Západní Evropu v roce 2026 nečekaně zasáhla již pátá vlna veder za jediný rok. Zatímco většina lidí si myslela, že letní sezóna pomalu končí, meteorologové hlásili extrémní teploty přesahující 40 °C ve Francii a Španělsku. Bylo to bezprecedentní. Copernicus, klimatický monitorovací systém Evropské unie, potvrdil, že červenec a srpen byly nejteplejšími měsíci v historii měření tohoto regionu.
Tepelná kupole, obrovský pás vysokého tlaku vzduchu, který se nad kontinentem usadil jako deka, nedovolila chladnějšímu vzduchu proniknout dovnitř. Výsledkem byla situace, kdy více než 135 milionů lidí čelilo teplotám nad 35 °C. Pro srovnání, ještě před deseti lety by taková data působila jako chyba v systému. Dnes jsou novou realitou, která testuje odolnost infrastruktury i lidského organismu.
Rekordní statistiky z francouzských stanic
Pojďme se podívat na čísla, která mluví jasněji než slova. Do začátku července 2026 zaznamenalo 120 hlavních meteorologických stanic ve Francii překročení hranice 40 °C celkem 114krát. To je nejvyšší počet od roku 1950. A přitom šlo jen o první polovinu léta. Předchozí rekord držel rok 2003, kdy se tato hranice překročila téměř 90krát – a tehdy šlo o katastrofální událost, která si vyžádala tisíce životů.
Na Pyrenejském poloostrově bylo horko ještě brutálnější. V Serradille na jihozápadě Španělska naměřili 43,5 °C. V Portugalsku teploty vystoupaly až na 43,8 °C. Oddych si lidé dopřáli jen na chvíli. Podle předpovědí měly největší vedra skončit už ve čtvrtek 9. července, ale příroda si dělala co chtěla. O pár týdnů později se situace opakovala s ještě větší intenzitou.
Dopady na ledovce a požární riziko
Alpské ledovce zaplatily vysokou daň. Již ke konci června 2026 přišly o své zimní zásoby sněhu, což znamená, že neměly jak se „nabít“ na další sezónu. Ztráta objemu vody je obrovská, i když přesná čísla jednotlivých ledovců zatím nejsou veřejně dostupná. Ale důsledek je jasný: rychlé tání zvyšuje riziko sesuvů půdy a mění vodní režim celé střední Evropy.
Suché podmínky navíc vytvořily ideální prostředí pro požáry. Systém informací o lesních požárech EU varoval před kategorií „very extreme“, tedy nejvyšším stupněm nebezpečí. Hrozba visela nad částmi jižní Británie, severozápadní Francie a táhla se pásem od Alp až po Balkán. Španělsko a jeho národní meteorologická služba AEMET vydaly varování před „extrémním nebezpečím požárů“. Nešlo o rutinní výstrahu. Šlo o signál, že stačí jedna jiskra a krajina shoří.
Co říkají experti a média
Nazaneen Ghaffar, reportérka meteorologického týmu listu The New York Times, popsala situaci jako důsledek kombinace rekordního začátku léta a následné tepelné kupole. Její analýza zdůraznila, že rychlý růst teplot v suchém prostředí vytváří smrtící kombinaci. „Evropa se připravuje na další úder,“ napsala v článku ze 9. srpna 2026.
Zajímavostí bylo, že vrchol horka měl souviset s úplným zatměním Slunce, které proběhlo ve středu nad částmi Grónska, Islandu a Španělska. Ačkoli zatmění samo o sobě teploty nezvýšilo, symbolicky to podtrhlo absurdnost té doby – astronomické jevy se prolínaly s ekologickou krizí. Česká televize uvedla, že teploty nad 30 °C pocítilo přibližně 340 milionů obyvatel Evropy (bez Turecka a Ruska). To je skoro polovina populace kontinentu žijící v podmínkách, které jsou pro běžný provoz energetických sítí a dopravy extrémní.
- Nejteplejší období: Červenec–srpen 2026 byl podle Copernicu historicky nejteplejší (průměr 21,62 °C).
- Francie: 114x překročení 40 °C do začátku července (rekord od r. 1950).
- Španělsko: Naměřeno 43,5 °C v Serradille.
- Portugalsko: Teploty dosáhly 43,8 °C.
- Dopad: Více než 135 milionů lidí čelilo teplotám nad 35 °C.
Proč se to děje právě teď?
Klimatologové upozorňují, že frekvence těchto vln není náhoda. Tepelné kupole se stávají stabilnějšími díky změně proudění jet streamu. Tento jev, často spojovaný s oteplováním Arktidy, způsobuje, že počasí „zamrzne“ na jednom místě. Pokud je tam horko, zůstává tam týdny. Pokud sucho, trvá to měsíce. Rok 2026 ukázal, že tento mechanismus funguje naplno. Pět vln veder za jednu sezónu? To dříve nebylo myslitelné.
Do budoucna musíme počítat s tím, že tyto extrémy budou častější. Energetici varují, že sítě nemusí zvládat kombinaci maximální spotřeby klimatizací a snížené účinnosti výroby energie při takových teplotách. Zemědělci pak řeší problém zavlažování, protože zdroje vody klesají rychleji, než dokážou obnovovat.
Často kladené otázky
Co je to vlastně „tepelná kupole“ a proč způsobuje taková vedra?
Tepelná kupole je rozsáhlý oblast vysokého atmosférického tlaku, která funguje jako poklička. Vzduch uvnitř klesá, zahřívá se adiabaticky a brání tvorbě mraků nebo deště. V roce 2026 se tato struktura nad Evropou udržela mimořádně dlouho, což vedlo k hromadění tepla a vysušování půdy, čímž vzniklo bludné kruhové riziko požárů.
Jak moc byly teploty v roce 2026 vyšší než normál?
Podle dat služby Copernicus činila průměrná teplota v západní Evropě v kritickém období 21,62 °C. To je o 2,79 °C více než dlouhodobý průměr. Pro představu, posun o necelé tři stupně v globálním průměru znamená lokálně extrémní rozdíly, kde teploty běžně přesahovaly 40 °C, což je rozdíl mnohem výraznější než u průměru.
Byla situace horší než během slavné vlny veder v roce 2003?
Statisticky ano, pokud jde o četnost překročení 40 °C ve Francii. V roce 2026 došlo k tomuto jevu 114krát jen do začátku července, zatímco v roce 2003 to bylo cca 90krát za celý rok. Nicméně dopady na zdraví závisí také na připravenosti zdravotnictví a varovných systémech, které jsou dnes lepší než před dvaceti lety.
Jaká byla role Španělska a Portugalska v této vlně veder?
Pyrenejský poloostrov čelil jedněm z nejextrémnějších hodnot. V Serradille bylo naměřeno 43,5 °C a v Portugalsku 43,8 °C. Tyto teploty jsou typické spíše pro pouštní oblasti, nikoliv pro evropskou středomořskou zimu či léto. Španělská služba AEMET proto vydávala varování před extrémním požárním nebezpečím, které ohrožovalo nejen lesy, ale i vesnice.
Ovlivnila tato vlna veder i Českou republiku?
Ano, i když ne přímo centrem bouře. Do střední Evropy, včetně Česka, Polska a Německa, se tepelná kupola postupně přesunula. Češi tak zažili opakované epizody tropických nocí a dní, kdy teploty překračovaly 30 °C. Celkově se horko dotklo přibližně 340 milionů Evropanů, což zahrnuje i náš region.
