Zemřela Dana Drábová, šéfka české jaderné bezpečnosti

Když Dana Drábová, ředitelka Státní úřad pro jadernou bezpečnost zemřela 6. října 2025, česká veřejnost i mezinárodní odborníci pocítili šok. V 64 letech po dlouhé boji s vážnou nemocí se rozloučila s více než čtvrt stoletími služby na nejvyšší pozici české jaderné regulace.

Život a kariéra Dany Drábové

Drábová se narodila 3. června 1961 a studovala na Fakultě jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT, kde se specializovala na dozimetrii a aplikaci ionizujícího záření. V letech 1994–2000 získala doktorát v oblasti jaderné fyziky. První kroky ve světě radiační ochrany učinila v Centru radiační hygieny Ústavu hygieny a epidemiologie, později známém jako Státní ústav zdraví.

Od roku 1992 působila jako zástupkyně šéfa Radiologické monitorovací sítě ČR a rychle se vypracovala na manažerské pozice – od roku 1995 řídila oddělení krizové připravenosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a následně vedla Státní ústav ochrany před zářením. V listopadu 1999 převzala jeho čelenku a od té doby byla tváří české jaderné politiky.

Klíčové momenty v jaderné regulaci

Jednou z prvních velkých výzev byla ostrá kritika rakouské vlády a protesty proti výstavbě nového bloku v Temelín. Rakousko se obávalo dopadu na životní prostředí a bezpečnost, což vyvolalo mezinárodní debatu. Drábová reagovala klidně, podpořena tvrdými daty a odbornými posudky, a postupně napětí utišila.

Od té doby stála u zrodu mnoha bezpečnostních protokolů, od revizí havarijních plánů po spolupráci s evropskými partnery. V letech 2006–2009 předsedala Western European Nuclear Regulators Association (WENRA) a během dvou období sloužila v radě guvernérů International Atomic Energy Agency. V roce 2018 se stala poradkyní japonské vlády, kde pomáhala připravovat reakce na následky havárie ve Fukušimě.

Mezinárodní uznání a vliv

Drábová měla na svém kontě řadu ocenění – čestné doktoráty od Technické univerzity v Liberci (2013) a Technické univerzity v Ostravě (2016). V roce 2024 obdržela prestižní japonskou vyznamenání za podporu mezinárodní spolupráce v jaderné bezpečnosti. Dva bývalí prezidenti, Václav Klaus i Miloš Zeman, jí udělili státní vyznamenání.

Každodenní příspěvky na platformě X o radiační situaci na Ukrajině od února 2022 dokládaly její neúnavnou snahu informovat veřejnost. Poslední zpráva, publikovaná jen hodiny před jejím úmrtím, konstatovala: „Denní hlášení si berou pauzu. Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.“

Reakce politiků a veřejnosti

President Petr Pavel vyjádřil: „Osoba, která odvedla výjimečnou práci pro bezpečnost naší země, nás opustila. Obdivuji její odvahu, lidskost a smysl pro humor.“ Výstupní premiér Petr Fiala i vítěz posledních voleb Andrej Babiš poděkovali za celoživotní službu, která překračovala politické rozdíly.

Odborníci i laická veřejnost vzpomínali na Drábovou jako na „nepostradatelnou postavu české energetické scény“, jejíž přímý styl a odborná preciznost zůstaly v paměti těch, kdo s ní dlouho spolupracovali.

Důsledky pro českou jadernou bezpečnost

Odchod tak dlouho sloužící šéfky otevírá otázky ohledně nástupnictví. V úřadu se už objevily spekulace o možných jmenováních, avšak vedení stále poukazuje na nutnost zachovat kontinuitu a stabilitu v době, kdy se Evropa potýká s rostoucími geopolitickými napětími a energetickými výzvami. Očekává se, že její nástupce bude muset pokračovat v rozvoji moderních monitorovacích systémů a v koordinaci s evropskými partnery.

• 25 let vedení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
• Členství ve špičkových mezinárodních regulátorských orgánech
• Deníky o radiační situaci na Ukrajině během války
• Čestné doktoráty a státní vyznamenání

Co dál? Výhled do budoucnosti

Nový šéf úřadu bude čelit úkolům, které Drábová položila – posílit veřejnou důvěru, rozšířit transparentnost dat a připravit ČR na další generaci jaderných technologií. Však i bez ní zůstane odkaz: pevný závazek k bezpečnosti, která není jen technickým termínem, ale i otázkou lidských životů.