Tento týden se stal pro české horolezce symbolem nové, znepokojivé reality. Na Mont Blancu, nejvyšší hoře Alp, zemřeli dva občané České republiky a třetí utrpěl vážná zranění. Nešlo o chybu techniky nebo špatné počasí v klasickém slova smyslu. Příčinou byla padající kamení, které se uvolnilo kvůli extrémním teplotám a rozmrzajícímu permafrostu. Je to varování, že hory kolem nás už nejsou ty, které jsme znali z učebnic.
K tragédii došlo při přechodu stráně Grand Couloir na výstupové trase. Tento úsek, často nazývaný "kuloár smrti", je známý svou nestabilitou, ale letos se situace dramaticky zhoršila. Zatímco dříve sloužil led jako lepidlo držící skálu pohromadě, dnes teplo roztaví tuto pojistku. Skála se stává volnější, kameny se odlamují samovolně nebo pod váhou lezců. A když padají ze závratných výšek, šance na přežití jsou minimální.
Když se led stane nepřítelem
Je třeba si uvědomit jednu zásadní věc: tyto nehody nelze mechanicky připsat pouze "oteplování". Je to složitější proces. Vyšší teploty způsobují ústup sněhu a ledu, což odhaluje skalní masivy, které byly po staletí skryté a stabilizované. Klíčovým hráčem zde je permafrost. Ten fungoval jako přírodní tmel ve skalních puklinách. Jakmile začne tát, terén se rozpadá. Vzniká takzvaný volný terén, kde každý krok může být osudový.
Odborníci z řad glaciologů dlouhodobě varují, že podobné pohromy, jaké vidíme v Nepálu, hrozí i Evropě. "Tím, jak je větší teplo, se uvolňuje více kamení, které dřív drželo nahoře v ledu," vysvětluje jeden z expertů v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Některé tradiční cesty se tím stávají nebezpečnými natolik, že jejich průchodnost závisí na specifických podmínkách, které se mohou kdykoli změnit. Tradiční horolezecké trasy se tak postupně stávají neudržitelnými.
Historie plná varování
Čeští horolezci mají s horskými tragédiemi bohužel dlouholetou zkušenost. Data Českého horolezeckého svazu ukazují, že počet zahynulých občanů ČR v horském terénu osciluje okolo dvaceti osob ročně. Například v roce 2003 zemřelo 17 turistů či horolezců ve světových velehorách. Nejčastějšími příčinami jsou pády z výšky, laviny a právě padající kameny.
Zajímavý, a trochu děsivý, fakt uvádí akademická práce z Univerzity Karlovy. Riziko smrtelné nehody při horolezeckých expedicích je prý až 200krát vyšší než při běžném trekingu. To jen potvrzuje, že i při pečlivé přípravě, kterou norská média NRK nedávno zdůrazňovala u jiné české skupiny, může nature překvapit smrtelným úderem.
Reakce úřadů a budoucnost výstupů
Situace na Mont Blancu vygradovala natolik, že místní úřady musely zasáhnout. Deník Blesk informoval o zavedení zákazů a omezení výstupů, částečně i kvůli安全nosti českých obětí. Mont Blanc je totiž dlouhodobě na prvním místě nejsmrtelnějších horolezeckých destinací. Každý rok si zde vyžádá desítky životů a celkově zde zemřely již tisíce lidí.
Letošní rekordní sucho situaci ještě zhoršilo. Skála se drolí rychleji než obvykle. Pro české turisty, kteří hory milují a často podceňují změny podmínek, je to studená sprcha. Hory se mění před našimi očima a my se musíme přizpůsobit rychleji, než jsme zvyklí.
Frequently Asked Questions
Proč dochází k častějším sesuvům kamení na Mont Blancu?
Hlavní příčinou je klimatická změna a s ní spojené zvyšování teplot. Teplejší vzduch způsobuje tání permafrostu (trvale zamrzlé půdy), který dříve fungoval jako "lepidlo" držící skálu pohromadě. Když led roztaje, skalní bloky se uvolní a začnou padat, často bez varování. Extrémní sucha tento proces ještě urychlují, protože vlhkost, která mohla stabilizovat praskliny, chybí.
Jaká je aktuální bezpečnostní situace pro české horolezce v Alpách?
Bezpečnostní rizika výrazně vzrostla. Úřady v oblasti Mont Blancu zavádějí přísnější kontroly a někdy i úplné zákazy výstupů do nejrizikovějších úseků, jako je kuloár Goûter. Čeští horolezci by měli důsledně sledovat lokální meteorologické zprávy a upozornění horských služeb, protože tradiční mapy a průvodci nemusí odrážet aktuální nestabilitu terénu způsobenou táním ledu.
Kolik lidí ročně umírá na Mont Blancu?
Mont Blanc je považován za jednu z nejnebezpečnějších horolezeckých destinací na světě. Odhaduje se, že každoročně si výstupy na jeho vrchol vyžádají desítky obětí. Celkový počet mrtvých za historii šplhání přesahuje několik tisíc. Právě vysoká frekvence nehod vedla k tomu, že se hora stala synonymem pro riziko, zejména v létě, kdy je největší pravděpodobnost pádu kamení.
Mohou za smrt Čechů přímo klimatické změny?
Přímo ano, ale nepřímě. Klimatické změny vytvářejí podmínky (tání permafrostu, nestabilita skály), které zvýšily pravděpodobnost nehody. Samotná nehoda byla způsobena padajícím kamenem, což je objektivní nebezpečí. Autoři analýz však zdůrazňují, že bez změn klimatu by byl terén stabilnější a pravděpodobnost takového sesuvu v daném místě a čase by byla mnohem nižší. Jde tedy o kombinaci lidského faktoru a nově vzniklých přírodních rizik.
