Agrofert, největší česká agrochemická a potravinářská skupina s ročním obratem přes 100 miliard korun. Also known as firma Andreje Babiše, it ovlivňuje nejen trh s potravinami, ale i politické rozhodování v Česku. Agrofert není jen obyčejná firma. Je to entita, která se dotýká každého, kdo žije v Česku — od cen chleba až po složení vlády. Když se Andrej Babiš stal předsedou vlády, vznikl největší konflikt zájmů v moderní české historii. Jak může člověk, který vlastní jednu z největších firem v zemi, správně rozhodovat o dotacích, zákonech a státních nákupích? Odpověď není jednoduchá, ale výsledek je vidět na každém kroku.
Agrofert je spojený s tisíci zaměstnáními, stovkami farm a desítkami podniků — od pěstování obilovin po výrobu hnojiv a vlastnictví supermarketů. Ale jeho vliv nekončí na trhu. Když se na Hradě konzultovali kandidáti na ministry, jediná věc, která zdržovala výběr nové vlády, byl přesně tento konflikt: jak může Babiš vést stát, když jeho firma stále získává miliardové evropské dotace? Nejen soudy, ale i evropské instituce na tom trvaly. Agrofert se stal symbolem toho, jak může soukromý majetek převzít kontrolu nad veřejným prostředkem. Když se v roce 2023 předložil návrh na zákaz vlastnictví firem při vedení státu, bylo jasné: problém není jen Babiš. Problém je systém, který to umožňuje.
Andrej Babiš, bývalý předseda vlády a majitel Agrofertu. Also known as „Babiš“, it je jediný český politik, jehož osobní majetek byl předmětem evropského vyšetřování. Nejde jen o peníze. Jde o důvěru. Když se v roce 2025 konzultace na Hradě zase zasekly kvůli Agrofertu, lidé věděli: nejde o technický problém. Jde o to, zda je možné, aby člověk, který má zájem vydělávat na státních penězích, měl právo je rozdělovat. Tohle není teorie. Tohle je skutečnost, která se odehrává v každém rozhodování o zdravotnictví, školství nebo zemědělství.
Agrofert není jen o zemědělství. Je to o tom, jak moc může mít jeden člověk vliv na celý stát. A když se podíváte na články níže — o konzultacích s ministry, o odmítnutí vlády, o sporech o dotace — všechny tyto příběhy se točí kolem jedné věci: Agrofert. Neexistuje v Česku žádný jiný případ, kde by se politika a business tolik prolínaly. A právě proto je důležité pochopit, co to znamená pro každého z nás — nejen pro politiky nebo podnikatele, ale pro každého, kdo platí daně, kupuje potraviny nebo se chce spolehnout na demokracii.
Andrej Babiš oznámil nevratné vzdání Agrofertu v trustu, aby mohl být jmenován předsedou vlády, ale poslanec Rajchl tvrdí, že dotace přijdou i tak. Prezident Pavel má rozhodnout, zda je řešení dostatečné.
ČR skončila za Iránem a Irákem v žebříku vojenských výdajů SIPRI. Premiér Babiš řeší s NATO cíl 2 % HDP. Zároveň roste obchod s Irákem.
Pirátská strana si zvolila nového předsedu, kterým se stal Zdeněk Hřib, pražský náměstek. Po dlouhém působení Ivana Bartoše přišla změna vedení. Hřib ve druhém kole porazil Lukáše Wagenknechta a obdržel 454 hlasů z 866. V nové roli má ambici reformovat stranu a upozorňuje na důležitou práci, kterou je třeba udělat, aby liberální hlasy nezůstaly nevyužité.
Brankář Lukáš Horníček z SC Braga přitahuje zájem Interu Milán i anglických klubů. S 20 čistými konty v 37 zápasech útočí na místo v kádru reprezentace na MS 2026.
Marine Le Pen litovala, že v roce 2015 vyloučila svého otce Jeana-Marie Le Pena z Národní fronty, což mu podle ní způsobilo velkou bolest. Jean-Marie zemřel 7. ledna 2025 a jeho smrt vedla k veřejné reflexi vztahu mezi otcem a dcerou, která se v posledních letech zlepšila. Uprostřed jejich smíření se veřejnost rozdělila v názorech na jeho kontroverzní kariéru.
Německé volby v roce 2025 byly definovány historickým vítězstvím CDU s 20.6% druhých hlasů, zatímco AfD zaznamenala skok o 10 procentních bodů na 20.8%. Účast voličů se zvýšila na 82.7%, což odráží klíčová témata jako ekonomika a migrace. CDU bude vést koaliční jednání, ale čelí výzvám při vytváření většiny bez účasti AfD.
