Přes deset tisíc lidských životů. To je šokující bilance jediné červnové vlny veder, která loni zasáhla západní a střední Evropu. Nejde o odhad z budoucnosti, ale o tvrdá data, která právě spatřila světlo světa. Během pouhého týdne zemřelo v Evropě více lidí, než by statisticky odpovídalo běžnému průměru.
Síť EuroMOMO, která monitoruje úmrtnost na kontinentu, zveřejnila alarmující číslo: 10 650 nadúmrtí. A co je ještě znepokojivější? Více než devět tisíc z nich byli lidé ve věku 65 let a starší. Data pocházela z 27 evropských států a pokryla období od 22. do 28. června 2026. V té době teploty dosahovaly rekordních hodnot ve Francii, Španělsku a Spojeném království.
Tichý zabiják, který si vybírá daň
Když slyšíme „katastrofa“, často si představíme povodně nebo zemětřesení. Horko je jiný případ. Je to tichý zabiják. Jeho oběti často umírají na selhání srdce nebo dýchacího systému, aniž by byl v úmrtním listu explicitně uveden jako příčina. Právě proto jsou data EuroMOMO tak důležitá – nezachycují jen oficiálně uznané oběti horka, ale celkový nárůst úmrtí, který lze s extrémními teplotami souvisle vysvětlit.
Lasse Vestergaard, hlavní lékař dánského Statens Serum Institut, které síť EuroMOMO provozuje, byl v reakci pro agenturu Reuters stručný a výmluvný. „Takový nadměrný počet úmrtí v této části roku je neobvyklý. Je to opravdu vysoké číslo,“ uvedl. Dodal, že vědci nenašli žádnou jinou masivní epidemii nebo katastrofu, která by mohla tento skok o více než 10 tisíc mrtvých vysvětlit jinak než extrémním žárem.
Klimatická změna není abstrakce, je to fakt
Není to náhoda. Iniciativa World Weather Attribution provedla analýzu, která potvrzuje to, co mnozí tušili: bez člověkem způsobené klimatické změny by byla tato konkrétní červnová vlna prakticky nemožná. Globální oteplování funguje jako benzín do ohně – dělá vlny veder častějšími, delšími a brutálnějšími.
Podíváme-li se na podobnou událost z roku 2025, obraz je stejně temný. Rychlá studie London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) a Imperial College London tehdy odhadla, že během desetidenní epizody zemřelo ve 12 evropských městech přibližně 2 300 lidí kvůli horku. Z toho asi 1 500 úmrtí (což je zhruba 65 procent) bylo přímo připisováno globálnímu oteplování. Rozdíl mezi tím, co jsme způsobili my, a tím, co by se stalo přirozeně, je drtivý.
Co říkají experti a jak reagovat?
Odborníci nejsou jen pasivními pozorovateli. Dr. Pierre Masselot z LSHTM varuje, že při tempu, jakým se planeta zahřívá, vlny veder nikam nezmizí. „Musíme se připravit na jejich dopady na veřejné zdraví,“ prohlásil. Jeho doporučení jsou konkrétní: sázet stromy, omezovat prostor pro auta ve městech a pečovat o nejzranitelnější skupiny obyvatelstva.
Dr. Garyfallos Konstantinoudis z Imperial College London šel ještě dál. „Klimatická změna zabíjí,“ řekl jednoduše. Upozornil, že i zdánlivě nepatrné rozdíly v teplotách – třeba půl stupně Celsia – mohou vést k exponenciálnímu růstu počtu obětí. Městská adaptace, jako jsou zelené střechy nebo systémy včasného varování, pomáhá, ale podle vědců nestačí. Klíčové je rychlé snižování emisí skleníkových plynů.
Frequently Asked Questions
Co přesně znamená termín „nadúmrtí“ v tomto kontextu?
Nadúmrtí neznamená, že všech 10 650 lidí zemřelo přímo na úpal. Jde o statistický rozdíl mezi skutečným počtem úmrtí ze všech příčin (srdeční selhání, respirační choroby atd.) v daném týdnu a očekávaným průměrným počtem úmrtí za normálních podmínek. Vědci předpokládají, že tento nárůst je primárně vyvolán stresem z extrémních teplot.
Proč jsou nejvíce ohroženi lidé nad 65 let?
Starší lidé mají často oslabený mechanismus termoregulace těla a vyšší riziko chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární problémy. Extrémní horko zvyšuje zátěž na srdce a plíce, což může u těchto skupin vést k rychlému zhoršení zdravotního stavu. Statistiky ukazují, že více než 90 % nadúmrtí připadá právě na seniory.
Jaká je role organizace EuroMOMO?
EuroMOMO je evropská síť pro monitorování úmrtnosti, podporovaná Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Jejím úkolem je shromažďovat týdenní data o úmrtnosti z desítek zemí a rychle detekovat anomálie, které mohou signalizovat zdravotní hrozby, včetně vln veder nebo epidemií.
Mohou města něco dělat proti účinkům veder?
Ano, adaptační opatření mají prokazatelný efekt. Odborníci doporučují zvýšení plochy zeleně a stromů, které poskytují stín a ochlazují vzduch, používání světlých barev na budovách ke snížení absorpce tepla a zlepšení systémů včasného varování. Důležité je také aktivní kontaktování osamělých seniorů během kritických dní.
Je možné přesně určit, kolik lidí zemřelo přímo kvůli horku?
Přesné určení je velmi obtížné. Úmrtní listy často uvádějí bezprostřední příčinu smrti (např. infarkt), nikoliv faktor, který ji vyvolal (horko). Proto se používají modelové odhady a sledování nadúmrtí. Oficiální statistiky bývají nižší než reálný dopad, protože mnoho úmrtí souvisejících s teplem není diagnostikováno jako „způsobených horkem“.
