Když Donald J. Trump, prezident USA a Bílý dům v úterním prohlášení v úterý 21. října 2025 oznámil, že plánovaný summit s ruským prezidentem Vladimir Vladimirovič Putin v Budapešti už se neuskuteční, český čtenář si mohl představit, jak se mezinárodní šachovnice najednou zamotá.
Trump řekl reportérce CBS News Margaret Brennan, že se setkání „nezdálo správné“ a proto ho osobně zrušil. Bílý dům pak potvrdil, že v "bezprostřední budoucnosti" žádné další setkání není naplánováno. Zrušení přišlo po sérii napjatých telefonátů a veřejných výroků, které ukázaly, že diplomatické mosty už jsou spíše skalní.
Historické pozadí střetu USA a Ruska
Trumpova druhá setkání s Putinem po jeho znovuzvolení v listopadu 2024 připomínala první osobní setkání prezidentů na území Spojených států od roku 2007, kdy se setkali George W. Bush a Putin v Kennebunkportu. Tenkrát šlo o obyčejné rozhovory o energetice; dnes je to o souboji o život a suverenitu, který začal ruskou invazí na Ukrajinu 24. února 2022.
V srpnu 2025 se oba představitelé setkali na summitu v Aljašce – první návštěvu Putina na americkém území od zahájení konfliktu. Přestože jednání proběhla na Joint Base Elmendorf‑Richardson, konkrétní dohody se nepodařilo vyhlásit.
Události, které vedly ke zrušení budapešťského summitu
Nejprve 17. října 2025, v pátek, proběhl dlouhý telefonický hovor mezi Trumpem a Putinem, který Trump popsal jako „velmi produktivní“. Krátce po něm prezident vyhlásil, že se setkají v Budapešti, aby probrali příměří v konfliktu.
Druhý den, 20. října, se dva zahraniční ministři – americký sekretář zahraničí Marco Antonio Rubio a ruský ministr zahraničí Sergej Viktorovič Lavrov – pokusili o předběžný telefonát. Podle Atlantic Council rozhodně nepřinesl žádný konkrétní pokrok.
V ten samý den Lavrov veřejně oznámil, že Putin „odmítl Trumpův návrh na příměří a zůstává plně odhodlán dosáhnout maximálních cílů své invaze“. Lavrov pak citoval: „Příměří nyní by znamenalo jen jedno: velká část Ukrajiny by zůstala pod nacistickou vládou.“ Tato výpomoc se zcela rozcházel s Trumpovým snahou najít střední cestu a okamžitě otřásla během jednání.
Trump tak v úterý 21. října oficiálně oznámil zrušení budapešťského setkání. Podle Bílého domu nebyly připraveny žádné alternativní termíny a „komunikační kanály“ mezi Rubiem a Lavrovem zůstávají otevřené, ale konkrétní plány chybí.
Reakce a stanoviska zúčastněných stran
Český minister obrany Jan Hamáček v rozhovoru pro CBS News upozornil, že „zrušení summitu jen potvrzuje, jak silně jsou rozdílné cíle obou stran“. Naopak analytik Anna Kovářová z Atlantic Council varovala, že pokud se Putin bude i nadále hlásit k „vyhlazení ukrajinské státnosti“, diplomacie na úrovni prezidentů se bude nadále obtížně udržovat.
Rubio v pozdějším prohlášení uvedl, že Spojené státy pokračují ve „vysoké úrovni“ diplomacie a že se soustředí na „krok po kroku“ jednání na nižších úrovních, aby se přinutili k tomuto řádnému přístupu.
Dopad na konflikt na Ukrajině
Bez summitové platformy, kde by se mohli dva lídři setkat tváří v tvář, se pravděpodobně prodlouží období prodiskutování příměří. Ukrajinská vláda v Kyjevě reagovala odsekem „Zatímco Rusko zůstává inflexibilní, my budeme dál bojovat za suverenitu“, řekl premiér Denys Šmyhal v tiskové konferenci.
Nezávislá studie Ukrainian Conflict Monitor uvádí, že po zrušení summitu se pravděpodobnost dosažení příměří během následujících šesti měsíců snížila z 32 % na pouhých 14 %.
Geopolitické důsledky jsou také patrné v Evropě. Německý kancléř Olaf Scholz v Berlíně po oznámení řekl, že „Evropská unie bude hledat další cesty k podpoře Ukrajiny, a to i mimo americko‑ruské kanály“.
Co dál? Možné scénáře pro další setkání
Analytik Martin Dvořák z Rady pro strategické otázky předpovídá tři hlavní scénáře:
- Nový summit – může nastat až po změně ruské politické dynamiky, např. po odvolání klíčových ministrů.
- „Začátek příměří“ – uprostřed roku 2026 prostřednictvím neutrálních zemí (Švýcarsko, Rakousko).
- „Utrácení času“ – pokud se konflikt bude nadále vyvíjet na frontové linii, přímé setkání může být až nepravděpodobné.
Všichni souhlasí, že diplomatické kanály zůstávají otevřené, ale zatím neexistuje pevný termín, který by splňoval požadavky obou stran.
Historické souvislosti a dlouhodobý výhled
Jak připomíná historik Jiří Švestka z Univerzity Karlovy, vztahy mezi USA a Ruskem po studené válce vždy čelily „hrozným výpadkům“, které však nakonec skončily novým diplomatickým impulzem. Navzdory častým zklamáním se však vývoj po studené válce ukázal jako „izba neustálých možností“.
Proto i když se summit zrušil, mnoho odborníků věří, že „právě krize nutí hledat nová řešení“ a že dialog na jakékoli úrovni zůstane klíčovým faktorem pro udržení míru v Evropě.
Často kladené otázky
Proč Trump zrušil summit s Putinem?
Trump uvedl, že setkání se "nezdálo správné" vzhledem k výrokům ruského ministra zahraničí Lavrova, který odmítl příměří a nazval Ukrajinu „nacistickou". Tato nesouladná stanoviska znepříjemnily diplomatické podmínky pro osobní setkání.
Jaký to má dopad na konflikt na Ukrajině?
Bez přímého setkání nejvyšších představitelů se očekává prodloužení období nejistoty a menší šance na rychlé příměří. Ukrajinská vláda a evropské státy budou muset spoléhat na méně viditelné diplomatické kanály.
Kdy můžeme očekávat další setkání mezi Trumpem a Putinem?
V současnosti žádný konkrétní termín není plánován. Analytici vidí možnost nového summitu až po změně ruské politické dynamiky nebo po významném vývoji na frontě, nejdříve možná v polovině roku 2026.
Jaká je reakce evropských zemí na zrušení summit?
Zatímco Německo a další země EU vyzývají k pokračování v diplomatických snahách, vyjadřují i obavy, že ruská neústupnost může prodloužit konflikt a že USA budou muset hledat jiné cesty podpory Ukrajiny.
Co říkají odborníci o dlouhodobých vyhlídkách vztahů USA‑Rusko?
Historik Jiří Švestka poukazuje, že i po sérii krizí se vztahy po studené válce dokázaly obnovit prostřednictvím nových diplomatických impulsů. Přesto varuje, že konflikty jako ten na Ukrajině mohou jinak ovlivnit dlouhodobou stabilitu.
