Silná zemětřesení otřásla Tchaj-wanem: Srpen 2025 ve znamení otřesů o síle až 6,2 stupně

Největší otřesy v severovýchodním Tchaj-wanu: Magnituda 6,2 udeřila u Yilanu

Tchaj-wan zažil v prvních srpnových dnech 2025 sérii silných zemětřesení, které obyvatele pořádně vystrašily. Největší otřes, který média i místní úřady označily za nejsilnější letošního roku, měl sílu 6,2 stupně a udeřil 7. srpna odpoledne v 15:45 místního času. Epicentrum bylo v moři, 128,9 kilometrů východně-jihovýchodně od okresní radnice Yilan, v hloubce 88,1 kilometru, což částečně tlumilo ničivou sílu na povrchu.

Přesto zaregistrovaly regiony jako Yilan, Hualien, Nantou, Taichung a Taitung intenzitu 3 na sedmistupňové škále. V hlavním městě Taipei, v New Taipei, Keelungu a dalších velkých městech dosahovaly otřesy intenzity 2, což už je pocitově znatelné – skleničky na stole se chvějí a nábytek lehce poskakuje.

• 6.2 mag – epicentrum na severovýchodě, hluboké skoro 90 km
• Další otřes 5,9 mag – poblíž východního pobřeží
• Následné otřesy a zelený alert od GDACS
• Celkem přes 50 následných záchvěvů během pár dní

Obyvatelé hlásili popadané předměty, v některých domech se objevily praskliny a v nejvíce postižených oblastech došlo i k částečným propadům stropů. Podle údajů tchajwanské agentury pro požární ochranu spadlo několik stropů v domácnostech přímo na nájemníky a několik horských silnic zablokovaly sesuvy kamenů a půdy. Navzdory vysoké síle otřesů nebyly hlášeny žádné fatální následky. Celkem ale skončilo v péči lékařů 27 zraněných – většinou šlo o lehčí úrazy při pádu předmětů nebo rozbitých skleněných ploch.

Následné otřesy a připomínka katastrofy z roku 1999

Ani po hlavním otřesu ale nepřišel klid. Nad Tchaj-wanem se země dál třásla – přes 50 následných záchvěvů jen mezi 7. a 10. srpnem. 10. srpna postihlo oblast Taichungu další zemětřesení o síle 4,2, které úřady vyhodnotily jako patrný dozvuk předchozích událostí. I tady se vila okna a padalo omítání. Systém globální koordinace katastrof GDACS vydal zelené varování – tedy nízké riziko pro obyvatele a infrastrukturu.

Přestože tentokrát Tchaj-wan unikl větším škodám, lidem se při podobných událostech vrací vzpomínky na tragédii z roku 1999. Tehdy bylo epicentrum mnohem mělčí a hned 2 400 lidí nepřežilo masivní otřes o síle 7,6 stupně. Byla to nejhorší přírodní katastrofa v dějinách ostrova.

Tchaj-wanu nezbývá než být stále na pozoru. Ostrov totiž leží na tzv. Pacifickém prstenci ohně – sem spadá drtivá většina všech zemětřesení na světě, protože právě tady se střetávají dvě obří litosférické desky. Každý rok tu vědci zaznamenají stovky menších či větších otřesů, a proto jsou tamější obyvatelé na podobné události o poznání lépe připraveni než například lidé v Evropě.

Naposledy tedy, navzdory silným číslům na seismografech, byla hlavním problémem psychika a drobné materiální škody. Záchranné týmy i krizové linky zůstaly v pohotovosti, úřady v nejpostiženějších regionech rychle obnovily provoz silnic a začaly kontrolovat statiku starších budov.