Zelenskyj přiznal ukrajinské operace v Kurské a Belgorodské oblasti: Nová fáze boje o hranice
Ukrajinské jednotky v Rusku: Nikdo už neskrývá přeshraniční boje
Když ukrajinský prezident Zelenskyj otevřeně potvrdil, že ukrajinská armáda operuje na území Kurské i Belgorodské oblasti Ruské federace, nebylo to pro většinu Rusů ani Ukrajinců úplné překvapení. Ale přímé přiznání z nejvyšších míst hnulo s atmosférou války – a způsobilo šok zejména v Moskvě. Tímto krokem dal Zelenskyj jasně najevo, že hranice zůstávají dějištěm tvrdých bojů a propaganda o jejich údajné „plné osvobození“ ze strany Ruska jsou spíše součástí informační války. Podle Zelenského totiž ukrajinští vojáci v těchto oblastech dál plní úkoly přímo na ruském území.
Ruská strana se mezitím snaží vykreslit situaci v jiném světle – podle mluvčích ministerstva obrany a státních médií byla oblast Kurska zcela zbavena ukrajinských sil. Zelenskyj však tyto zprávy zcela odmítl a označil je za čisté dezinformace. V oblasti Gornal, která byla podle Moskvy posledním opěrným bodem ukrajinských vojáků, podle ukrajinských zdrojů a vojenských bloggerů pokračují střety přímo v lesích a na vesnických přístupových cestách.
Strategie tlaku na hranicích a zahraniční bojovníci ve službách Ruska
Současné akce ukrajinské armády, o nichž prezident Zelenskyj mluvil už loni, mají hlubší smysl, než by se mohlo na první pohled zdát. Ukrajinci otevřeně cílí na ruské pohraničí nejen kvůli obranné linii, ale také s cílem rozšířit svůj vliv a získat výhodnější pozici pro případná jednání o příměří v budoucnu. V Belgorodské oblasti už Ukrajina v uplynulých měsících prokazatelně kontrolovala řadu vesnic i strategických silnic. Právě zde došlo na jaře roku 2023 k prvním otevřeně přiznaným zásahům ukrajinských ozbrojených sil na ruském území. Zelenskyj tehdy prohlásil, že je to „absolutně spravedlivé“ – a že Rusko musí pocítit válku na vlastním území.
Poslední týdny přinesly další rozšíření ukrajinského působení v Belgorodské oblasti. Podle dostupných informací ukrajinské jednotky posouvají hranice kontrolovaného území a udržují tlak skrz přepady a ofenzivní výpady v lesních úsecích či podél řeky Oskol. Aktivnější role ukrajinských sil v ruském vnitrozemí navíc přináší zmatek do řad ruské armády, která je nucena přesouvat posily a bránit vlastní území.
Méně diskutovaný, ale zásadní moment zazněl, když Zelenskyj informoval o zajetí čínských občanů bojujících ve službách ruských jednotek u Doněcka. Podle ukrajinské vlády to dokládá, že ruská armáda spoléhá na žoldáky i cizince, čímž se konflikt dál internacionalizuje. Zjištění o přítomnosti Číňanů po boku Rusů může rozvířit diplomatickou debatu a posílit teorie o zapojení dalších zahraničních aktérů.
Aktuální vývoj jasně ukazuje, že ukrajinská strategie se výrazně změnila – už se nebojí promítnout konflikt i za hranice vlastního státu. Pro běžné obyvatele Kurska a Belgorodu to znamená život pod neustálým tlakem, evakuace a strach z přestraných nájezdů. Pro Kyjev jde ale o jedno z mála účinných opatření proti zdrcující ruské přesile na východní frontě.
