Vystrašené zprávy o nejsilnějším zemětřesení v novodobé historii Česka se ve čtvrtek 9. července 2026 rozletěly světem rychleji než samotná seismická vlna. Automatický systém německého střediska GFZ Potsdam, konkrétně jeho služba GEOFON, hlásil otřesy o magnitudu 5,5 s epicentrem na Rokycansku. Jenže místní obyvatelé? Ti nic necítili. A čeští geologové ani na přístrojích žádnou katastrofu neviděli.
Tady je ten háček. Zatímco agentury typu Reuters a média bleskově informovala o potenciálně destruktivním jevu, realita byla mnohem banálnější. Šlo o chybně vyhodnocený signál z průmyslového odstřelu. Ano, dobře čtete. To, co mělo být historickým rekordem, byl ve skutečnosti běžný pracovní den v kamenolomu. Přesněji řečeno, v velkolomu Čertovy schody u Berouna.
Když automatika selže a média panikaří
Původní hlášení, které spatřilo světlo světa kolem 18:00 českého letního času (16:00 UTC), znělo děsivě. Magnitudo 5,5 by znamenalo škody na budovách v blízkosti epicentra a citelné otřesy až v Praze. Historický rekord ČR se pohybuje kolem hodnoty 4,6 ze prosince 1985 na Chebsku. Tedy rozdíl, který se nedá ignorovat – takový jev by byl třicetkrát energeticky silnější než dosavadní maximum.
Ale počkat. Když se redaktoři České televize spojili s lidmi v okolí Strašic a Rokycan, dostávali odpovědi plné údivu. „Nic jsme necítili,“ říkali lidé. Byl to první varovný signál, že něco nesedí. Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR pro server Novinky.cz uvedl, že pokud by šlo o skutečné zemětřesení této síly, museli by ho zaznamenat i v hlavním městě. „Nemáme potvrzené žádné takové informace,“ konstatoval suše. Jeho kolegové na seismických stanicích nezaznamenali nic výjimečného, co by odpovídalo hlášené síle.
Pravda vyšla najevo: Odstřel v lomu
Klíčem k rozluštění záhady byla data z jedné z nejcitlivějších českých stanic v Kašperských Horách. Geologové porovnali německá data s domácími záznamy a pravda byla prostá. Slabý záchvěv, který evropské sítě zachytily, způsobil běžný průmyslový odpal ve velkolomu Čertovy schody. Nešlo tedy o tektonickou aktivitu, ale o lidskou činnost.
Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu AV ČR, pro ČTK vysvětlil, že původní údaj byl naprosto nereálný. „Takové zemětřesení je v Evropě nevídané, naše území něco takového nezažilo od začátku čtvrtohor,“ řekl. Po manuální korekci upravili Němci hodnotu na magnitudo 1,5 až 1,8 (závisí na zdroji) a označili jev za „pravděpodobný průmyslový odpal“. Mluvčí GFZ Josef Zens přiznal chybu automatického systému: „Možná došlo k chybě na některé stanici nebo k něčemu jinému.“
Dopad na důvěru v data a další mylné hlášky
Tento incident není ojedinělý. Ve stejný den se objevila i falešná zpráva o zemětřesení na Písecku s magnitudem 3,1. I ta se nepotvrdila; šlo podle expertů maximálně o marginální záchvěv pod hranicí vnímání člověkem. Česká republika má seismickou aktivitu soustředěnou spíše na západ (Chebsko, Františkolazensko) nebo na Opavsku a Hronovsku. Střední Čechy jsou z hlediska přírodních zemětřesení relativně klidné.
Zajímavé je, jak rychle se informační bublina nafoukla. Z automatického alertu GFZ přes Evropsko-středomořské seismologické centrum až k agentuře Reuters a následně k českým médiím. Lidé si mysleli, že žijí v zemi, kde se právě odehrála historická událost. Ve skutečnosti jen proběhl plánovaný odstřel horniny. Je to ukázka toho, jak důležitá je ověřitelnost dat před jejich masovým šířením.
Frequently Asked Questions
Jaká byla skutečná příčina hlášeného zemětřesení?
Skutečnou příčinou slabého seismického záchvěvu byl běžný průmyslový odstřel ve velkolomu Čertovy schody u Berouna. Automatický systém německého střediska GFZ tento signál chybně vyhodnotil jako přírodní zemětřesení o vysoké magnitudě, což vedlo k mylnému hlášení o síle 5,5 stupňů Richterovy škály.
Proč lidé v oblasti epicentra otřesy nepocítili?
Lidé nic necítili, protože hlášená síla 5,5 byla chybná. Skutečný průmyslový odpal měl po korekci magnitudo pouze kolem 1,5 až 1,8. Takto slabý otřes je pro většinu populace zcela nepostřehnutelný a může být detekován pouze citlivými seismografy, nikoliv lidským smyslem pro rovnováhu nebo vibrace.
Jaká je historie zemětřesení v České republice?
Historicky nejsilnější zaznamenané zemětřesení v ČR proběhlo v prosinci 1985 na Chebsku s magnitudem 4,6. Událost z roku 2026 by při skutečné síle 5,5 byla třicetkrát energeticky silnější a způsobila by škody na budovách. V posledních letech jsou častější slabší otřesy v oblasti Mirotic nebo u Orlické přehrady, obvykle s magnitudem pod 3,5.
Kdo vydal původní chybnou zprávu?
Původní zprávu vydalo německé středisko GFZ (Deutsches GeoForschungsZentrum) prostřednictvím své služby GEOFON v Postupimi. Systém automaticky vyhodnotil data z evropské sítě stanic. Chybu později opravili ručně, když zjistili, že zdroj signálu neodpovídá charakteristice přírodního zemětřesení, ale průmyslové explozi.
Mohou podobné chyby vést k panice?
Ano, mohou. Jak ukázal tento případ, rychlé šíření automatických alertů přes agentury a sociální sítě může vyvolat okamžitou reakci veřejnosti dříve, než odborníci provedou verifikaci. Klíčové je proto ověřování informací z domácích zdrojů, jako je Geofyzikální ústav AV ČR, který disponuje vlastní sítí precizních měřících stanic.
