Na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu došlo k ostrému střetu názorů. Prezident Spojených států Donald Trump, prezident USA veřejně kritizoval německou kancléřku Angela Merkelová, kancléřka Německa za nízké výdaje na obranu a závislost na ruské energii. Stalo se tak 11. července 2018 během jednání organizace NATO. Situace vyvolala velké mediální zájem a otázky o budoucnosti transatlantických vztahů.
Ostrá výměna názorů na snídani
Vše začalo ráno 11. července 2018 při televizně přenosné pracovní snídani s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem. Trump nešetřil slovy. Obvinil Německo z toho, že je "v zajetí" Ruska kvůli energetickým dodávkám, konkrétně plynovodu Nord Stream 2. Zároveň připomněl starou známku – že Berlín utratí na obranu příliš málo. Podle jeho slov se Německo skrývá za americkou ochranou, aniž by zaplatilo spravedlivý podíl na nákladech aliance.
Merkelová reagovala chladně, ale pevně. Připomněla, že vyrůstala ve Východním Německu za železnou oponou, kde Sovětský svaz kontroloval část země. Dnes je Německo suverénní stát, který si sám určuje svou politiku, včetně energetické. Jejích slova byla vnímána jako jasná odpověď na暗示ování, že by mohlo být pod ruským vlivem. I přes tuto napjatou atmosféru měli oba lídři naplánované bilaterální schůzky na okraji summitu.
Kontext sporu: Výdaje a energie
Spor nebyl jen o osobních preferencích. Šlo o hlubší rozdíly ve vnímání bezpečnosti. Trump opakovaně zdůrazňoval, že spojenci musí splnit závazek utratit alespoň 2 % HDP na obranu, což bylo dohodnuto na summitu NATO v Cardiffu v roce 2014. Německo tehdy plánovalo dosáhnout pouze 1,5 % do roku 2024. Trump šel ještě dál a naznačil, že by mělo jít až o 4 %. Pro něj to bylo otázka férovosti a „platby za ochranu“. Pro Evropany pak často signál nestability a tlaku na změnu dlouhodobých strategií.
Energetická dimenze byla stejně palčivá. Plynovod Nord Stream 2 umožňoval přímý transport plynu z Ruska do Německa, obejitím východoevropských tranzitních zemí. Trump viděl v tom hrozbu pro evropskou bezpečnost a závislost na Moskvě. Německá vláda argumentovala ekonomickými výhodami a diverzifikací zdrojů. Tento rozdíl v pohledu na energetickou bezpečnost byl jedním z klíčových bodů napětí mezi Washingtonem a Berlínem.
Reakce a další vývoj
Po jejich soukromém setkání se tón zmnil. Trump novinářům řekl, že měl s Merkelovou „velké setkání“ a že mají „velmi dobré vztahy“. Byl to typický příklad jeho stylu – ostrá kritika následovaná chválou, aby udržel tlak i pozornost médií. Analytici z Atlantic Councilu popisovali tento přístup jako součást širší strategie Trumpovy administrativy vůči Evropě, která kombinovala tvrdý tlak s diplomatickým manévrem.
V českém kontextu bylo zajímavé sledovat, jak se tyto debaty odrážely doma. Česká republika byla na summitu zastoupena prezidentem Milošem Zemanem. Ten se však podle reportáže Aktuálně.cz z května 2017 (při jiném summitu) nezúčastnil některých klíčových proslovů, což vyvolalo domácí diskusi. O několik let později, v roce 2022, se Zeman účastnil mimořádného summitu NATO po ruské invazi na Ukrajinu, kde jeho vystoupení reflektovalo změnu postoje k Rusku. Ačkoli jeho styl komunikace byl často kontroverzní, jeho role v NATO zůstávala předmětem diskuse.
Dlouhodobý dopad na alianci
Debaty z roku 2018 neztratily na aktuálnosti. V roce 2026 potvrdil nový generální tajemník NATO Mark Rutte, že Česko nesplnilo cíl 2 % HDP na obranu v roce 2025, navzdory slibům vlády Petra Fialy. Toto selhání podtrhlo trvalý problém sdílení břemene v alianci. Experti z Institute Europeum dokonce naznačili, že bez vyšších výdajů (až 5 %) ztrácí smysl i zbytek ekonomiky, což echo Trumpových tvrzení.
Zatímco někteří analytici varovali před erozí multilateralismu, jiní viděli v Trumpově tlaku nutný impuls k modernizaci evropské obrany. Diskuse o tom, zda NATO stále dává smysl nebo zda by měla vzniknout samostatná evropská armáda, pokračují. Zemanova pozdější prohlášení, že NATO je rozumnější volbou než evropská armáda, ukazuje, že i když se politici mění, základní otázky bezpečnostní architektury Evropy zůstávají stejné.
Často kladené otázky
Proč Trump kritizoval Německo na summitu NATO?
Donald Trump kritizoval Německo ze dvou hlavních důvodů: nízkých výdajů na obranu, které byly pod cílem 2 % HDP stanoveným aliancí, a z energetické závislosti na Rusku prostřednictvím plynovodu Nord Stream 2. Tvrdil, že Německo využívá americkou ochranu, aniž by platilo spravedlivý podíl na nákladech.
Jak reagovala Angela Merkelová na Trumpovy obvinění?
Merkelová reagovala klidně, ale pevně. Připomněla svůj původ ve Východním Německu za komunistického režimu a zdůraznila, že dnešní Německo je suverénní stát, který si sám určuje svou politiku, včetně energetické. Tím implicitně odmítla návrh, že by bylo pod ruským vlivem.
Co je cíl 2 % HDP na obranu?
Cíl 2 % HDP na obranu je závazek, který členské státy NATO přijaly na summitu v Cardiffu v roce 2014. Měl by být dosažen do roku 2024. Jedná se o minimální úroveň financování obrany, která má zajistit dostatečné zdroje pro vojenskou připravenost a sdílení břemene v rámci aliance.
Jaký byl dopad tohoto sporu na vztahy USA a Německa?
Spor zvýšil napětí ve vztazích mezi Washingtonem a Berlínem. Ačkoli Trump po soukromém setkání s Merkelovou označil vztahy za dobré, jeho opakující se kritika a taktika tlaku vytvářela nejistotu. Analytici viděli v tomto přístupu snahu donutit Evropany k většímu příspěvku na vlastní bezpečnost, což vedlo k dlouhodobým debatám o budoucnosti transatlantické solidarity.
Jak se tato témata odrážejí v České republice?
Česká republika čelí podobným tlakům ohledně výdajů na obranu. V roce 2026 potvrdil generální tajemník NATO Mark Rutte, že Česko nesplnilo cíl 2 % HDP v roce 2025. Diskuse o roli NATO versus evropská armáda a o vztazích s Ruskem zůstávají aktuální, jak ukázaly projevy bývalého prezidenta Miloše Zemana i současné vládní politiky.
