Úplné zatmění Měsíce 7. září 2025: večerní show nízko nad východem

Měsíc vyjde už ve stínu. Kde a kdy sledovat nejvzácnější večerní úkaz roku

Nedělní večer 7. září 2025 nabídne podívanou, kterou jsme z našeho regionu neviděli více než šest a půl roku: úplné zatmění Měsíce. A bude to trochu jiná show, než bývá zvykem. Měsíc totiž vyjde nad obzor už ponořený v zemském stínu. To je skvělé pro atmosféru, ale náročné pro oči – nízko nad východem se bude tmavý kotouč těžko hledat v ještě světlém soumraku.

Časový plán je jasný. Částečná fáze začne v 18:27 SELČ, kdy většina Česka i Slovenska ještě Měsíc neuvidí – bude pod obzorem. Úplné zatmění se rozběhne v 19:30 SELČ, maximum nastane ve 20:11 a totalita skončí ve 20:52. Poté bude ještě do 22:55 probíhat úbytek částečné fáze, kdy stín Země postupně „sjede“ z lunárního kotouče.

Rozdíly mezi místy uvidíme hlavně na začátku. Východ Slovenska má tentokrát navrch. V Košicích vychází Měsíc zhruba 25 minut před startem totality, takže do 19:30 už bude asi pět stupňů nad obzorem – pořád nízko, ale viditelněji. Na západě je to těžší. Praha uvidí východ Měsíce přibližně čtyři minuty po startu totality, tedy kolem 19:34. V prvních minutách to bude spíš detektivka: najít tmavý, načervenalý disk na světlé obloze je výzva. Brno se bude pohybovat okolo 19:32, Ostrava kolem 19:29. Lokální horizont (kopce, domy, stromy) může přidat klidně další minuty navíc.

Výška Měsíce nad obzorem bude během totality nízká. To má dvě tváře. Plus: scéna bude neskutečně fotogenická – rudý Měsíc nad městskou siluetou, nad kopci, nad vodou. Mínus: atmosfera při zemi tlumí jas a zhoršuje kontrast, zvlášť pokud je opar. Kdo chce mít šanci na čistou podívanou, měl by hledat místo s naprosto volným výhledem na východ a co nejméně světelným smogem.

A ještě jedna drobnost pro nadšence: v okamžiku zatmění bude Měsíc ve vzdálenosti 377 618 kilometrů od Země. To je o něco méně než průměr, takže na obloze bude nepatrně větší. Rozdíl nepraští do očí, ale při focení se hodí vědět, že zabere o chloupek víc pixelů.

Co uvidíme, proč je Měsíc červený a jak to celé vytěžit na maximum

Během totality Měsíc nezmizí. Zbarví se do oranžové až měděné. Důvod? Sluneční světlo se láme a rozptyluje v atmosféře Země. Kratší modré vlnové délky se vyfiltrují, delší červené projdou a dopadnou do zemského stínu – tedy na Měsíc. Ten pak září jako uhlík v žhavém popelu. Odstín bývá pokaždé jiný a záleží na čistotě stratosféry. Po prachu z velkých sopečných erupcí bývá Měsíc temnější. Bez prachu bývá jasnější a cihlově rudý.

Astrofotografové znají takzvanou Danjonovu škálu (L=0 až L=4), která odhaduje jas a barvu zatmění. Letos se nedá přesně předpovědět, jaké „L“ dostaneme – rozhodne až aktuální kvalita atmosféry. Vezměte to jako bonusovou část hry. Oči si rychle zvykají na šero, takže po pár minutách uvidíte v lunárním kotouči tmavší a světlejší oblasti – moře a vysočiny – i bez dalekohledu.

Vidět bude i takzvaný pás Venuše – to je růžový pruh nad východním obzorem s tmavým pásmem zemského stínu pod ním. Vzniká při západu Slunce, kdy se stín Země promítá do atmosféry na opačné straně oblohy. Právě do tohoto pásu nám dnes večer „vstoupí“ zatmělý Měsíc. Zároveň se vyplatí mrknout k západu: nízko nad obzorem tam bude svítit Mars a poblíž něj modrobílá Spica v Panně. Hezká příležitost srovnat barvu planety a hvězdy pouhým okem.

Jak na pozorování v praxi? Nemusíte mít žádný filtr ani speciální brýle – tohle je lunární, ne sluneční úkaz. Oči jsou v bezpečí. Na rozdíl od zatmění Slunce se tady díváte bez omezení. Pokud máte dalekohled nebo aspoň triedr, berte ho. V triedru 10×50 krásně vystoupí měsíční moře, v malém refraktoru uvidíte i jemné odstíny a paprsky kráterů během okrajových fází.

Nejtěžší je začátek. Tmavý Měsíc v jasném soumraku splývá s obzorem. Pomozte si postupem po azimutu: v mapové aplikaci nebo astronomické appce si vyhledejte přesný směr východu Měsíce pro vaši lokalitu (zhruba východ, ale přesný azimut se mírně liší). Postavte se tak, aby vám v tom směru nic nepřekáželo. Pak už hledejte hodně tlumený, načervenalý kotouč těsně nad linií krajiny. Jakmile ho jednou „najdete“, už ho neztratíte.

Krátký tahák s klíčovými časy (SELČ):

• 18:27 – začíná částečné zatmění (Měsíc je u nás ještě pod obzorem)
• kolem 19:05 – východ Měsíce v Košicích (cca 25 minut do totality)
• 19:30 – start úplné fáze
• kolem 19:29 až 19:34 – východ Měsíce v Ostravě, Brně a Praze (podle místa; výhled na východ je klíčový)
• 20:11 – maximum zatmění
• 20:52 – konec totality
• 22:55 – konec částečné fáze

Tipy k místu a výbavě? Vybírejte vyvýšené body s čistým východním horizontem: hřebeny nad městy, jižní a východní okraje velkých plání, břehy vodních ploch. Důležité je minimum rušivého světla v přímém směru pohledu. Čelovka se slabým červeným režimem pomůže, ale po nalezení Měsíce ji ztlumte, ať si nekazíte adaptaci očí. Hodí se i teplejší vrstva oblečení – po západu Slunce teplota padá rychleji, než čekáte.

Focení? Nízko nad obzorem počítejte s dalším „nepřítelem“: atmosférickou extinkcí. Měsíc bude tmavší, než byste čekali u vysoko položeného úplňku. Pro širokoúhlé záběry města a rudého Měsíce začněte u expozičních časů kolem 1/4–1 s, ISO 400–800, clona f/4–f/5.6 a upravujte podle histogramu. Na teleobjektiv (200–400 mm) zkuste kolem 1/15–1/60 s, ISO 800–1600, clona f/5.6–f/8. Stativ je skoro nutnost, samospoušť nebo dálková spoušť taky. Bracketing se vyplatí – dynamika scény je velká.

Chcete „velký Měsíc“ nad dominantou? Hraje se o metry. Použijte aplikaci, která umí plánovat azimut a výšku Měsíce, a vyberte si stanoviště tak, aby linie pohledu protla Měsíc přesně nad vybraným objektem. V totalitě má Měsíc slabý jas, takže městské světlo ho nepřebije tak snadno – plus pro snímky s architekturou.

Dobré je naplánovat si i časový průběh na místě. Ideální postup: být na stanovišti nejpozději v 19:00. Od 19:15 začněte aktivně prohledávat východní obzor. V 19:30 už by měl být Měsíc nad horizontem na většině východního Slovenska a severovýchodu Česka. Západ republiky to dožene během pár minut po startu totality. Ve 20:11 je maximum – tehdy je kotouč nejrovnoměrněji zabarvený. Po 20:52 začne na jeden okraj dopadat sluneční světlo a budou se objevovat kontrastní hrany kráterů v místě přechodu stínu – parádní moment pro dalekohled.

Počasí může být rozhodčí celé hry. Nízká oblačnost a přízemní opar umí pozorování zcela zhatit. V záloze mějte druhé místo, ideálně výše položené a s jiným mikroklimatem. Pokud by přece jen bylo zataženo plošně, sledujte program místních hvězdáren – často chystají komentovaná pozorování nebo přenosy z míst, kde je jasno. Alespoň si odnesete know‑how na příště.

Bezpečnost není potřeba řešit, zato pohodlí ano. Seďák nebo lehká deka, čaj v termosce, repelent, a pro děti krátké vysvětlení, co se děje – že Země vrhá stín, který právě zakrývá Měsíc. Děti často nadchne i to, že „zhasínání“ a „rozsvěcení“ Měsíce je pomalé a dobře viditelné. Zároveň jim zkuste ukázat, jak se mění barva oblohy – od zlaté přes růžovou až po modrošedou, s tmavým pruhem zemského stínu.

Proč se vyplatí vydržet až do konce? Po skončení totality bude Měsíc postupně světlat. Kontrast mezi osvětlenou částí a stínem vykreslí povrch v detailu, jaký při běžném úplňku neuvidíte. Hrany kráterů u terminátoru „svítí“, paprsky vycházející z Tycha nebo Koperníka vylezou skoro plasticky. Triedr stačí, aby ten efekt vynikl.

A ještě jedna nenápadná radost: tzv. měsíční iluze. Když je Měsíc nízko, náš mozek ho vnímá větší. Ve spojení s rudým zbarvením a blízkou krajinou bude dojem monumentální. Nenechte se tím „nachytat“ při focení – oko a fotoaparát vnímají svět jinak. Fotoaparát chce pevný plán, trpělivost a několik pokusů.

Pokud se vše povede, čeká nás výjimečný večer. Město utichá, obloha tmavne, na východě stoupá rudý Měsíc a na západě doznívá pás Venuše. Ať už budete na kopci, u vody nebo na balkóně, stačí trochu trpělivosti a otevřené oči. Tenhle úkaz je přístupný úplně každému – bez filtru, bez rizika, s krásným příběhem o tom, jak Země, Měsíc a Slunce na pár desítek minut seřídí do jedné linie.