Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí od roku 2004 a jedna z nejtrvalejších postav v politice Ruska. Also known as Sergey Lavrov, je muž, který vystupuje jako hlavní hlas Kremlu na celosvětové scéně. Zatímco se v západních zemích mění ministři každých pár let, Lavrov zůstává nehybným kamenem v ruské diplomatii — a to i přes sankce, kritiku a izolaci.
Jeho role je nejen symbolická. Lavrov je ten, kdo vysvětluje ruské akce na mezinárodní úrovni — od anexe Krymu po válku v Ukrajíně. Nikdo jiný v Rusku nezastupuje stát tak dlouho a tak konzistentně. Když se EU nebo USA snaží vytvořit společnou odpověď na ruskou agresi, Lavrov je ten, kdo odpovídá. A jeho odpovědi nejsou jen slova — jsou strategickým nástrojem. Ví, že každé slovo, které vysloví na tiskové konferenci v New Yorku nebo Ženevě, může změnit směr rozhovorů mezi vládami.
Putín, prezident Ruska, který si Lavrova vybral jako svého nejvěrnějšího diplomatického nástroje ho nepřestává podporovat, i když se svět začal od Ruska odvracet. To není náhoda. Lavrov není jen diplomat — je věrným sluhou režimu. Když jiní ruští politici mluví o „historické spravedlnosti“ nebo „zachování kulturní identity“, Lavrov to říká s diplomatickým jazykem, který západní média často přijímají jako „normální“ — i když jde o oprávnění invazí.
Mezinárodní politika, oblast, kde Lavrov působí jako jedna z největších sil, se bez něj neobejde. V Radě bezpečnosti OSN je jeho hlas rozhodující. Věděl, jak blokovat rezoluce proti Rusku. Věděl, jak převrátit diskuzi o zločinech na diskuzi o „západo-centrickém světovém pořádku“. A věděl, jak využít české zájmy — například když se v roce 2022 česká vláda rozhodla vyhnat ruské diplomaty. Lavrov odpověděl vyhnaním českých diplomatů z Moskvy. Nebylo to jen odvetné. Bylo to varování: „Nepřekračujte čáru.“
Co tedy čeští občané potřebují vědět o Sergeji Lavrovovi? Že není jen „nějaký ruský ministr“. Je to klíčový hráč, který rozhoduje o tom, zda se bude Rusko snažit o dialog — nebo o další válku. Jeho projevy nejsou jen zprávy. Jsou signály. A když řekne „NATO je hrozbou“, neříká to jen tak. Říká to jako předzvěst. A my, kteří žijeme v Evropě, musíme to chápat.
Na této stránce najdete články, které se zabývají jeho výroky, jeho vztahy s jinými zeměmi a tím, jak jeho rozhodnutí ovlivňují i nás — v Česku. Nejde jen o politiku. Jde o bezpečnost. A o to, co se může stát příští týden, měsíc nebo rok.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při summitu v Anchorage nosil svetr s CCCP, což vyvolalo kontroverzi. Přestože ho označil za „historickou připomínku“, západní státy ho vnímají jako provokaci v době války na Ukrajine.
Albánie oficiálně otevřela bývalou sovětskou leteckou základnu v Kuçově pro potřeby stíhaček NATO, což je významný krok v integraci země s Severoatlantickou aliancí. Základna bude sloužit k rozmístění stíhacích letounů, což výrazně posílí obranné schopnosti Albánie a její spolupráci s NATO. Otevření podtrhuje závazek Albánie k členství v NATO a regionální bezpečnosti.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a palestinského vojenského vůdce Mohaméda Deifa za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Tento krok má významné právní a politické dopady v pokračujícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Izraelští politici krok ICC ostře odsoudili, zatímco palestinští ho vítají.
Mikropivovar na Luční boudě v Krkonoších, nejvýše položený v celé střední Evropě, zažil v roce 2013 rychlou expanzi. Za růstem stojí vysoký zájem turistů o jejich pivo Paroháč a neopakovatelné prostředí horského pivovaru. Paroháč láká milovníky piva i zážitků z celého Česka.
Ronaldo čelí konci smlouvy s Al Nassr a možnému přestupu do marockého Wydadu před Klubovým mistrovstvím světa 2025 v Miami, kde by mohl znovu potkat Real Madrid.
F1 Komise se sešla a rozhodla o změnách zahrnujících přísnější testy pružnosti křídel, zrušení omezení převodovek a návrh povinných zastávek v Monaku. Změny mají zlepšit bezpečnost a atraktivitu závodů, s dalším vývojem očekávaným od poradního výboru.
