím zemí, které korespondenční hlasování praktikuje, Česko zůstává v menšině.

Příklad sousedních zemí a návrhy

Německo, které je často bráno jako vzor v oblasti volebních procesů, umožňuje korespondenční volbu již od roku 1957. Francie od roku 2020 zavedla internetové hlasování pro své občany žijící v zahraničí, což je další z příkladů, kde se Česko může inspirovat. Přestože Francie v některých případech korespondenční hlasování nepoužívá, nabízí určité digitální alternativy.

Podle databáze IDEA a stanoviska Evropského parlamentu jsou kromě Česka korespondenčnímu hlasování uzavřeny také Francie, Chorvatsko, Malta a Island. Téma korespondenčního hlasování získává na důležitosti i vzhledem k zapojení mladší generace, která je důležitou součástí demokratických procesů a jejich budoucnosti.

Poslední schválený vládní návrh pro korespondenční hlasování, o kterém se bude diskutovat v parlamentu, má své příznivce i odpůrce. Ti, kteří podporují tento krok, argumentují nejen zvýšením účasti, ale také posílením demokracie jako takové. Na druhé straně opoziční hlasy varují před komplikovanou realizací a bezpečnostními riziky, které by korespondenční hlasování mohlo nést.