Zemětřesení u Mirotic: Geofyzik vysvětluje, proč šlo o mimořádný jev bez známých zlomů

Zemětřesení u Mirotic: Geofyzik vysvětluje, proč šlo o mimořádný jev bez známých zlomů

Nečekané zemětřesení u Mirotic šokovalo obyvatele i vědce

Když se 10. března 2024 v okolí Mirotic otřásla země, mnoho lidí na jihu Čech si myslelo, že jde o explozi nebo že projíždí těžký kamion. Výbuch kotelny? Přejezd náklaďáku? Skutečnost byla mnohem zajímavější – šlo o zemětřesení v místě, kde ho nikdo nečekal. Geofyzik Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu AV ČR potvrdil, že v oblasti Mirotic není žádný známý tektonický zlom. Podobné otřesy se u nás objevují opravdu jen výjimečně a spíš připomínají jedinečnou laboratoř než rutinní pohyb desek někde v Kalifornii.

Lidé popisovali různé pocity – od krátkého zahřmění přes silné vibrace po podivné kmitání předmětů. Někteří zmínili dokonce chaos mezi domácími zvířaty. Vědci sbírali detailní svědectví pomocí online dotazníků: kolik pater má váš dům, co se v místnosti stalo, padaly věci? Tímto způsobem dokázali mapovat intenzitu a rozsah otřesů „z první ruky“. Rozdíl mezi zkušeností v přízemí rodinné vily a čtvrtém patře paneláku byl znatelný – vyšší patra hlásila znatelně silnější pohyby, což není u zemětřesení nijak neobvyklé.

Proč je zemětřesení bez zlomu tak specifické?

V běžných případech je seizmická aktivita vázaná na již existující zlomy. Právě tam se totiž hromadí napětí mezi tektonickými deskami, které se jednou za čas „utrhne“. Jenže jižní Čechy žádný aktivní zlom neukrývají, což tento jev staví na seznam vzácností. Odborníci podle Klicpery vyloučili běžné důvody, a tak šlo zřejmě o tzv. intra-plate otřes – otřes uvnitř litosférické desky, kde se napětí shromažďuje pomalu a dlouhou dobu. Taky proto bylo zemětřesení tak izolované a překvapilo úplně všechny.

Analyzovat průběh tohoto zemětřesení pomohly dvě různé vlny: P-vlny, které způsobují většinu svislého pohybu (lidé popsali rychlé „nadzvednutí“), a S-vlny s větším horizontálním pohybem, které obvykle dokážou napáchat největší škody. Tyto dvě vlny dorazí krátce po sobě a vytváří charakteristické chvění, které obyvatelé často vnímají různě podle vzdálenosti od epicentra a typu stavby.

V oblasti Mirotic jsou nyní seizmologové mnohem ostražitější. Protože v kraji není hustá síť měřicích stanic, jsou právě hlášení od lidí klíčové – díky nim mohou vědci zpřesnit data, sledovat případné dozvuky a hledat dosud neznámé geologické struktury. Podobné případy ukazují, jak moc jsme stále odkázáni nejen na mechaniku zemských sil, ale i na všímavost obyvatel, kteří změny zaregistrují dřív než přístroje.