Vyhoštění Afghánců v Pákistánu: Tisíce lidí pod tlakem, OSN varuje před humanitární krizí

Statisíce Afghánců po letech v Pákistánu čelí masovému vyhošťování

Poslední měsíce se pro Afghánce žijící v Pákistánu staly noční můrou. Od konce března 2025 byly podle vládních údajů deportovány zpět do Afghánistánu už více než 80 000 osob, přičemž celkově se od loňského listopadu vrátilo přes 842 000 lidí. Pákistánská vláda stojí za masovým vyhošťováním s vysvětlením, že expulze mají posílit bezpečnost a ulevit domácí ekonomice, ale celý proces vyvolává napětí v regionu a ostrou kritiku mezinárodních organizací. Úředníci opakovaně obviňují afghánskou komunitu ze zapojení do teroristických útoků, což nýbrž kábulští představitelé rezolutně popírají.

Původní termín, kdy měli Afghánci dobrovolně opustit zemi, byl stanoven na 31. března. Kvůli svátku Eid al-Fitr byl tento termín nakonec prodloužen do 10. dubna. Úřady cílí na držitele Afghan Citizen Card (ACC), nelegální migranty i ty, kdo přišli po převzetí vlády Tálibánem v roce 2021. Cílem je do konce roku deportovat až tři miliony lidí, což by znamenalo drastickou proměnu postavení menšin v celém regionu.

OSN varuje před vážnými důsledky, Pákistán kontruje bezpečnostními obavami

Na situaci se zaměřili i odborníci OSN na lidská práva, kteří Pákistán kritizují za porušování zásady nevracení (non-refoulement). Tato zásada brání státům vracet migranty do zemí, kde by jim mohlo hrozit pronásledování nebo mučení. Podle zpráv OSN totiž čelí navrátilci v Afghánistánu nejen chudobě, ale i systematickému porušování práv. Zejména ženy, novináři nebo bývalí pracovníci státní správy jsou obzvlášť ohroženi. V zemi vládne Tálibán, který je proslulý tvrdými postihy vůči těm, kdo byli spojováni s předchozím režimem nebo zastávají liberální názory.

Humanitární situace v Afghánistánu se stále zhoršuje – tisíce lidí čelí nejisté budoucnosti, některým hrozí dokonce násilí či genderově podmíněné útoky. Výjimkou nejsou ani děti, které často postihne nedostatek zdravotní péče nebo přístup ke vzdělání. OSN vyzývá Pákistán, aby okamžitě zastavil deportace a respektoval základní lidská práva vyhoštěných.

Pákistánská vláda však trvá na svém. Tvrdí, že mezi deportovanými jsou osoby podezřelé z organizace nebo podpory ozbrojených útoků na jeho území, což podle bezpečnostních představitelů představuje zásadní riziko. Díky deportacím chce uvolnit tlak na zdroje – zdravotní péči, školy či pracovní trh, kde roste nezaměstnanost a napětí mezi místními a migranty. Tato opatření mají podpořit i veřejné mínění, které je stále více nekompromisní vůči přítomnosti „nelegálních“ přistěhovalců.

Mezitím OSN a další organizace apelují na všechny sousední státy, aby respektovaly právo lidí na ochranu, a zmiňují desítky tisíc Afghánců čekajících na možnost přesídlit do západních zemí. Přes 40 000 osob zatím žije v nejistotě, jestli jim někdo vůbec otevře dveře.