Trest smrti – co to je a proč o tom ještě mluvíme
Trest smrti je nejzávažnější trest, který stát může uložit. V praxi to znamená, že odsouzený člověk je popravěn. I když v mnoha zemích už není, stále se o něm debatuje. Lidé se ptají, jestli má smysl, jestli je spravedlivý a jestli nezvyšuje jen násilí.
Kde se trest smrti uplatňuje
V současnosti používá trest smrti jen několik desítek zemí. Nejvíc je to v Asii – Čína, Írán, Saúdská Arábie nebo Pákistán. V USA je trest smrti povolen v několika státech, ale i tam se počet poprav klesá. V Evropě už žádná země trest smrti nevybírá, i když se v minulosti objevily výjimky v členských státech EU.
Každá země má jiný způsob provedení – střelná zbraň, elektrický proud, injekce nebo oběšením. Způsoby se mění tak, aby byly „humánnější“, ale i to zůstává předmětem kritiky.
Argumenty pro a proti trestu smrti
Podporovatelé tvrdí, že trest smrti odstraňuje největší nebezpečí – nebezpeční zločince, kteří by jinak mohli znovu ublížit. Podle nich je to i odstrašující prostředek, který zabrání dalším vraždám. Navíc často zmíní, že rodiny obětí dostanou pocit spravedlnosti.
Odpůrci zase poukazují na riziko chyby – pokud se soud dopustí omylu, je to nevratná škoda. Dále argumentují, že trest smrti neodstrašuje zločiny, a že existují jiné, účinnější způsoby, jak zajistit veřejnou bezpečnost. Eticky se ptají, jestli má stát právo zabít člověka, i když je to jen platba za jeho trest.
V praxi se také ukazuje, že trest smrti se častěji aplikuje na chudé a menšiny. To vyvolává otázky o spravedlnosti a rovnoprávnosti.
V posledních letech se mnoho zemí rozhodlo trest smrti zrušit. Důvodů je více – mezinárodní tlak, změna veřejného mínění a i ekonomické úspory, protože soudní procesy u trestu smrti jsou nákladné a zdlouhavé.
Pokud vás zajímá, jaký vývoj můžeme očekávat, sledujte zprávy o legislativních návrzích a mezinárodních dohodách. Debata se pravděpodobně bude protahovat ještě dlouho, protože se dotýká základních otázek – co je spravedlivé a jaký je vztah státu k životu lidí.
Trest smrti na hraně dějin: sametová revoluce zachránila Vocáska, po 38 letech má šanci na svobodu
Poprava byla naplánovaná na 27. prosince 1989. Sametová revoluce ale změnila běh dějin a rozsudek smrti pro Zdeňka Vocáska přežil zrušení trestu smrti v roce 1990. Trest mu změnili na doživotí a po 38 letech ve vězení získal podmíněné propuštění se sedmiletou zkušební dobou. Státní zástupce se odvolal, rozhodne krajský soud.
Kategorie
ARCHIV
POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
Ester Ledecká získala bronz na MS v alpském lyžování 2025
Ester Ledecká získala svou první medaili na Mistrovství světa v alpském lyžování 2025 v rakouském Saalbachu. Vybojovala bronz v sjezdu s časem 1:41.50, čímž zaostala o pouhých 0,21 sekundy za vítěznou Američankou Breezy Johnson. Tímto úspěchem se stala druhou českou lyžařkou po Šárce Strachové, která se na Mistrovství světa umístila na stupních vítězů.
Zelenskyj přiznal ukrajinské operace v Kurské a Belgorodské oblasti: Nová fáze boje o hranice
Volodymyr Zelenskyj poprvé veřejně potvrdil, že ukrajinská armáda operuje na území ruských oblastí Kursk a Belgorod. Tyto akce označuje za klíčové pro obranu státních hranic a reaguje tak na ruské pokusy o propagandu a ovlivnění veřejného mínění.
Migrační politika brzdí Českou republiku v získávání talentů
Česká republika se potýká s kritickým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v oblastech IT, inženýrství a výzkumu, což je způsobeno zastaralou migrační politikou z 90. let. Navzdory snahám o digitalizaci procesů zůstává politika neefektivní. Nedostatek pracovních sil umocňují demografické výzvy a omezené kapacity univerzit, což zdůrazňuje potřebu reforem odpovídajících globálním znalostním ekonomikám.
Průlom Solany (SOL) ve světě kryptoměn, očekávaný pohyb ceny XRP, Dogecoin (DOGE) čelí technickým problémům
Solana (SOL) zaznamenala významný průlom, což posílilo její pozici mezi kryptoměnami. XRP signalizuje možný růst, zatímco Dogecoin narazil na technické potíže.
Arktický mráz ochromil Českou republiku, ohrožuje ovocné sady
Nebývalá zima zasáhla Českou republiku, kde rekordně nízké teploty ohrožují zemědělskou produkci. Od 3. dubna 2025 se teploty propadly z příjemných jarních 20°C na zimní úrovně. Mrazové varování platí pro ovocné stromy, zatímco některé oblasti hlásí sněhovou pokrývku do 10 cm.