Je to paradox, který zní jako žert, ale realita je jasná: Česká republika leží na stabilním podloží, přesto se u nás občas otřese zem. A ne jen tak trochu. Odborníci dlouhodobě potvrzují, že hrozba katastrofického zemětřesení je minimální, ale klidné to není. Zvlášť pokud bydlíte blízko hranic.
Poslední shrnutí odborného konsenzu z konce července 2026 to říká přímočaře: nejste na hranici litosférických desek, takže žádný tsunami nebo zřícení mrakodrapů neočekávejte. Na druhou stranu, naše země není seizmicky mrtvá. Stačí se podívat na mapu aktivních oblastí a hned víte, kde pozor.
Kde se třese nejvíc? Sázka jde na Chebsko
Pokud máte pocit, že jste někdy cítili, jak vám skříňka s nádobím zatřepetá, pravděpodobně jste byli na západě Čech. Tato oblast, konkrétně okolí Chebu a Karlových Varů, je bezkonkurenčně nejaktivnější částí našeho území. Zatímco jinde v zemi jsou silnější otřesy raritou, zde se vyskytují pravidelně – průměrně každé tři roky zaznamenávají přístroje zemětřesení, která jsou pro obyčejného člověka pociťovatelná.
Druhým místem, kam si musíte dát pozor, je severovýchodní Čechy, konkrétně zlom v oblasti Hronova a Poříčí. Tady teoreticky hrozí otřesy o intenzitě až 7 stupňů podle stupnice MSK-64. Je to sice hodně, ale ve srovnání s tím, co zažívají země na Pacifickém ohnivém prstenci, je to stále „jen“ lokální nepohoda. Jižní Čechy a Morava pak mohou být zasáhny vlivem sousedních zemětřesení z východních Alp či Karpatského oblouku, například z území Slovenska.
Co říkají data z Temelína?
Nejlepší ukazatel stability (nebo nestability) terénu často pochází od těch, kdo staví něco velkého a drahého. Příkladem je jaderná elektrárna Temelín. Dokumentace k této lokalitě, včetně závěrečné zprávy o technických požadavcích, ukazuje velmi jasné číslo. S pravděpodobností 95 procent nemůže v okolí Temelína dojít k zemětřesení silnějšímu než 6,5 stupně MSK-64. To odpovídá horizontálnímu zrychlení PGAhor 0,08 g. Pro návrh konstrukce se počítá s extrémním scénářem o síle 0,1 g, což je hodnota, která by stavební inženýry donutila postavit budovy odolné i proti velmi vzácným událostem.
Tato data potvrzují, že na území ČR chybí tektonické struktury – tedy velké zlomy v zemi –, které by umožnily vznik skutečně ničivých otřesů. Historická data i dlouhodobé monitorování to opakovaně dokazují. Lokalita Temelín je seismicky velmi klidná, což je pro provoz bezpečné, ale zároveň varuje před iluzí absolutního klidu všude jinde.
Mikrootřesy versus reálné nebezpečí
Zde nastává důležité rozlišení, které často uniká veřejnosti. Citlivé seismometry registrují denně desítky slabých zemětřesení. Většinu z nich ani nevnímeje. Seismolog Jan Zedník to vysvětlil už v roce 2008 poměrně srozumitelně: mikrootřesy jsou početné, ale neškodné. Nebezpečné jsou ty případy, kdy napětí v zemi naroste natolik, že dojde k pohybu bloků nebo zhroucení podzemních dutin. Teprve tehdy může dojít k poškození budov nad povrchem.
I když se nemusíme bát ničeho katastrofického, slabší zemětřesení mohou mít své účinky. Například při zemětřesení v jižních Čechách v březnu 2024, které mělo sílu 3,9 stupně, škody nebyly. Důvodem byla větší hloubka ohniska. Kdyby se stejný otřes odehrál blíže povrchu, mohlo by to způsobit drobná poškození starších, hůře udržovaných budov. Panika mezi obyvateli je často větší problém než samotné trhliny ve zdi.
Historie a psychologický dopad
Podívejme se do minulosti. Na Chebsku neexistuje historický záznam o zemětřesení, které by způsobilo vážné škody na majetku nebo lidské životy. Přesto je tamější populace citlivá. Výskyt tzv. seismických rojů – sérií mnoha malých otřesů – doprovázený duněním pod zemí, může obyvatelstvo velmi zneklidnit. Je to psychický stres, nikoliv fyzické nebezpečí. Podobně tomu bylo v roce 1858, kdy zemětřesení v Žilině na Slovensku zasáhlo i české území, ale bez tragických následků.
Odborníci ze Ústavu fyziky Země zdůrazňují, že i když je aktivita nízká, není nulová. Místní obyvatelé v některých oblastech pociťují slabší otřesy několikrát za život. Je to běžný jev, který nemá co dělat s apokalypsou, kterou nám servírují filmy.
Světové srovnání: Haiti a Japonsko
Abychom měli správnou perspektivu, stačí se podívat jinam. Zemětřesení na Haiti v roce 2010 nebo pravidelné silné otřesy v Japonsku jsou výsledkem zcela odlišných geologických podmínek. Tam se střetávají kontinentální desky. U nás je situace jiná. Jak připomněla KB Pojišťovna v roce 2023, obyvatelé ČR se nemusí bát ničivých scénářů z televizních zpráv z exotických zemí. Silné otřesy jsou u nás opravdu jen výjimkou, spíše statistickou anomálií než pravidlem.
Často kladené dotazy
Můžeme v České republice očekávat ničivé zemětřesení?
Pravděpodobnost katastrofického zemětřesení je extrémně nízká. Naše země neleží na hranicích tektonických desek. Nejvyšší riziko se pohybuje kolem 6,5 stupně MSK-64 v určitých lokalitách, což může způsobit škody, ale nezničí celá města jako v jiných částech světa.
Proč se nejvíce třese právě na Chebsku?
Oblast západních Čech, zejména Chebsko, má specifickou geologickou stavbu s přítomností zlomů, které umožňují uvolňování napětí. Zemětřesení zde probíhají pravidelně, průměrně každé tři roky, avšak většinou bez větších materiálních škod.
Jsou mikrootřesy nebezpečné pro zdraví?
Ne. Mikrootřesy jsou příliš slabé na to, aby poškodily budovy nebo ohrozily zdraví. Jsou registrovány pouze citlivými přístroji. Nebezpečné jsou pouze výjimečně silnější otřesy, které mohou způsobit sesuvy nebo poškození statiky starších domů.
Jaké je riziko v oblasti Temelína?
Lokalita Temelín je považována za seismicky velmi klidnou. Studie uvádějí, že s 95% pravděpodobností nedojde k zemětřesení silnějšímu než 6,5° MSK-64. Konstrukce elektrárny jsou navrženy tak, aby vydržely i extrémně vzácné silnější otřesy.
