Václav Větvička, legendární český botanik, dendrolog a dlouholetý ředitel Botanické zahrady UK v Praze, zemřel v noci ze středy 29. na čtvrtek 30. července 2026. Bylo mu 88 let. Odejít z tohoto světa měl podle informací agentury ČTK v klidu, v prostorách Hamzovy léčebny v Luži–Košumberku na Chrudimsku.
Zpráva o úmrtí muže, jehož hlas znali miliony posluchačů z víkendových ranních vysílání Českého rozhlasu Dvojky, se objevila nejprve v regionálním tisku. Potvrdil ji ředitel léčebny Václav Volejník. Pro veřejnost to byla zpráva, která připomněla konec jedné éry – éry, kdy se o přírodě mluvilo s láskou, odborností a nenuceným humorem.
Kdo byl muž, který dal zahradám tvář?
Narodil se 13. ledna 1938 v Praze. Absolvoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, ale jeho kariéra nikdy nebyla jen o suchopárných herbarích. Nejprve pracoval v Botanickém ústavu Československé akademie věd v Průhonicích, aby později převzal kormidlo na jednom z nejkrásnějších míst metropole.
V letech 1992 až 2007 stál v čele Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK Na Slupi. A tady přišla ta zásadní změna. Pod jeho vedením se zahrada dočkala rozsáhlé rekonstrukce exteriérů i odpočinkových zón. Klíčovým momentem bylo iniciování výstavby nových tropických a subtropických skleníků, která probíhala mezi lety 1996 a 2000. Díky nim se dnes mohou Pražané i návštěvníci města kochat rostlinami, které by za běžného klimatu přežily maximálně pár dní.
"Botanická zahrada je zelenou vizitkou Karlovy univerzity," říkával často. A měl pravdu. Podařilo se mu vrátit tomuto místu důstojnost a atraktivitu, kterou si zaslouží.
Hlas, který provázel celou generaci
Ale Větvička nebyl jen správce rostlin. Byl to ten sympatický soused, který vám u plotu vysvětlil, proč lípa u silnice vypadá tak, jak vypadá, nebo co dělat, když vám pes snědl divnou bobulku. Desítky let spolupracoval s Českým rozhlasem. Jeho pravidelné vstupky do víkendového vysílání Dvojky byly pro mnoho lidí nedílnou součástí nedělního rána. Nešlo o přednášky, šlo o přátelské povídání o světě, který nás obklopuje, ale kterému často nevěnujeme pozornost.
Po odchodu z univerzitní funkce v roce 2007 nezahálel. Další dekádu (2007–2020) vedl park při zámku ve Štiříně. I tam zanechal stopu – rozvíjel sbírky dřevin a osobně provázel návštěvníky. Byl konzultantem Toxikologického informačního střediska Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, což znamenalo, že pomáhal řešit případy otrav rostlinami. Praktický přístup k teorii byl jeho poznávacím znakem.
Dne stromů a ocenění za zásluhy
Jedním z jeho největších odkazů pro širokou veřejnost je prosazení Dne stromůČeská republika, který se každoročně slaví 20. října. Větvička byl hybatelem této myšlenky, která má lidem připomenout význam stromů nejen jako zdrojů kyslíku, ale jako kulturních a estetických prvků krajiny.
Za svou práci byl náležitě oceněn:
- V roce 2004 obdržel medaili Vojtěcha Náprstka od Akademie věd ČR.
- V roce 2018 mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy.
- V roce 2019 získal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Měl také hluboký osobní vztah k Hamzově léčebně, kde strávil poslední roky života. Byl patronem místního arboreta, podílel se na výsadbách a účastnil se tradičních akcí. Zemřel tedy na místě, které měl rád, obklopen stromy, jimž zasvětil život.
Rozloučení v rodinném kruhu
Syn Václava Větvičky, Ivan, sdělil médiím, že poslední rozloučení bude mít intimní charakter. Žádné velké státní pohřby, žádný mediální cirkus. Prostě loučení člověka, který celý život dbal na to, aby věci rostly a kvetly v klidu a harmonii.
Český rozhlas Dvojka zareagoval rychle. Již 30. července odvysílal vzpomínkové reprízy pořadu Host do domu a následující dny nabídly další retrospektivy. Česká televize zařadila zprávu o jeho smrti do hlavních zpráv, což dokazuje, že jeho vliv přesahoval hranice odborných kruhů.
Frequently Asked Questions
Proč byl Václav Větvička známý mimo odborné kruhy?
Byl to díky jeho dlouhodobé spolupráci s Českým rozhlasem, zejména s Dvojkou. Jeho víkendová ranní vysílání o rostlinách a přírodě měla unikátní styl – byl vzdělaný, ale mluvil lidsky a s humorem. Tím si získal srdce milionů posluchačů, kteří se jinak o botaniku nezajímali. Stal se tak tváří popularizace vědy v Česku.
Jaké jsou hlavní zásluhy Větvičky o Botanickou zahradu v Praze?
Během svého ředitelování (1992–2007) modernizoval zahradu Na Slupi. Hlavním dílem bylo iniciování a realizace výstavby nových tropických a subtropických skleníků v letech 1996–2000. Také upravil exteriéry, vytvořil odpočinkové zóny a vrátil zahradě její historickou tvář. Jeho motto "zelená vizitka UK" se stalo realitou.
Co je Den stromů a jak s ním souvisí Větvička?
Den stromů se slaví 20. října. Václav Větvička byl hlavním iniciátorem tohoto svátku. Cílem je upozornit na význam stromů v krajině, městech i kultuře. Větvička věřil, že lidé potřebují aktivní připomínku hodnoty stromů, které často berou jako samozřejmost. Tento den se stal tradiční příležitostí pro výsadby a edukaci.
Kde a za jakých okolností Václav Větvička zemřel?
Zemřel v noci ze 29. na 30. července 2026 ve věku 88 let. Místem úmrtí byla Hamzova léčebna v Luži–Košumberku. S touto institucí měl dlouhodobý vztah jako patron místního arboreta. Strávil zde poslední roky života a zemřel obklopen prostředím, které mu bylo blízké. Rozloučení proběhlo v úzkém rodinném kruhu.
Jaká významná ocenění Václav Větvička získal?
Mezi jeho nejvýznamnější ocenění patří Medaile Za zásluhy, kterou mu v roce 2018 udělil prezident Miloš Zeman. Dříve, v roce 2004, obdržel medaili Vojtěcha Náprstka od Akademie věd ČR za popularizaci vědy. V roce 2019 pak získal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Tato ocenění reflektují jeho dopad na vědu i veřejnost.
