Andrej Babiš, 69letý předseda hnutí ANO a jmenovaný budoucí předseda vlády, oznámil večer 1. prosince 2025, že Agrofert nechá za sebou – navždy. V videu nahraném na sociálních sítích řekl: „Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nic společného.“ Tímto krokem chce vyřešit dlouho třešněný konflikt zájmů, který zdržoval jeho jmenování na čele vlády. Ačkoliv Babiš Agrofert postavil během půl století a vlastnil jej jako jediný majitel, nyní předá své akcie trustu řízenému zcela nezávislým správcem a dohledanému nezávislým protektorem. Oba posty mají být obsazeny odborníkem na takové struktury, který bude „zcela nezávislý“ – a Babiš, jeho manželka ani děti už nikdy nemají mít vliv, ani příjem z firmy. „Moje děti získají Agrofert až po mé smrti“, dodal. To je nejen symbolický gesto – je to právní výzva, kterou nemůže prezident Petr Pavel ignorovat.
Co znamená „nevratné vzdání“ ve skutečnosti?
Nejde jen o příběh o vlastnictví. Jde o 2,5 miliardy korun ročně – tolik Agrofert obdržel v průměru z Agrárního fondu za posledních pět let. České zákony zakazují předsedovi vlády mít jakékoli ekonomické zájmy, které by mohly ovlivnit rozhodování. Babišův plán vypadá jako kompromis – nevzdává firmu, ale předává ji do „černé skříňky“, kde bude řízena někým, kdo nemá s ním žádný vztah. Ale je to dostatečné? Někteří právníci se ptají: Pokud Babiš pořád vědí, jak se firma chová, a pokud její zisky nakonec přijdou jeho dětem, není to jen „přesun“ z jedné kapsy do druhé?
Podle Radio Prague International v roce 2025 samotný Babiš z Agrofertu a spojených firem dostal přes 477 milionů korun. To je více než roční plat tří ministřů. Ačkoliv Babiš tyto příjmy označuje jako „legální“ a „předem oznámené“, kritici vidí v nich ukazatel systémového přetěžování státních prostředků. Agrární fond už dříve varoval: pokud Babiš zůstane v konfliktu zájmů, dotace budou pozastaveny. Nyní je otázkou, zda „trust“ opravdu vymaže tento vztah – nebo ho jen přesune do tmy.
Rajchl: „Nemusí nic oznamovat, dotace přijdou automaticky“
Zatímco Babiš představuje svůj plán jako vítězství zákona, poslanec Jan Rajchl ze SPD říká něco úplně jiného: „Babiš nemusí nic oznamovat, Agrofert přijde o dotace automaticky.“ Podle něj stačí, že se Babiš stane předsedou vlády – a zákony automaticky vypnou přístup k dotacím. Toto tvrzení je ale výzvou pro všechny, kdo znají právní systém. Miroslav Skopeček, místopředseda Poslanecké sněmovny z KDU-ČSL, reagoval skepticky: „V tomto případě bych věřil spíše jiným právníkům než poslanci Rajchlovi.“
Rajchl se nejen vyslovuje o Agrofertu – jeho vlastní finanční přiznání vzbudilo pozornost. Prohlásil, že vlastní 6 milionů korun v hotovosti – 4 z dědictví, 2 z úspor. „Nechci být odkázaný na to, že mám všechny peníze v bance,“ řekl. Pro poslance je to neobvyklé – většina deklaruje peníze na účtech, ne v kapse. A přitom Rajchl před několika lety působil jako dozorčí radní firmy Bionova, která je spojena se skandálem s kmenovými buňkami, o kterém Reportér psal podrobně. Nyní se tedy jeho slova o „automatických dotacích“ nezdají být jen právní analýzou – ale spíše pokusem o politický kryt.
Co říkají experti a co se děje v parlamentu?
Politolog Jan Kubáček označil Babišův krok za „krok, který prezident Petr Pavel nemůže ignorovat“. To je klíč. Pavel už dříve řekl, že jmenování Babiše závisí na „jednoznačném a nevratném“ vyřešení konfliktu. Nyní má Babiš předložit něco, co vypadá jako řešení. Ačkoliv se nejedná o úplné prodej, ale o „právní izolaci“, mnoho analytiků se domnívá, že to bude stačit. Seznam Zprávy uvádí, že Babiš by měl být jmenován již 6. prosince – tedy v pátek.
Parlament však nečekal. V den oznámení, 1. prosince, zavolal koalice, která přestala spolupracovat s ANO, mimořádné zasedání – s jediným bodem: „Konflikt zájmů předsedy ANO jako budoucího předsedy vlády“. Nebyla to debata o zákonech – byla to politická výzva. Když se Babiš přiznal, že „domnělý“ konflikt vyřeší, nebyl to akceptovaný kompromis – byl to politický životní zápas.
Co je za tím – a co přijde dál?
Agrofert není jen firma. Je to ekonomický imperium – zahrnuje zemědělské podniky, potravinářské továrny, logistiku, chemii, i zahraniční investice. Pokud se Babiš skutečně „vzdá“ jeho vlivu, znamená to nejen změnu v jeho životě – ale i v celé české zemědělské politice. Kdo bude řídit tyto dotace? Kdo bude rozhodovat, kam půjdou peníze z evropských fondů? A jestli se Babiš „vzdá“, ale jeho děti budou dědictví získávat po jeho smrti – je to opravdu „nevratné“?
Na druhé straně – pokud by se Babiš vzdal Agrofertu úplně, prodal ho, zrušil ho – by to znamenalo ekonomický šok. Tisíce zaměstnání, stovky dodavatelů, města, která závisí na jeho podnikání. Proto se všechno točí kolem „trustu“. Je to nejmenší společný jmenovatel – největší možný kompromis.
A co se stane, pokud se ukáže, že správce trustu není skutečně nezávislý? Pokud se zjistí, že Babiš stále „vědí“, jak se věci dějí? Tehdy se všechno vrátí. A prezident Pavel bude mít jen jednu možnost: odmítnout jmenování. A česká politika by se znovu zastavila – na třetí nebo čtvrté kolo.
Frequently Asked Questions
Jakým způsobem by měl trust zaručit, že Babiš nemá vliv na Agrofert?
Trust bude řízen nezávislým správcem a dohledaným protektorem, kteří budou mít výlučnou pravomoc rozhodovat o výdajích, investicích a výplatách. Babiš a jeho rodina nebudou mít právo na informace o operacích firmy, ani na hlasování. Pokud se však ukáže, že správce přijímá rozhodnutí podle Babišových „náznaků“, může být trust zrušen a konflikt zájmů se znovu otevře.
Proč Rajchl tvrdí, že dotace přijdou i bez oznámení?
Rajchl odkazuje na část zákona, která říká, že předseda vlády nesmí mít „přímý nebo nepřímý“ vliv na příjem dotací. Pokud je Babiš předsedou vlády, i když je v trustu, může být Agrofert považován za „příměstní“ podnik – a dotace by tedy měly být automaticky pozastaveny. Ale tato interpretace není v právní praxi potvrzena – a většina právníků si myslí, že je potřeba aktivního zákroku.
Co se stane s Agrofertem, pokud Babiš zemře?
Podle Babišova prohlášení jeho děti získají firmu až po jeho smrti. To znamená, že trust bude existovat až do jeho smrti – a poté se akcie převedou na rodinu. To je kritiky považováno za „záchranný krok“: Babiš se „vzdává“ dnes, ale rodina si udrží kontrolu za 10 nebo 20 let. Evropská komise by to mohla považovat za obcházení pravidel.
Proč prezident Pavel nemůže Babiše jmenovat bez tohoto kroku?
Petr Pavel, jako prezident, má ústavní povinnost zaručit, že vláda splňuje zákony. Český zákon o konfliktu zájmů je jednoznačný: předseda vlády nesmí vlastnit podnik, který přijímá státní dotace. Pokud by Pavel jmenoval Babiše bez řešení, mohl by být soudem předvolán za porušení ústavy. To by znamenalo politickou katastrofu – a možná i nové volby.
Jaký vliv má tento případ na evropské dotace?
Evropská komise sleduje případ Agrofertu od roku 2018, kdy byla podezření, že dotace šly příliš často firmám s politickými vazbami. Pokud se ukáže, že Babiš skutečně „vzdal“ firmu, komise pravděpodobně nezasáhne. Ale pokud bude považována za „formální“ vzdání, může zahájit vyšetřování – a zastavit další platby z evropských fondů na roky.
Je možné, že Babiš bude předsedou vlády i bez tohoto trustu?
Teoreticky ano – ale jen pokud by se všechny opozice rozhodly přijmout nejistotu. Pokud by Pavel jmenoval Babiše bez jasně prokazatelného řešení, hrozilo by mu nejen politické vytýkání, ale i soudní žaloby. A většina politiků, i z jeho vlastního tábora, ví: bez tohoto kroku by vláda nevydržela ani dva měsíce.
