Trest smrti je nejzávažnější trest, který stát může uložit. V praxi to znamená, že odsouzený člověk je popravěn. I když v mnoha zemích už není, stále se o něm debatuje. Lidé se ptají, jestli má smysl, jestli je spravedlivý a jestli nezvyšuje jen násilí.
V současnosti používá trest smrti jen několik desítek zemí. Nejvíc je to v Asii – Čína, Írán, Saúdská Arábie nebo Pákistán. V USA je trest smrti povolen v několika státech, ale i tam se počet poprav klesá. V Evropě už žádná země trest smrti nevybírá, i když se v minulosti objevily výjimky v členských státech EU.
Každá země má jiný způsob provedení – střelná zbraň, elektrický proud, injekce nebo oběšením. Způsoby se mění tak, aby byly „humánnější“, ale i to zůstává předmětem kritiky.
Podporovatelé tvrdí, že trest smrti odstraňuje největší nebezpečí – nebezpeční zločince, kteří by jinak mohli znovu ublížit. Podle nich je to i odstrašující prostředek, který zabrání dalším vraždám. Navíc často zmíní, že rodiny obětí dostanou pocit spravedlnosti.
Odpůrci zase poukazují na riziko chyby – pokud se soud dopustí omylu, je to nevratná škoda. Dále argumentují, že trest smrti neodstrašuje zločiny, a že existují jiné, účinnější způsoby, jak zajistit veřejnou bezpečnost. Eticky se ptají, jestli má stát právo zabít člověka, i když je to jen platba za jeho trest.
V praxi se také ukazuje, že trest smrti se častěji aplikuje na chudé a menšiny. To vyvolává otázky o spravedlnosti a rovnoprávnosti.
V posledních letech se mnoho zemí rozhodlo trest smrti zrušit. Důvodů je více – mezinárodní tlak, změna veřejného mínění a i ekonomické úspory, protože soudní procesy u trestu smrti jsou nákladné a zdlouhavé.
Pokud vás zajímá, jaký vývoj můžeme očekávat, sledujte zprávy o legislativních návrzích a mezinárodních dohodách. Debata se pravděpodobně bude protahovat ještě dlouho, protože se dotýká základních otázek – co je spravedlivé a jaký je vztah státu k životu lidí.
Poprava byla naplánovaná na 27. prosince 1989. Sametová revoluce ale změnila běh dějin a rozsudek smrti pro Zdeňka Vocáska přežil zrušení trestu smrti v roce 1990. Trest mu změnili na doživotí a po 38 letech ve vězení získal podmíněné propuštění se sedmiletou zkušební dobou. Státní zástupce se odvolal, rozhodne krajský soud.
V Praze začala Matějská pouť 22. února 2025, lákající rodiny s dětmi k atrakcím jako jsou robotické chňapky a střelnice. Vstupné je přes týden zdarma, o víkendech 30 Kč; atrakce stojí od 100 do 200 Kč. Obnovená horská dráha Cyklon slaví návrat po sedmi letech. Stánky nabízejí tradiční pochoutky a 17. března se koná speciální den pro děti z dětských domovů.
Roman Staněk zažil svůj první F2 pole position na Hungaroringu, ale sobotní sprint mu kvůli kolizi přinesl jen třinácté místo. V hlavním závodě dojel druhý za týmovým kolegou Fornarolim, který si upevnil vedení v šampionátu. Staněk tak potvrdil svou formu po nedávném vítězství v Belgii.
Příznivci MMA se mohou těšit na ohromující událost v Bratislavě, kde se utkají šampioni Ivan Buchinger a Hafenim Nafuka. Oktagon 63 se uskuteční 9. listopadu 2024 na Zimním stadionu Ondřeje Nepely a nabídne nejen jedinečný hlavní zápas večera, ale také mnoho dalších strhujících duelů. Akci lze sledovat živě na TV Tipsport a TV Chance, které nabízejí bezplatný přenos po jednoduché registraci.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a palestinského vojenského vůdce Mohaméda Deifa za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Tento krok má významné právní a politické dopady v pokračujícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Izraelští politici krok ICC ostře odsoudili, zatímco palestinští ho vítají.
Sparta Praha porazila Dynamo České Budějovice 2:1 v zápase české ligy. Hvězdou utkání byl Andrew, který vstřelil obě branky a pomohl Spartě udržet třetí místo v tabulce. Dynamo hrálo ve druhé polovině v deseti po vyloučení Uchenny Ekpaie. Navzdory oslabení se Dynamo ještě jednou prosadilo, ale na víc to nestačilo.
