Je to strašidelně jednoduché. Teploty v Evropě stoupají tak rychle, že hranice padesáti stupňů Celsia už není sci-fi filmem, ale reálným scénářem na příští léta. Francouzský klimatolog Christophe Cassou z prestižního výzkumného ústavu Centre national de la recherche scientifique (CNRS) to říká na rovinu: „Otázkou není, zda se to stane, ale kdy.“
Zní to jako varování z budoucnosti, jenže ta budoucnost už tluče na dveře. V létě 2026 zažívá kontinent sérii bezprecedentních veder. Meteorologové a experti na klima otevřeně připouštějí, že teploty mohou v blízké budoucnosti dosáhnout až 50 °C. Dosud nejvyšší ověřená hodnota v Evropě je 48,8 °C, naměřená ještě v roce 2021 na Sicílii. Ale ten rekord? Ten může padnout dříve, než si myslíte.
Kdy přijde „padesátka“?
Není to jen o Francii. Španělsko, které je tradičně jedním z nejteplejších míst v Evropě, už teď balancuje na hranici možností. Rubén del Campo, mluvčí španělské Státní meteorologické agentury (AEMET), nedávno pro deník El País připustil, že při některé z budoucích vln veder může ve Španělsku teplota vystoupat na 50 °C.
Ale pozor, nebyl by to celonárodní kolaps. Podle Del Campo by šlo o velmi výjimečnou událost, omezenou na konkrétní lokality. Kde přesně? Nejpravděpodobnějšími kandidáty jsou oblasti údolí řeky Guadalquivir nebo dolní tok Guadiany. Případně vnitrozemské středomořské regiony při specifickém západním proudění vzduchu. Je to sice stále jen hypotéza, ale vědci ji berou vážněji než kdy dřív.
Brno jako předzvěst pekla
Možná si říkáte: „No jo, to je Španělsko nebo Itálie, nás to netkne.“ Omyl. Podívejte se na Brno. Během červnové vlny veder v roce 2026 tam oficiální teploty vzduchu sice „jen“ překročily 38 °C, ale realita byla mnohem brutálnější. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd – CzechGlobe naměřili v ulicích pociťovanou teplotu přes 50 °C.
Daniel Kopkáně, jeden z autorů měření, vysvětluje rozdíl mezi suchými čísly ze stíněné budky ČHMÚ a tím, co cítí člověk na slunci v asfaltovém městě. Kombinace betonových ploch, nedostatku zeleně a vysoké vlhkosti vytváří mikroklima, které dokáže zabíjet i při nižších oficiálních hodnotách. Pokud tedy v Brně cítíme 50 °C, co čeká na lidi v Seville nebo Athénách, když tamní vzduch skutečně dosáhne této hranice?
Infrastruktura nestíhá teplo
Nejde jen o nepohodlí. Jde o přežití systémů. Evropské státy už začínají přebudovávat infrastrukturu. Železnice, letiště a silnice se projektují tak, aby vydržely provoz při teplotách přesahujících 50 °C. Proč? Protože staré materiály se při těchto extrémech deformují, kolejivo se kroutí a asfalt měkne.
Studie organizace World Weather Attribution ukázala, že 45 procent evropských zemí už během současné sezóny překonalo své historické rekordy tepelného stresu. To není statistická chyba. To je signál, že naše města nejsou stavěná na svět, který jsme vytvořili emisemi skleníkových plynů.
- 94 milionů lidí: Tolik obyvatel Evropy zažilo v jeden den teploty nad 35 °C (data AFP).
- 350 milionů lidí: Tato populace čelila teplotám nad 30 °C, což je téměř dvě třetiny kontinentu.
- Tropické noci: V mnoha oblastech klesla noční teplota pod 20 °C jen výjimečně, což znemožňuje regeneraci organismu.
Co dál? Scénáře do roku 2050
Vědecké modely pro Paříž naznačují, že dosažení 50 °C v první polovině století je málo pravděpodobné. Ale po roce 2050? Tam se riziko výrazně zvyšuje. Klíčové bude, zda budou dodrženy mezinárodní klimatické závazky z roku 2015. Pokud ne, adaptace bude dražší a bolestivější.
Meteorolog Martin Adamovský z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upozorňuje na další zákeřný aspekt: „Může přijít další vlna veder, která nebude až tak intenzivní, ale její důsledky budou ještě větší.“ Důvodem je vyschlá půda a vegetace, které už nemají rezervu na další sucho. I „mírnější“ 40 °C pak může mít katastrofální dopady na zemědělství a vodní zdroje.
Frequently Asked Questions
Byla již v Evropě někdy naměřena teplota 50 stupňů Celsia?
Ne, oficiálně ne. Nejvyšší ověřená teplota vzduchu v Evropě činí 48,8 °C a byla zaznamenána 11. srpna 2021 na Sicílii v Itálii podle Světové meteorologické organizace (WMO). Nicméně pociťovaná teplota, která zahrnuje faktory jako vlhkost a sálání povrchů, může tuto hranici překročit i při nižších naměřených hodnotách, jak ukázala měření v Brně.
Které oblasti v Evropě jsou nejvíce ohroženy extrémními horky?
Největší riziko hrozí jižní Evropě, zejména Pyrenejskému poloostrovu (Španělsko, Portugalsko), jižní Itálii a Řecku. Experti z AEMET uvádějí, že pokud by teplota dosáhla 50 °C, nejpravděpodobnější by to bylo v údolí Guadalquivir nebo v oblastech dolního toku Guadiany. Tyto regiony často zažívají více než 40–55 extrémně horkých dnů ročně.
Jaký je rozdíl mezi teplotou vzduchu a pociťovanou teplotou?
Teplota vzduchu se měří ve stínu a větrané budce (standardizované podmínky). Pociťovaná teplota (heat index) bere v úvahu vlhkost vzduchu, rychlost větru a intenzitu slunečního záření. V městském prostředí navíc hraje roli efekt tepelného ostrova, kde asfalt a beton akumulují teplo. Proto mohlo v Brně při vzduchu 38 °C pociťovaný index přesáhnout 50 °C.
Připravuje se Evropa na teploty nad 50 stupňů?
Ano, ale pomalu. Infrastrukturní projekty, jako jsou nové železniční tratě a letištní plochy, se navrhují s vyšší tepelnou odolností. Velká města zavádějí krizové plány pro tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C. Přesto většina evropské zástavby a energetických sítí stále není plně adaptována na dlouhodobý provoz při takových extrémech, což vede k riziku blackoutů a výpadků dopravy.
