Je to tak trochu trapné. Česká republika se ve světovém žebříku vojenských výdajů dostala až na předposlední příčku, těsně nad Íránem a Irákem. Podle čerstvého žebříčku švédské myšlenkové tanky SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) patří mezi čtyřicet nejvíce investujících zemí světa právě tyto tři státy – a Čechy jsou tam nejhůře postavené. To znamená, že zatímco většina západních spojenců posiluje své armády, my jsme v roce 2025 stále pod hranicí dvou procent HDP, což je cíl, který jsme si dali už v roce 2014.
Zvuk peněz je dnes hlasitý. Do rozpočtu na rok 2026 si vláda vyčlení 184 miliard korun na obranu. Na srovnání: stát zaplatí pouze úroky ze dluhu v hodnotě 120 miliard korun. Každá desatina procentního bodu nárůstu sazeb by tuto částku nafoukla o miliardy navíc. Je to matematická rovnice, která nemá řešení, pokud nezměníme prioritizaci.
Obranný deficit a tlak ze strany NATO
Počkejte, co se děje za kulisy? Premiér Andrej Babiš měl v pondělí schůzku s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Mluvili o tom, jak zvýšit výdaje na obranu uvnitř aliance. Babiš prohlásil při příjezdu na summit Evropské politické komunity v Jeruzalémě, že je to pro českou vládu priorita. Slíbeno je slíbeno, ale realita je jiná. Cíl dvou procent HDP se nám stále vymyká prsty.
Co říká veřejnost? Zde je překvapivý obrat. V roce 2024 věřilo 39 procent Čechů, že výdaje na obranu zbytečně zatěžují stát. Letos, podle průzkumu z roku 2025, klesla tato podpora o deset procentních bodů na 29 procent. Dvě třetiny obyvatel (65 procent) již považuje výdaje na armádu za nutné. Lidé prostě vidí, že svět není bezpečný místo, které bývalo.
Irak: Nečekaný obchodní partner
A teď ta zajímavá část. Zatímco debatujeme o obraně, náš obchod s Irákem roste jako houby po dešti. Obchod mezi Irákem a Českou republikou loni překonal hranici 250 milionů dolarů. Delegace iráckých obchodníků navštívila Prahu, aby uzavřela další kontrakty. České exporty do Iráku v roce 2024 dosáhly 5,5 miliardy korun. Irácká vláda, která má díky ropě enormní příjmy, začala plánovat rozpočet na tři roky dopředu. Chci zdůraznit: jejich ekonomika závisí na ropě, která tvoří dvě třetiny jejich HDP. Tříleté plánování jim dává jistotu pro obnovu infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR zaznamenává, že český export do Iráku roste nepřetržitě. Irácké hlavní ekonomické sektory zahrnují těžbu ropy a plynu, petrochemický průmysl a výrobu elektřiny. Česká vláda vytvořila mechanismy pro usnadnění bilaterální spolupráce, včetně možných státních záruk od Ministerstva financí pro investiční projekty v Iráku. To usnadní vstup českých firem na irácký trh a podpoří rozvoj soukromého sektoru.
Kontext a budoucnost
Proč je to důležité? Protože ukazuje paradox. Jsme země, která nemůže splnit základní závazek NATO, ale zároveň buduje silné ekonomické vazby s klíčovými hráči Blízkého východu. Když se podíváme na historický kontext, od roku 2014 jsme slibovali zvýšení výdajů, ale reálný růst byl pomalý. Teď, když se svět mění, musíme jednat rychleji. Co nás čeká? Pravděpodobně další tlak ze strany Bruselu a Washingtonu, aby jsme konečně naplnili svůj díl odpovědnosti. A možná i nové obchodní příležitosti, které přinesou stabilizaci regionu.
Často kladené otázky
Proč je ČR na předposledním místě?
Česká republika nepodařilo se dosáhnout cíle dvou procent HDP na obranu, což je standard NATO stanovený v roce 2014. Ve srovnání s ostatními členskými státy NATO a dalšími zeměmi světa je naše podíl výdajů nízký.
Kolik bude stát obrana v roce 2026?
Vláda plánuje vyčlenit 184 miliard korun na obranu. Pro srovnání, stát zaplatí 120 miliard korun pouze na úroky ze státního dluhu.
Jak se změnila nálada veřejnosti?
Podpora pro vyšší výdaje na obranu vzrostla. Zatímco v roce 2024 si myslelo 39 procent lidí, že jsou zbytečné, v roce 2025 klesla tato skupina na 29 procent. Nyní 65 procent občanů podporuje adekvátní financování armády.
Jaký je význam obchodu s Irákem?
Obchod s Irákem přesáhl 250 milionů dolarů. Czech Republic exports reached 5.5 billion crowns in 2024. Government guarantees are being established to support further investment and trade growth in sectors like energy and infrastructure.
