Při prvním hlasování o předsedovi Sněmovny po volbách v říjnu 2024 se v Praze na náměstí Republiky odehrál jev bez předchůdce v české politice: Hayato Okamura, 45letý poslanec KDU-ČSL, vystoupil s pláčem v hlasu a varoval kolegy, aby nevolili jeho vlastního mladšího bratra, Tomia Okamury, jako předsedu Pražského parlamentu. „Pokládám za vážnou hrozbu volit do pozice předsedy Sněmovny člověka, který kontinuálně mnoho a mnoho let je snad nejvýraznější politickou postavou v naší společnosti, která zpochybňuje naše členství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci. To je vážná bezpečnostní hrozba, to není žádná dětská hra,“ řekl Hayato. Většina poslanců se na něj dívala jako na člověka, který přišel z domu s bolestí — a ne s kalkulačkou.
„U nás SPD nikdo nevolí“
Hayato Okamura, narozený v Tokiu, kde jeho matka Helena, dcera československého křesťanského demokrata Josefa Holíka, žila po druhé světové válce, připomněl, že jeho bratr je o šest let mladší. Připomněl, jak se Tomio narodil v nemocnici na okraji Tokia, jak je jejich rodina vyrůstala mezi dvěma kulturami, a jak matka po dlouhém onemocnění strávila téměř rok v nemocnici. Během toho doby se Tomio a jejich starší bratr Osamu několik měsíců nacházeli v dětském domově v Mašťově u Podbořan. „Víme, jak to je, když dítě ztratí oporu,“ řekl Hayato. „A vím, že Tomio je v podstatě labilní člověk. Nejsem proti němu jako bratr. Ale jako poslanec musím říct pravdu.“
Zatímco jeho slova zněla jako výkřik z duše, politická realita byla jiná. Koalice ANO, SPD a Motoristé měla 108 hlasů — většinu. KDU-ČSL proto nominovalo svého bývalého místopředsedy Jana Bartoška, ale jeho šance byly nulové. Hayato to věděl. „Nechápu, proč jste se takhle spojili,“ řekl před tím, než se obrátil na bratra. „U nás SPD nikdo nevolí.“
„Chci být předsedou všech“
Tomio Okamura, který předtím vystoupil jako kandidát na předsedu, se nezdráhal. „Chci být předsedou všech poslanců,“ řekl, „bez ohledu na to, kdo mi dal hlas.“ Nezmínil bratra, nezmínil rodinu. Neřekl ani slovo o NATO nebo EU. Zůstal v oblasti formálních povinností — jako by se jednalo o technickou volbu. Ale jeho přítomnost v této pozici je víc než technická. Je symbolická. A to Hayato věděl.
Před jeho projevem vystoupil bývalý premiér Petr Fiala z ODS a označil Tomia Okamuru za „politickou katastrofu“ a „hrozbu pro demokracii“. Jeho slova byla silná, ale neosobní. Hayato se ale obrátil na vlastní krev. A to je to, co se v českém parlamentu nikdy nestalo.
Co říkají experti?
Bezpečnostní analytik Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz komentoval: „Hayato Okamura hovoří jako obchodník — ne jako politik. On vidí riziko, ne jen volby. A má pravdu: volba předsedy Sněmovny, který systémově podkopává základní bezpečnostní aliance, je jako dát klíče od banky člověku, který říká, že banka je zbytečná.“
Volba Tomia Okamury však nebyla jen o jeho názorech. Byla o tom, že koalice se rozhodla dát mu moc, která mu umožní ovlivňovat pořádek jednání, výběr komisí a dokonce i přístup k citlivým dokumentům. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost bude nyní předsedat někomu, kdo v roce 2023 veřejně prohlásil: „NATO je zbytečná organizace pro Česko.“
Proč to dělá rozdíl?
Předseda Sněmovny není jen moderátorem. Je to člověk, který rozhoduje, kdy se hlasuje, které zákony se projednávají a kdo má slovo. V roce 2025, kdy se bude řešit rozpočet, zákon o obraně a možná i otázky evropských sankcí, bude Tomio Okamura mít moc blokovat, zpomalit nebo dokonce přerušit diskusi. A to přesně proto, že jeho názory nejsou jen odlišné — jsou zásadní.
Hayato Okamura nevolal k odporu. Nevolal k protestu. Vzal na sebe nejtěžší úkol: říct pravdu o člověku, kterého zná nejdéle. A přitom věděl, že to nezmění výsledek. „Myslím na něj jako na bratra,“ řekl na konci. „Ale když se dívám na Sněmovnu, vidím Česko. A Česko nemůže mít předsedu, který chce zrušit jeho základní aliance.“
Co bude dál?
Tomio Okamura byl zvolen 108 hlasy. KDU-ČSL a ODS se odmítly zúčastnit hlasování. Zbývající strany se vzdaly. Nyní se očekává, že v lednu 2025 začne výběr komisí — a zde bude mít Okamura plnou moc. Bude moct blokovat výbory pro zahraniční věci, obranu i bezpečnost. A to i když jeho názory na NATO a EU nejsou jen odlišné — jsou v rozporu s ústavou a s mezinárodními závazky Česka.
Hayato Okamura zůstal v poslanecké sněmovně. Neodešel. Neodstoupil. Jen se posadil do sedadla, kde už nikdy nebude moci hlasovat proti svému bratrovi. A přitom ví, že jeho slova zůstanou. V historii. V médiích. V paměti.
Frequently Asked Questions
Proč je volba Tomia Okamury bezpečnostní hrozbou?
Tomio Okamura od roku 2013 systémově zpochybňuje členství Česka v EU a NATO, včetně veřejných prohlášení, že tyto aliance jsou „zbytečné“ nebo „proti českým zájmům“. Jako předseda Sněmovny bude mít moc ovlivňovat výbory pro obranu a zahraniční věci, což mu umožní blokovat legislativní procesy, které podporují bezpečnostní spolupráci. To je v rozporu s ústavním závazkem Česka udržovat alianční vazby.
Co znamená, že Hayato Okamura je česko-japonský poslanec?
Hayato je jedním z mála poslanců v historii Česka s japonským původem. Jeho matka Helena je Češka, otec Japoncům. Narodil se v Tokiu, vyrůstal v Ústí nad Labem. Jeho rodina má hluboké kořeny v křesťanské demokracii — jeho dědeček Josef Holík byl poslancem za KDU v první republice. Jeho projev tedy není jen osobní, ale i historický: odkazuje na hodnoty, které jeho rodina původně zastávala.
Proč se Hayato nevzdal mandátu, když se tak silně vystavil?
Hayato neodstoupil, protože chtěl zůstat v parlamentu a sledovat, jak se jeho bratr chová ve funkci. Jeho cílem nebylo zničit Tomia, ale zůstat v pozici, kde může ovlivňovat diskusi, kritizovat nebezpečné kroky a připomínat, že moc nesmí být v rukou těch, kdo podkopávají základy státu. Je to morální odpor, ne politický boj.
Jaký je vliv této volby na vztahy s EU a NATO?
Některé evropské země, včetně Německa a Polska, již vyjádřily znepokojení nad volbou Tomia Okamury. Předseda Sněmovny má vliv na přípravu návrhů pro evropské výbory a může zdržovat přijímání společných pozic. To může vést k izolaci Česka v klíčových rozhodovacích orgánech EU, zejména pokud jde o bezpečnostní otázky v kontextu války na Ukrajine.
