Na Novém Zélandu se 22. října 2025 probudili lidé do chaosu. Vítr o síle až 160 kilometrů za hodinu převrhl auta, odhodil lidi do vozovek a vytrhl stromy jako hračky. V Wellingtonu – městě, které je známé jako největrnější na zemi – dosáhla průměrná rychlost větru 87 km/h, nejvyšší hodnota od roku 2013. V Canterbury, konkrétně v Selwyn District, větrné poryvy překročily historická měřítka. Výsledek? Nouzový stav vyhlášený úřady, 89 742 domácností bez elektřiny, 107 zrušených letů a tragická smrt 58letého Davida Hendersona, kterého zabil spadající strom ve Dominion Park. To všechno způsobila bouře, kterou meteorologové z MetService označili jako nejhorší za posledních několik desítek let.
Nejvyšší varování – a přesto nikdo nebyl připraven
MetService vydal 22. října 2025 v 8:00 NZDT nejvyšší možné červené varování – ještě nikdy nebylo použito pro tak rozsáhlou oblast najednou. Vítr nejen foukal, ale vytvářel „větrné nárazy“, které se chovaly jako přírodní bomby. V Christchurchi, největším městě Jižního ostrova, byly zaznamenány rychlosti přes 140 km/h. V Selwyn District – regionu s 61 000 obyvateli – se vítr přehoupnul přes 160 km/h. To je více než dvojnásobek rychlosti, která by měla stačit na zničení střechy.Nejhorší záběr přišel z Wellingtonu – palubní kamera auta zachytila, jak silný vítr odhodil ženu z chodníku přímo do vozovky. Při rychlosti 137 km/h. Žena vyvázla bez zranění – a to je zázrak. Na sociálních sítích se rozšířil tweet uživatele @KiwiWinds2025: „Vítr ve Wellingtonu není pro amatéry. Nikde jinde jsem nic podobného nezažil.“
Ztráty: elektrika, doprava a životy
Bez elektřiny zůstalo 89 742 domácností. Mluvčí společnosti Powerco Ltd., John Carter, řekl: „Máme bezprecedentní poškození infrastruktury – přes 1 200 sloupů je poškozeno.“ Silnice SH1 a SH77 byly uzavřeny. Železniční trať TranzAlpine – oblíbená cesta pro turisty – zůstala zastavena. Letiště Wellington International Airport a Christchurch International Airport zrušily celkem 107 letů. Mnoho cestujících zůstalo zavěšených v letištních halech, někteří spali na židlech.
Nejtragičtější případ: 58letý David Henderson z Wellingtonu zemřel, když na něj spadla větev ve Dominion Park. Bylo to kolem 14:30. Přesně v tu chvíli, kdy se větrné poryvy dostaly do svého vrcholu. Nebyl to první oběť – v oblasti Kaikoura na Jižním ostrově rozšířil oheň 14 budov a uzavřel 42 kilometrů silnice SH1. V Hawke's Bay na Severním ostrově bylo evakuováno 217 lidí. Hasiči z Fire and Emergency New Zealand varovali: „130 km/h větrů a teploty nad 25°C – to je ideální recept na katastrofu.“
Reakce vlády a pomoci
Premiér Christopher Luxon, který je v úřadu od listopadu 2023, oznámil v 20:15 NZDT 22. října: „Toto je jedna z nejzávažnějších povětrnostních událostí, jakou země zažila v posledních desetiletích.“ Vláda okamžitě vyčlenila 15 milionů novozélandských dolarů (NZ$) na záchranné práce. Minister pro nouzové řízení Mark Mitchell potvrdil, že 350 členů novozélandské armády bylo nasazeno k podpoře civilní ochrany.
Školy a úřady v Wellingtonu byly zavřeny na 23. října. V 27 školách a 3 sportovních halách byla zřízena dočasná ubytování pro evakuované. Lidé se navzájem podporovali – někteří otevřeli domy, jiní přivezli jídlo a přístřešky. „Nikdy jsem neviděl takovou solidaritu,“ řekl jeden obyvatel Christchurch.
Co dál? Hrozí sesuvy půdy
MetService předpovídá, že počasí se začne uklidňovat až 24. října 2025 ráno. Ale to není konec. „Půda je nasáklá jako houba,“ varovala meteoroložka. „V následujících 72 hodinách hrozí sesuvy půdy v celém regionu Canterbury a Marlborough.“ To znamená, že i když přestane foukat vítr, nebezpečí nekončí. Mnoho domů je postaveno na svazích – a ty mohou prasknout v jakémkoliv okamžiku.
Proč se to stalo? Vědci hovoří o klimatických změnách. Teploty v oblastech, kde se obvykle měří 16°C v říjnu, dosáhly 28°C – o 12 stupňů nad průměrem. Teplý vzduch nesl více vlhkosti, což vytvořilo více energie pro bouře. A vítr? „Tady se větry nejen zvyšují,“ řekl klimatolog z University of Canterbury. „Mění se i jejich chování. Vítr se nyní chová jako zvíře, které nezná hranice.“
Co se stane příště?
Nový Zéland je zemí, která často čelí přírodním katastrofám – zemětřesením, sopečným erupcím, cyklónům. Ale tato bouře je jiná. Nebyla to vlna, nebyl to cyklón. Byla to „větrná bomba“, která se vyvinula v městském prostředí, kde lidé nečekali takovou sílu. Vláda plánuje revizi stavebních předpisů – zvláště pro domy v oblastech s vysokým rizikem větru. Ale většina lidí ví: příroda se mění rychleji než naše zákony.
Frequently Asked Questions
Jaké jsou největší rizika v následujících dnech?
Největší nebezpečí nejsou větry, ale sesuvy půdy. Půda je nasáklá dešti a větrem zničené stromy způsobily nekonzistentní podloží. Už byly zaznamenány menší sesuvy poblíž měst jako Timaru a Blenheim. Úřady varují před opuštěním domů, i když je elektřina obnovena – nebezpečí je skryté pod zemí.
Proč byla bouře tak nečekaná, když MetService varovalo?
Varování bylo vydáno, ale lidé nechápali rozsah. Vítr 160 km/h není jen „silný“ – je to rychlost, která může odhodit automobil. MetService nikdy dříve nevydalo takové varování pro oblast, která zahrnuje i města jako Christchurch a Timaru. Mnoho lidí si myslelo, že to bude jako obyčejná bouře – a nezůstali doma.
Kolik lidí bylo evakuováno a kde jsou ubytováni?
Celkem bylo evakuováno přes 5 000 lidí, hlavně z Selwyn District, Hawke's Bay a předměstí Wellingtonu. Ubytování se nachází ve 27 školách, 3 sportovních halách a 11 církevních domech. Místní obyvatelé přinášejí jídlo, deky a hračky pro děti – komunitní podpora je zatím nejúčinnější pomoci.
Jak dlouho bude trvat obnova elektrické sítě?
Společnost Powerco Ltd. odhaduje, že obnova bude trvat 10 až 14 dní – kvůli poškození 1 200 sloupů a 28 transformátorů. V některých oblastech, jako Marlborough, může trvat déle, protože cesty jsou zablokované sesuvy. Dočasné generátory jsou nasazeny do nemocnic a útulků, ale domácnosti budou čekat.
Je možné, že se taková bouře stane znovu?
Ano. Klimatické modely ukazují, že extrémní větrné události v Novém Zélandu se budou zvyšovat o 30–40 % do roku 2040. Tato bouře není jednorázová náhoda – je to signál. Vláda plánuje přehodnocení stavebních norem pro větrné zóny, ale zatím nejsou žádné zákony, které by to nutně vyžadovaly.
Proč se větrné poryvy dostaly až do 160 km/h?
Vítr byl zesílen kombinací dvou faktorů: extrémně teplého vzduchu nad Jižním ostrovem a silného tlakového rozdílu mezi tropickým systémem na jihu a studenou frontou z Antarktidy. To vytvořilo „větrný kanál“ přes Cookův průliv, který urychlil větry. Taková kombinace se v historii zaznamenala jen třikrát – v letech 1987, 2010 a nyní.
