Útoky na novináře nejsou bohužel nic výjimečného. Často jde o snahu umlčet hlasy, které odhalují pravdu nebo zpochybňují mocné zájmy. Kvůli těmto útokům ztrácejí novináři nejen svobodu, ale i bezpečí. Jak se to projevuje v praxi? Může to být fyzické napadení, vyhrožování či zákroky, které brání v práci. Bez ohledu na formu jde o zásah do svobody slova.
Proč je útok na novináře tak vážný? Novináři jsou očima společnosti – jejich práce odhaluje korupci, nespravedlnosti a porušování zákonů. Když jsou ohrožováni, ohrožujeme i naši možnost dozvědět se pravdu. Omezování jejich práce poškozuje celé společenství, protože neexistuje dostatečná kontrola moci.
Ochrana novinářů začíná u jasných zákonů, které trestají útoky na ně. Policie a justice by měly rychle a efektivně zasahovat, aby viníci nepřecházeli bez trestu. Nezbytné jsou i bezpečnostní postupy redakcí, jako je šifrování komunikace nebo školení novinářů v krizových situacích.
Kromě toho může pomoci i podpora ze strany veřejnosti a mezinárodních organizací. Když boj za svobodu tisku získá dostatečnou odezvu, politici i pachatelé si rozmyslí, že by novináře ohrožovali. Nezapomínejme ani na solidaritu mezi samotnými novináři – společná obrana je mnohdy nejsilnější.
Jednoduché to není, ale každý z nás může něco udělat. Podporovat nezávislá média, ověřovat si fakta a nebýt lhostejný k útokům na svobodný tisk. Ve svém okolí můžeme zvyšovat povědomí o důležitosti mediální svobody a tlačit na odpovědné instituce, aby chránily ty, kdo přinášejí informace.
Na závěr, i když téma útoků na novináře je vážné a někdy i nebezpečné, je nezbytné o něm mluvit a hledat řešení. Svoboda slova stojí na bedrech lidí, kteří jí slouží, a jejich ochrana je ochranou nás všech.
V Česku jsou novináři stále častěji cílem útoků. Investigativní novináři z IStories čelili hrozbám, zatímco bývalý premiér podněcoval útoky na novinářku obviňovanou ze své volební porážky. Plány vlády na reformy médií se zpomalily, zatímco dezinformační sítě šíří prokremelské narrativy, což zvyšuje rizika pro svobodu médií.
Na festivalu Colours of Ostrava 2025 vystoupí místo původně avizovaného Artemase americký zpěvák Mark Ambor. Jeho koncert 16. července rozšíří evropské turné, které zahrnuje i Rock Werchter či Montreux Jazz Festival. Na setlist si fanoušci musí ještě počkat.
Fotbalová Slavia Praha si drží jasné vedení v české lize s 72 body, zatímco Plzeň s Ostravou a Spartou tvrdě soupeří o druhou příčku před zimní pauzou. Boj o evropské poháry i záchranu zůstává otevřený a základní část míří do finiše.
Česká republika se potýká s kritickým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v oblastech IT, inženýrství a výzkumu, což je způsobeno zastaralou migrační politikou z 90. let. Navzdory snahám o digitalizaci procesů zůstává politika neefektivní. Nedostatek pracovních sil umocňují demografické výzvy a omezené kapacity univerzit, což zdůrazňuje potřebu reforem odpovídajících globálním znalostním ekonomikám.
Fotbalový tým Inter Milan dosáhl 13zápasové série neporazitelnosti, když na domácím hřišti zvítězil 3:1 nad Parmou. Tento úspěch umístil Inter Milan na třetí místo v tabulce Serie A, přičemž je jen bod od vedoucí Neapole. Významnými hráči zápasu byli Federico Dimarco, Nicolò Barella a Marcus Thuram, kteří se do skóre zapsali v průběhu zápasu.
NATO zahájilo rozsáhlé vojenské cvičení na nejdelší hranici s Ruskem, kterou sdílí Finsko, nejnovější člen NATO. Hranice má délku 1340 kilometrů. Tato cvičení zahrnují operace ve vzduchu, na zemi i na vodě a reflektují komplexnost výcviku. Významná je účast Finska díky jeho sdílené hranici s Ruskem, ale také Švédska.