Útoky na novináře nejsou bohužel nic výjimečného. Často jde o snahu umlčet hlasy, které odhalují pravdu nebo zpochybňují mocné zájmy. Kvůli těmto útokům ztrácejí novináři nejen svobodu, ale i bezpečí. Jak se to projevuje v praxi? Může to být fyzické napadení, vyhrožování či zákroky, které brání v práci. Bez ohledu na formu jde o zásah do svobody slova.
Proč je útok na novináře tak vážný? Novináři jsou očima společnosti – jejich práce odhaluje korupci, nespravedlnosti a porušování zákonů. Když jsou ohrožováni, ohrožujeme i naši možnost dozvědět se pravdu. Omezování jejich práce poškozuje celé společenství, protože neexistuje dostatečná kontrola moci.
Ochrana novinářů začíná u jasných zákonů, které trestají útoky na ně. Policie a justice by měly rychle a efektivně zasahovat, aby viníci nepřecházeli bez trestu. Nezbytné jsou i bezpečnostní postupy redakcí, jako je šifrování komunikace nebo školení novinářů v krizových situacích.
Kromě toho může pomoci i podpora ze strany veřejnosti a mezinárodních organizací. Když boj za svobodu tisku získá dostatečnou odezvu, politici i pachatelé si rozmyslí, že by novináře ohrožovali. Nezapomínejme ani na solidaritu mezi samotnými novináři – společná obrana je mnohdy nejsilnější.
Jednoduché to není, ale každý z nás může něco udělat. Podporovat nezávislá média, ověřovat si fakta a nebýt lhostejný k útokům na svobodný tisk. Ve svém okolí můžeme zvyšovat povědomí o důležitosti mediální svobody a tlačit na odpovědné instituce, aby chránily ty, kdo přinášejí informace.
Na závěr, i když téma útoků na novináře je vážné a někdy i nebezpečné, je nezbytné o něm mluvit a hledat řešení. Svoboda slova stojí na bedrech lidí, kteří jí slouží, a jejich ochrana je ochranou nás všech.
V Česku jsou novináři stále častěji cílem útoků. Investigativní novináři z IStories čelili hrozbám, zatímco bývalý premiér podněcoval útoky na novinářku obviňovanou ze své volební porážky. Plány vlády na reformy médií se zpomalily, zatímco dezinformační sítě šíří prokremelské narrativy, což zvyšuje rizika pro svobodu médií.
Marine Le Pen litovala, že v roce 2015 vyloučila svého otce Jeana-Marie Le Pena z Národní fronty, což mu podle ní způsobilo velkou bolest. Jean-Marie zemřel 7. ledna 2025 a jeho smrt vedla k veřejné reflexi vztahu mezi otcem a dcerou, která se v posledních letech zlepšila. Uprostřed jejich smíření se veřejnost rozdělila v názorech na jeho kontroverzní kariéru.
Sigma Olomouc si na hřišti Slovácka odvezla tři body díky brance Daniela Vašulína v 75. minutě. Utkání bylo charakteristické tvrdou hrou a taktickými změnami, které nakonec přiklonily výsledek na stranu Olomouce. Slovácko i přes střídání nenašlo recept na defenzivu hostů.
NATO zahájilo rozsáhlé vojenské cvičení na nejdelší hranici s Ruskem, kterou sdílí Finsko, nejnovější člen NATO. Hranice má délku 1340 kilometrů. Tato cvičení zahrnují operace ve vzduchu, na zemi i na vodě a reflektují komplexnost výcviku. Významná je účast Finska díky jeho sdílené hranici s Ruskem, ale také Švédska.
Americký prezident Donald Trump vyvolal rozruch tím, že omylem označil Španělsko jako člena skupiny BRICS, což vyvolalo obavy z možných tarifů. BRICS tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Španělsko je členem NATO a EU. Trump se také zmínil o nízkých výdajích Španělska na obranu a pohrozil 100% clem na obchodní vztahy mezi USA a Španělskem.
Český režisér Jiří Menzel, Oscarový tvůrce Ostře sledovaných vlačků, zemřel v 82 letech po tříletém boji se zdravotními problémy. Jeho filmy zůstávají důkazem, že lidskost je největší umění.
