Trest smrti je nejzávažnější trest, který stát může uložit. V praxi to znamená, že odsouzený člověk je popravěn. I když v mnoha zemích už není, stále se o něm debatuje. Lidé se ptají, jestli má smysl, jestli je spravedlivý a jestli nezvyšuje jen násilí.
V současnosti používá trest smrti jen několik desítek zemí. Nejvíc je to v Asii – Čína, Írán, Saúdská Arábie nebo Pákistán. V USA je trest smrti povolen v několika státech, ale i tam se počet poprav klesá. V Evropě už žádná země trest smrti nevybírá, i když se v minulosti objevily výjimky v členských státech EU.
Každá země má jiný způsob provedení – střelná zbraň, elektrický proud, injekce nebo oběšením. Způsoby se mění tak, aby byly „humánnější“, ale i to zůstává předmětem kritiky.
Podporovatelé tvrdí, že trest smrti odstraňuje největší nebezpečí – nebezpeční zločince, kteří by jinak mohli znovu ublížit. Podle nich je to i odstrašující prostředek, který zabrání dalším vraždám. Navíc často zmíní, že rodiny obětí dostanou pocit spravedlnosti.
Odpůrci zase poukazují na riziko chyby – pokud se soud dopustí omylu, je to nevratná škoda. Dále argumentují, že trest smrti neodstrašuje zločiny, a že existují jiné, účinnější způsoby, jak zajistit veřejnou bezpečnost. Eticky se ptají, jestli má stát právo zabít člověka, i když je to jen platba za jeho trest.
V praxi se také ukazuje, že trest smrti se častěji aplikuje na chudé a menšiny. To vyvolává otázky o spravedlnosti a rovnoprávnosti.
V posledních letech se mnoho zemí rozhodlo trest smrti zrušit. Důvodů je více – mezinárodní tlak, změna veřejného mínění a i ekonomické úspory, protože soudní procesy u trestu smrti jsou nákladné a zdlouhavé.
Pokud vás zajímá, jaký vývoj můžeme očekávat, sledujte zprávy o legislativních návrzích a mezinárodních dohodách. Debata se pravděpodobně bude protahovat ještě dlouho, protože se dotýká základních otázek – co je spravedlivé a jaký je vztah státu k životu lidí.
Poprava byla naplánovaná na 27. prosince 1989. Sametová revoluce ale změnila běh dějin a rozsudek smrti pro Zdeňka Vocáska přežil zrušení trestu smrti v roce 1990. Trest mu změnili na doživotí a po 38 letech ve vězení získal podmíněné propuštění se sedmiletou zkušební dobou. Státní zástupce se odvolal, rozhodne krajský soud.
Nový Zéland zasáhla extrémní bouře s větry až 160 km/h, která způsobila nouzový stav v Canterbury, zničila infrastrukturu a stála život 58letého muže. Premier Luxon slíbil 15 milionů dolarů na pomoc.
Maďarský parlament konečně schválil členství Švédska v NATO, což je klíčový krok za plnou integrací země do aliance. Rozhodnutí přichází po měsících prodlev kvůli námitkám Turecka a Maďarska. Toto schválení následuje po ratifikaci tureckým parlamentem a znamená významný geopolitický posun v Evropě.
Pardubský senát Krajského soudu v Hradci Králové odmítl návrh Volt Česko na zrušení registrace kandidátky SPD. Soud argumentoval, že zákon nepřikazuje povinnost označit se jako koalice. Naopak již v Jihočeském kraji soudy uznaly obcházení zákona u SPD i hnutí Stačilo. Rozdílné rozhodnutí vyvolává debatu o roli soudů v prezidentských volbách a o tom, jak se definují „skryté koalice“.
Na Letné se 17. května koná Bus Day PID 2025 – zdarma lze nasednout na historické i moderní autobusy, poznat vývoj pražské dopravy a připravit se na zelenější budoucnost.
Česká republika se rozloučila s významnou osobností, Karelem Schwarzenbergem, jehož pohřeb se konal v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Obřad se uskutečnil 9. prosince 2023 a zúčastnily se ho stovky lidí, včetně řady politických a kulturních osobností. Schwarzenberg byl významným hlasem v procesu demokratizace a dvakrát zastával funkci ministra zahraničí.
