Politika v Česku a Evropě – aktuální přehled a názory

Tipsport a Fortuna nasadily desítky milionů na volby 2025, sázky na Tureka vs Bartoše a rekordní účast voličů naznačují napjatý volební souboj.

Taťána Malá čelí obviněním z plagiátu ve své diplomové práci, Babiš naznačil možný odchod a ministrka trvá na čistém svědomí. Skandál zasahuje celou vládní koalici.

Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, zemřela 6. října 2025. Její odchod končí více než 25 let české jaderné regulace a vyvolává otázky ohledně budoucnosti.

Pardubský senát Krajského soudu v Hradci Králové odmítl návrh Volt Česko na zrušení registrace kandidátky SPD. Soud argumentoval, že zákon nepřikazuje povinnost označit se jako koalice. Naopak již v Jihočeském kraji soudy uznaly obcházení zákona u SPD i hnutí Stačilo. Rozdílné rozhodnutí vyvolává debatu o roli soudů v prezidentských volbách a o tom, jak se definují „skryté koalice“.

Nedávné německé volby odhalily výrazné změny v politické krajině. CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze získalo 28,5 % hlasů, čímž se stalo největší stranou. AfD dosáhlo historického úspěchu s 20,8 % hlasů, zatímco SPD zažila nejhorší výsledek. Koaliční jednání mezi CDU/CSU a SPD jsou ve středu pozornosti.

Německé volby vzbuzují zájem nejen politologů, ale také ekonomů, kteří zkoumají jejich potenciální dopady na ekonomický vývoj v Evropě. Roli hrají i spotřebitelé, pro něž může mít změna vlády přímé důsledky na ceny potravin. Analýza se zaměřuje na vliv, který může mít výsledná politická koalice na evropské trhy a také na domácí spotřebitelské ceny.

Mladí voliči v Německu preferují krajně levicové a pravicové strany Die Linke a AfD kvůli nespokojenosti s mainstreamovou politikou, ekonomickým obavám a energetické politice. Analytici upozorňují na paradox, že ekologická politika oslabuje německé hospodářství, a ukazují na Friedrich Merze (CDU) jako možného reformátora. Koaliční výzvy přetrvávají.

V české politice panuje neshoda ohledně snižování rozpočtových deficitů. Zatímco vládní koalice ve spolupráci s ministerstvem financí prosazuje úsporná opatření, opozice a odbory mají jiný názor. Článek se zaměřuje na složitosti těchto debat a kritiku vládního postupu.

Po 25 letech od vstupu do NATO vyjádřilo 53 % Čechů důvěru v alianci, což je vyšší než důvěra v EU. Podpora členství se pohybuje kolem 70 % od roku 1999. Mladší a vzdělanější generace a muži jeví více důvěry. Po invazi Ruska na Ukrajinu důvěra vzrostla na 61 %. Česko plánuje dosáhnout 2 % HDP na obranu do roku 2024.

Krajský soud v Liberci částečně uznal vinu hejtmana Martina Půty v korupčním procesu. Půta dostal podmíněný trest a pokutu. Nadále trvá na své nevině a plánuje se odvolat. Jeho národní politická kariéra je však ohrožena. Ve stejném případu byly odsouzeny další osoby a firmy, včetně Metrostavu.

Česká republika patří k malému počtu států Evropské unie, které dosud neumožňují korespondenční hlasování ze zahraničí. I přes nedávné schválení této možnosti vládou se očekává bouřlivá debata v parlamentu. V současnosti mohou Češi žijící v zahraničí volit pouze na ambasádách, což je nákladné a časově náročné.

Americký prezident Donald Trump vyvolal rozruch tím, že omylem označil Španělsko jako člena skupiny BRICS, což vyvolalo obavy z možných tarifů. BRICS tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Španělsko je členem NATO a EU. Trump se také zmínil o nízkých výdajích Španělska na obranu a pohrozil 100% clem na obchodní vztahy mezi USA a Španělskem.