Česká republika: Co se právě děje a co byste měli vědět

Nebývalá zima zasáhla Českou republiku, kde rekordně nízké teploty ohrožují zemědělskou produkci. Od 3. dubna 2025 se teploty propadly z příjemných jarních 20°C na zimní úrovně. Mrazové varování platí pro ovocné stromy, zatímco některé oblasti hlásí sněhovou pokrývku do 10 cm.

Česká republika má v historii zaznamenané středně silné zemětřesení, s nejsilnějším moderním případem o magniudě 5,0 z roku 2023. Historické odhady naznačují, že kolem roku 1444 došlo k otřesu o mag. 6,7. Současná seismická aktivita zůstává omezená s průměrem sedmi zemětřesení ročně s magnitudou ≥4,0 v rámci regionu.

Bývalý americký prezident Bill Clinton navštívil Prahu k příležitosti 25. výročí vstupu Česka do NATO. Akci organizoval Jagello 2000 a proběhla v pražském hradním Španělském sále. Clinton zdůraznil svůj historický příspěvek k rozšiřování NATO, které zahrnovalo i Českou republiku. Účastnili se další významní řečníci včetně bývalého generálního tajemníka NATO George Robertsona.

Česká republika se potýká s kritickým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v oblastech IT, inženýrství a výzkumu, což je způsobeno zastaralou migrační politikou z 90. let. Navzdory snahám o digitalizaci procesů zůstává politika neefektivní. Nedostatek pracovních sil umocňují demografické výzvy a omezené kapacity univerzit, což zdůrazňuje potřebu reforem odpovídajících globálním znalostním ekonomikám.

V Česku jsou novináři stále častěji cílem útoků. Investigativní novináři z IStories čelili hrozbám, zatímco bývalý premiér podněcoval útoky na novinářku obviňovanou ze své volební porážky. Plány vlády na reformy médií se zpomalily, zatímco dezinformační sítě šíří prokremelské narrativy, což zvyšuje rizika pro svobodu médií.

Letošní léto bude Česká republika hostit dosud nevídané mezinárodní cvičení chemických jednotek členských států NATO s názvem Coronat Mask 2024. Během pěti dnů se mezi 9. a 14. červnem sejdou vojáci z třinácti zemí, včetně Spojených států. Akce má za cíl posílit schopnosti chemické obrany NATO a prohloubit spolupráci mezi jednotlivými zeměmi.

Nový průzkum z roku 2024 ukazuje, že téměř polovina Čechů je s členstvím v Evropské unii spokojena. Mezi nejčastější důvody nespokojenosti patří obavy z omezení suverenity členských států, migrační politika EU a nadměrná byrokracie. Zjištění odrážejí rozdělené názory Čechů na přínosy a nevýhody členství v EU.

Petr Hladík v rozhovoru zdůrazňuje, že česká zahraniční politika není ani pro-izraelská ani pro-palestinská, ale zaměřuje se především na zájmy České republiky. Podporou stability na Blízkém východě a uznáním práv obou stran se snaží posílit českou pozici. Hladík zároveň klade důraz na pragmatismus a ekonomické zájmy s cílem nalézt řešení, která vyhovují všem stranám.

Tento článek analyzuje aktuální politickou a ekonomickou situaci v České republice a tvrdí, že se země stále více přibližuje socialismu. Navzdory nutnosti významných reforem se současný volební cyklus nejeví jako přinášející podstatné změny. Autor kritizuje neschopnost ČR implementovat rozumné reformy a zdůrazňuje obecný nedostatek politické vůle a kompetencí k realizaci potřebných změn.

Bývalý český prezident Miloš Zeman reflektuje 25. výročí vstupu České republiky do NATO. Zeman, tehdejší premiér, označil tento okamžik za 'slunečný den' pro zemi. Tento významný moment podtrhl integraci ČR do západních bezpečnostních struktur a posílil její mezinárodní postavení.

Odchod Karla Schwarzenberga znamená konec post-revolučního snu o privilegovaném postavení ČR na světové mapě a její roli jako supervelmoci lidských práv. Jak se země snaží nalézt své nové místo v mezinárodních vztazích v kontextu dědictví Václava Havela a pragmatismu Miloše Zemana.