V české botanice a mezi milovníky přírody zavládla tichá smutek. Večer se rozeslala zpráva o úmrtí Václava Větvičky, botanika a publicisty, který byl pro generaci Čechů hlasem lesa a zahrad. Zemřel v noci z 29. na 30. července 2026 ve věku 88 let. Jeho odchod si všimlo nejen odborné prostředí, ale i široká veřejnost, která ho znala z rozhlasových studií a televizních obrazovek.
Poslední dech vydechl v klidu, v Hamzově léčebně v Luži–Košumberku. Byl to člověk, který uměl vysvětlit složitost přírodních procesů tak, že jim rozuměl i ten, kdo nikdy neviděl mikroskop. „Ani snad nepřejdu ulici, aby se někdo na něco nezeptal,“ říkal kdysi v jednom ze svých slavných rozhovorů. A měl pravdu. Lidé ho oslovovali s otázkami o stromy, květy i toxiny, protože mu věřili.
Kdo byl Václav Větvička?
Narodil se 13. ledna 1938 v Praze. Celý život se věnoval studiu rostlin, konkrétně dřevin, což z něj činilo vynikajícího dendrologa. Ale nebyl to jen akademický teoretik sedící za stolem. Byl to praktik, který měl ruce plné hlíny. Po letech strávených na Univerzitě Karlově, kde působil do roku 2007, přešel do světa, který ho naplňoval ještě více – péče o živou přírodu pod širým nebem.
Jeho nejznámější kapitolou bylo dlouholeté vedení Botanické zahrady v Praze. Pod jeho vedením se tato instituce stala nejen vědeckým centrem, ale i místem, kam chodila celá města, aby se naučila, jak funguje svět kolem nás. Později, po odchodu z univerzity a zahrady, našel svůj azyl na zámku Štiřín. Tam deset let vedl park a provázel návštěvníky výpravami. Říkalo se, že pod jeho rukama tam park doslova vzkvétal.
Popularizátor, kterého znali všichni
Zatímco mnohé vědce hledáte v archívech univerzit, Větvičku jste mohli potkat v rádiu nebo televizi. Byl pravidelným hostem pořadů jako Host Radiožurnálu nebo Kouzelné bylinky na České televizi. Jeho styl komunikace byl jedinečný: spojoval přesnou odbornou terminologii s lidskou vtipností a láskou k detailům. Vysvětloval, co všechno nám prozradí letokruhy stromů, proč je trnovník akát (Robinia pseudoacacia) tak důležitý pro českou krajinu a jak se měnila tvář našich lesů od dob Karla IV. až po baroko.
Nezapomínejme ani na jeho psané dílo. Jako spisovatel a publicista přispíval do časopisů a webů, například na Zahrádkář.cz, kde se zamýšlel nad kulturními souvislostmi přírody. Jednou se ptal, odkud se vzal název měsíce červen. Takové tématy ukazují, že pro něj příroda nebyla jen biologie, ale i historie a jazyk.
Ocenění a pozůstalost
Jeho práci ocenila i nejvyšší státní reprezentace. Bývalý prezident Miloš Zeman mu udělil státní vyznamenání, což bylo potvrzením jeho významu pro českou společnost. Nejde jen o vědu, ale o to, jak jsme vnímali svoji vlastní zemi. Větvička nám pomohl vidět les ne jen jako zdroj dřeva, ale jako živý organismus s historií.
Médiá, jako jsou Český rozhlas nebo Radiožurnál, nyní archivují jeho staré záznamy. Proč? Protože jeho hlas bude chybět. V době, kdy se řeší klimatické změny a ochrana biodiverzity, je jeho zdědí cenné. Učí nás naslouchat stromům.
Co nás čeká dál?
Spojenectví s přírodou, které Větvička budoval desítky let, zůstává. Botanická zahrada v Praze bude pokračovat v jeho tradici. Na zámku Štiřín budou další generace zahradníků pečovat o park, který on sám formoval. A my, obyvatelé, máme možnost čerpat z jeho odkazu skrze knihy, podcasty a články, které napsal nebo nahrál.
Jeho odchod je ztrátou, ale také připomenutím. Příroda tu je. Stačí ji poznat. A to nám Václav Větvička ukázal léta předtím, než odešel.
Časté dotazy
Kde a kdy zemřel Václav Větvička?
Václav Větvička zemřel v noci z 29. na 30. července 2026 ve věku 88 let. Místem jeho posledního odpočinku byla Hamzova léčebna v Luži–Košumberku, kde byl hospitalizován během svého života.
Jakou roli hrál Václav Větvička v české společnosti?
Byl klíčovým popularizátorem vědy a botaniky. Jako dlouholetý ředitel Botanické zahrady v Praze a akademik na Univerzitě Karlové přibližoval svět rostlin široké veřejnosti prostřednictvím médií, knih a osobních setkání. Byl známý svou schopností vysvětlit složité biologické procesy srozumitelným jazykem.
Jaké ocenění obdržel za své práce?
Za svůj přínos k popularizaci vědy a ochraně přírody byl oceněn bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Přesný typ vyznamenání není v krátkých zprávách specifikován, ale jde o státní uznání jeho celoživotního díla.
Kde působil po odchodu z Univerzity Karlovy?
Po roce 2007, kdy opustil Univerzitu Karlovu, působil dalších deset let jako vedoucí parku a zámecký zahradník na zámku Štiřín. Tam se věnoval praktické péči o historický park a organizaci výprav pro návštěvníky.
Jaký byl jeho přístup k toxikologii?
Větvička aktivně pomáhал v toxikologické poradně. Svou znalostí rostlin a jejich účinků na lidský organismus poskytoval odborné konzultace, což bylo důležité zejména v případech otrav jedovatými rostlinami v přírodě.
