Giulio Ciccone vyhrál San Sebastián 2025: rozhodl útok na Murgil‑Tontorra

San Sebastián patřil Cicconemu: sólová paráda po Murgil‑Tontorra

Týden po dojezdu Tour de France to v Baskicku tradičně jiskří. A 44. ročník Donostia San Sebastián Klasikoa nebyl výjimkou. Giulio Ciccone z týmu Lidl–Trek zvládl 211,4 km s celkovým převýšením 3 912 metrů za 5:05:33, průměrnou rychlostí 41,512 km/h, a po drtivém útoku na posledním kopci Murgil‑Tontorra si dojel pro největší jednodenní vítězství kariéry.

Ital nastoupil na prudkých rampách Murgilu, které leží zhruba 8 kilometrů před cílem v Donostii, a odolal všem pokusům o dostižení. Nejblíž byl Jan Christen (UAE Team Emirates‑XRG), který dojel o 9 sekund zpět. Třetí místo bral Maxim Van Gils (Red Bull–BORA‑hansgrohe) s mankem 18 sekund. Vteřinově totožně s Belgičanem finišovali Tiesj Benoot (Team Visma | Lease a Bike), Isaac Del Toro (UAE Team Emirates‑XRG) a Neilson Powless (EF Education‑EasyPost).

Závod odstartoval v 11:27 a hned od začátku se jel ostrý rytmus. Profil s klíčovými výstupy na Jaizkibel, Erlaitz a nakonec Murgil‑Tontorra trestal každé zaváhání. Tradičně smíšené startovní pole – část jezdců ještě „na páře“ po Tour, jiní s myšlenkami na blížící se Vueltu – přispělo k nepředvídatelnému průběhu. Když to začne na baskických stráních praskat, nikdo nemá jistotu.

Jak se závod lámal: Jaizkibel, Erlaitz, Murgil

Klíč k výsledku se začal rýsovat na Erlaitzu. Tam zaútočil Primož Roglič a vyvolal selekci, která přeskupila karty. Do popředí se dostali nejvýbušnější vrchaři a tempáři, kteří dokážou v posledních 30 kilometrech dělat rozdíly. Právě v téhle pasáži se utrhli Ciccone s Isaakem Del Torem a vynutili si odstup od nervózního pelotonu.

Murgil‑Tontorra, krátký, ale brutální kopec se sklony přes 15 %, je v San Sebastiánu tradičním katem. Pozice před nájezdem, první stovky metrů a schopnost neuhnout na nejprudších rampech – to rozhoduje. Ciccone zvolil ideální okamžik: zostřil tempo na nejstrmější pasáži, přebrodil se přes horizont s pár vteřinami k dobru a pak už jen riskantně, ale čistě klesal a držel watty na dojezdu do města.

Chase group se srovnala až po kopci. Nejaktivnější byl mladý Švýcar Jan Christen, který zredukoval ztrátu na jednocyferné sekundy, jenže na rovinatějším dojezdu už Ital nepustil ani centimetr. Van Gils si v závěru pohlídal pódium, zatímco Benoot, Del Toro a Powless dojeli v jeho čase.

První desítku doplnili Luke Plapp (Team Jayco AlUla) se ztrátou 21 sekund, Christian Scaroni (XDS Astana Team) s mankem 1:09, Cian Uijtdebroeks (Team Visma | Lease a Bike) o vteřinu dál a Xandro Meurisse (Alpecin‑Deceuninck) na +2:01. Pro představu, jak rychle se jelo: přes téměř čtyři tisíce výškových metrů udržet průměr přes 41,5 km/h je na zvlněném baskickém terénu číslo, které by ještě před pár lety budilo nevěřícné pohledy.

San Sebastián má v kalendáři zvláštní místo. Přijíždějí sem unavení hrdinové z Tour i hladoví závodníci, kteří mají jako hlavní cíl pozdní léto. Nejde jen o medaili z denního závodu – je to lakmusový papírek formy. Kdo v Baskicku létá, často se objeví i na titulních stranách ve zbytku sezony.

Ciccone si dnešním výkonem připomněl, proč ho peloton řadí mezi nejnebezpečnější vrchaře pro krátké, prudké výjezdy. Umí vyhrát etapy na Grand Tours, umí se opřít do prudkých kopců a v posledních letech přidal i větší porci odolnosti v tempu. Sólový dojezd v San Sebastiánu přidává do jeho sbírky punc prestiže, který se v elitním pelotonu počítá.

Projevil se také posun v taktice lidl‑trekovců. Trpělivá práce v mezičasech, poctivé krytí náskoků a v pravý moment povolený řetěz na Murgilu – to je recept, který v tomhle závodě pravidelně funguje. Baskické kopce neodpouštějí přestřelené ambice, ale současně odměňují odvážné, kteří útočí včas a mají čím doručit do cíle.

V roli vyzyvatelů se blýskli mladíci. Christen rozjel stíhání s rozvahou, ale taky s vírou, že se dá dotáhnout, a Van Gils potvrzuje, že mu profily typu „krátké peklo“ sedí. Benoot přidal typickou porci houževnatosti, Del Toro navázal na aktivitu z Erlaitzu a Powless potvrdil, že v San Sebastiánu umí závod číst i zakončit.

Samotný profil závodu zas a znovu ukázal, proč je pro scénář tak důležitý: Jaizkibel dělá první selekci, Erlaitz rozlepí zbytky družin a Murgil‑Tontorra je finiš bez sítě. Přidejte technický sjezd, krátkou rovinu a vyjde vám šablona, v níž se skvěle prosazují jezdci s kombinací dynamiky, sjezdařského umu a poctivého tempa na rovině.

V širším kontextu sezony se závod trefil do nervu mezi dvěma vrcholy kalendáře. Po Tour není tělo ani hlava úplně čerstvá, přesto se tu často jezdí rekordy. Moderní vybavení, aerodynamika, přesné měření výkonu a především agresivní způsob závodění posledních let z toho dělají bitvu, kde se čeká méně a riskuje víc. Výsledek? Menší rozdíly, ale brutální intenzita, která zmačká i velká jména.

Pro fanoušky v Donostii to byl svátek, jak má být. Baskická vášeň pro cyklistiku je cítit na každém z těch prudkých serpentýn, a když se balík utrhne do barevných pruhů na svazích, stojí to za to. Z pohledu týmů jde zároveň o praktickou zkoušku před Vueltou: kdo tu vydržel v čele až do Murgilu, bývá připravený na nástupy v Cantabrii, Asturii i Pyrenejích.

San Sebastián 2025 si tedy připíšeme jako ročník, kde rozhodla odvaha a čisté nohy v posledním kopci. Ciccone si vybral správný okamžik, udělal správná rozhodnutí a prokázal, že umí nejen nastoupit, ale i dovézt náskok do cíle. A to je v tomhle závodě, s jeho rytmem a profilem, úplně nejcennější dovednost.

• 1. Giulio Ciccone (Lidl–Trek) 5:05:33
• 2. Jan Christen (UAE Team Emirates‑XRG) +0:09
• 3. Maxim Van Gils (Red Bull–BORA‑hansgrohe) +0:18
• 4. Tiesj Benoot (Team Visma | Lease a Bike) +0:18
• 5. Isaac Del Toro (UAE Team Emirates‑XRG) +0:18
• 6. Neilson Powless (EF Education‑EasyPost) +0:18
• 7. Luke Plapp (Team Jayco AlUla) +0:21
• 8. Christian Scaroni (XDS Astana Team) +1:09
• 9. Cian Uijtdebroeks (Team Visma | Lease a Bike) +1:10
• 10. Xandro Meurisse (Alpecin‑Deceuninck) +2:01

Až se jednou bude letošní sezona bilancovat, tohle baskické odpoledne bude patřit mezi ty momenty, které dávají smysl celé mozaice: forma po Tour, příprava na Vueltu, test odvahy i chytrosti. A jeden precizní útok na Murgil‑Tontorra, který rozhodl úplně všechno.