Představte si situaci: jste poškozeným v trestním činu, najali jste si právníka a nakonec dojdete k dohodě s pachatelem. Účel splněn, ale soud vám odmítne zaplatit náklady na advokáta, protože jste „neprohrál“ nebo „nevyhrál“ klasickým způsobem. Zní to nespravedlivě? Přesně takto to viděl Ústavní soud České republiky, který dne 29. července 2026 vyvrátil rozhodnutí nižších instancí a jasně definoval pravidla hry.
Jde o nález pod spisovou značkou IV. ÚS 666/26, který řeší citlivou otázku odměny zmocněnce v adhezním řízení. Soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová ve jménu IV. senátu konstatovala, že ústavní stížnost poškozeného je důvodná. Zrušila usnesení okresního i krajského soudu, která poškozenému neuznala plný nárok na náhradu nákladů řízení.
Dohoda není porážka, je to vítězství
Klíčem k celému případu je definice toho, co znamená „úspěch“ v rámci adhezního řízení – tedy části trestního procesu, kde se řeší náhrada škody. Dříve se stávalo, že pokud byl nárok uspokojen dohodou během řízení a za částku nižší než původně žádanou, soudy považovaly poškozeného za méně úspěšného a snižovaly mu náhradu nákladů na právní zastoupení.
Ústavní soud tento přístup označil za chybný. V odůvodnění nálezu výslovně uvedl, že uspokojení nároku na základě dohody s obviněným ještě v průběhu trestního řízení je materiálním úspěchem poškozeného. A to bez ohledu na to, zda je dohodnutá částka nižší než původně uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy.
Proč je to důležité? Protože právo na náhradu nákladů, včetně odměny advokáta, přímo plynoucí z tohoto úspěchu. Jak zdůraznil soud, rozhodování o nákladech řízení je nedílnou součástí práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Omezovat tuto náhradu jen proto, že se strany dohodly, by znamenalo potrestat poškozeného za snahu o smírné řešení sporu.
Kontext: Bitva o tarifní hodnoty
Tento nález nepřichází jako blesk z čistého nebe. Je součástí širší série rozhodnutí, kterými Ústavní soud upravuje poměry mezi advokáty, státem a poškozenými. Již dříve, například v nálezu sp. zn. III. ÚS 1255/18 z roku 2020, soud stanovil, že pokud je poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody, má nárok na úhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.
V roce 2024 pak Ústavní soud v nálezech IV. ÚS 2137/23 a IV. ÚS 2334/23 rozšířil pohled na stanovení odměn. Shledal, že nelze rozlišovat mezi trestním a civilním řízením pouze na základě typu řízení při určení tarifní hodnoty pro odměnu advokáta. Pokud poškozenému byla přiznána nejen nemajetková újma, ale i majetková škoda, musí se tarifní hodnota počítat z vyšší částky, což zvyšuje i výši odměny právníka.
Zajímavostí je také nález č. 4/2026 Sb., který zrušil část ustanovení § 9 odst. 7 advokátního tarifu. Tím Ústavní soud zasáhl přímo do předpisu upravujícího výši odměn, aby zajistil jejich spravedlivost a soulad s ústavními principy.
Kolik to vlastně stojí?
Pojďme se podívat na konkrétní čísla, která hýbou v těchto případech. Podle advokátního tarifu je klíčová tzv. tarifní hodnota. Pokud si poškozený sám vybere zmocněnce a uplatní nárok na náhradu újmy, základní tarifní hodnota je 10 000 Kč, pokud není přisouzená částka vyšší. V takovém případě se tarifní hodnota rovná přisouzené částce.
Sazba za jeden úkon právní služby se pak odvíjí od této hodnoty. Pokud je náhrada nižší nebo rovna 10 000 Kč, činí sazba 5 000 Kč. Pokud jde o zmocněnce ustanoveného soudem (například u zvlášť zranitelných obětí), sazba se snižuje o 20 %, tedy na 1 200 Kč, maximálně však může dosáhnout 5 000 Kč. Tyto částky mohou být pro jednotlivce významnou finanční zátěží, pokud nejsou řádně uhrazeny.
Co to znamená pro praxi?
Rozhodnutí IV. ÚS 666/26 posílá jasný signál všem obecným soudům. Při rozhodování o nákladech řízení v adhezních věcech musí brát v úvahu, že dohoda s obviněným je legitimní a úspěšný postup poškozeného. Nemůže se stát, že by poškozený, který přijal kompromisní nabídku pachatele, byl penalizován nižší náhradou nákladů na právníka.
Odborníci upozorňují, že toto rozhodnutí pomáhá sjednotit judikaturu a odstranit nejistotu, která panovala kolem výkladu „materiálního úspěchu“. Pro advokáty to znamená jistější vymahatelnost jejich odměn v těchto specifických případech. Pro poškozené je to ochrana jejich peněženky a potvrzení, že jejich práva jsou respektována i v momentech, kdy zvolí cestu dohody místo dlouhého sporu.
Často kladené otázky
Co je adhezní řízení?
Adhezní řízení je proces, který probíhá paralelně s trestním řízením. Umožňuje poškozenému osobě uplatnit svůj nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy přímo v rámci trestního procesu, aniž by musel zahajovat samostatné civilní soudní řízení. Cílem je efektivnější a rychlejší vyřízení nároku.
Mám nárok na odměnu advokáta, pokud jsem se s obviněným dohodl?
Ano, podle nového nálezu Ústavního soudu (IV. ÚS 666/26) je uzavření dohody s obviněným považováno za materiální úspěch poškozeného. I když je dohodnutá částka nižší než původně žádaná, máte nárok na náhradu nákladů řízení, včetně odměny svého zmocněnce, protože bylo dosaženo uspokojení vašeho nároku.
Jak se počítá výše odměny advokáta v tomto případě?
Výše odměny se určuje podle advokátního tarifu na základě tzv. tarifní hodnoty. Ta odpovídá výši přiznané nebo dohodnuté náhrady újmy (minimálně 10 000 Kč). Sazba za jeden úkon se pak odvíjí od této hodnoty. Pokud byl advokát ustanoven soudem, sazba může být nižší (o 20 %), maximálně však 5 000 Kč za úkon.
Kdo rozhodoval v tomto případě?
Rozhodnutí vydal IV. senát Ústavního soudu České republiky. Soudkyní zpravodajskou, která připravila návrh rozhodnutí, byla Lucie Dolanská Bányaiová. Nález byl publikován dne 29. července 2026 pod spisovou značkou IV. ÚS 666/26.
Proč je rozhodování o nákladech spojeno s právem na soudní ochranu?
Ústavní soud vychází z článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje právo na soudní ochranu. Tato ochrana by byla iluzorní, pokud by poškozený musel nést vysoké náklady na právní zastoupení vlastními prostředky, i když byl jeho nárok uspokojen. Náhrada nákladů je tedy nezbytnou součástí účinného právního stavu.
