When talking about Klimatické změny, dlouhodobé posuny v průměrných teplotách, srážkách a extrémních jevech, které ovlivňují celý život na Zemi, we often hear terms like energetika, systém výroby, přenosu a spotřeby energie or obnovitelné zdroje, energie získávaná z větru, slunce, vody a biomasy. These three entities are tightly linked: klimatické změny ovlivňují energetiku, energetika potřebuje obnovitelné zdroje a politické rozhodování určuje, jak rychle se přechod uskuteční.
V posledních letech se zvyšuje počet zpráv o rekordních vlnách veder, častějších povodních a intenzivnějších bouří. Tyto události mají přímý dopad na emise CO2, hlavní skleníkový plyn vypouštěný při spalování fosilních paliv. Každá tunka CO2 přispívá k zesílení skleníkového efektu, což zase zrychluje klimatické změny – to je jednoduchý, ale nevyhnutelný řetězec: Klimatické změny zvyšují potřebu energie, vyšší poptávka zvyšuje emise CO2, emise CO2 posilují klimatické změny. Tento cyklus je často zmiňován i v politických diskuzích – například rozhodnutí USA o dodávkách dlouhých střel Tomahawk nebo NATO hospodářská podpora Ukrajině mají dopad na energetické trhy a tím i na globální emise.
Politika hraje klíčovou roli, protože jen přes legislativu a mezinárodní dohody lze regulovat politiku, soubor zákonů, strategií a programů, které řídí veřejné a soukromé činnosti v oblasti klimatu. Například evropské „Fit for 55“ nebo český zákon o podpoře obnovitelných zdrojů zvyšují tlak na průmysl, aby snížil emise CO2 a investoval do větrných a solárních elektráren. To zase ovlivňuje energetiku – výroba se posouvá od uhlí a plynu k větru a slunci, což snižuje závislost na fosilních palivech a pomáhá omezit klimatické změny.
Ve skutečnosti se všechny tyto entity navzájem proplétají i v kontextu dalších událostí. Přerušení metra v Praze kvůli technickému zásahu, sankce proti Rusku, nebo debaty o jaderné bezpečnosti v ČR (např. úmrtí Dany Drábové) mají dopad na energetické mixy a tím na emise. Když státy hledají alternativy k fosilním palivům, často zvažují i jadernou energii, která má nízké emisní zatížení, ale přináší otázky ohledně bezpečnosti a odpadového hospodářství. Tyto souvislosti ukazují, že klimatické změny nejsou izolovaným problémem, ale součástí širšího politicko‑ekonomického a technického rámce.
Co můžete očekávat v níže uvedeném výběru článků? Najdete zde analýzy o dopadech geopolitických rozhodnutí na energetické trhy, komentáře k americkým vojenským plánům a jejich vlivu na globální uhlíkovou stopu, a také pohledy na českou energetiku a regulace. Každý přehled vám pomůže pochopit, jak se jednotlivé události – ať už jde o sportovní přenosy nebo výzkumné studie – mohou promítnout do širšího kontextu klimatických změn. Připravte se na praktické informace a konkrétní příklady, které vám usnadní sledovat, jak se svět mění a jak můžete reagovat.
Oranžová výstraha před vichřicí 12. dubna přináší větrné rychlosti až 150 km/h, uzavření památek v Pekingu a zrušení 838 letů – dopad na 22 miliónů lidí.
Brankář Lukáš Dostál otevřeně popisuje dětské spory s Martinem Nečasem, legendární blackout v Praze a jejich společnou cestu až do NHL, kde překonal své mladické frustrace a stal se světovým šampionem.
Vatikán se chystá na pohřeb papeže Františka, který proběhne v sobotu na Svatopetrském náměstí. Českou republiku zastoupí premiér Petr Fiala, dorazí i světoví státníci v čele s Donaldem Trumpem a princem Williamem. Slavnost povede kardinál Giovanni Battista Re.
Evropští lídři diskutují o vytvoření bezpečnostní alternativy v rámci NATO, která by fungovala jako "věrohodné rozšíření" aliance. Tento krok je motivován obavami ze znovuzvolení Donalda Trumpa. Cílem je zajistit evropskou bezpečnost nezávisle na USA, pokud by Trump nebo podobně smýšlející prezident opět přišel k moci. Alternativa by NATO nenahrazovala, ale doplňovala.
Na Technické univerzitě v Liberci se stále nedaří zcela vymýtit bakterii legionelly z domovních systémů na kolejích. I přes zavádění nových vodovodních ohřívačů a pravidelné testy vody zůstává legionella problémem. Studenti a zaměstnanci vyjadřují obavy o své zdraví, zatímco univerzita zdůrazňuje své úsilí o bezpečí a blaho zdejší komunity.
Česká republika oslaví významná jubilea – 25 let od vstupu do NATO a 20 let od vstupu do EU – v roce 2024. Projekt 'Naše stopy v NATO', který zahajuje Armáda ČR na Českolipsku, cílí na vzdělávání dětí a studentů o důležitosti mezinárodních organizací pro obranu a bezpečnost země. Zároveň seznamuje s úkoly české armády a jejím začleněním do mezinárodních sil.
