When talking about Klimatické změny, dlouhodobé posuny v průměrných teplotách, srážkách a extrémních jevech, které ovlivňují celý život na Zemi, we often hear terms like energetika, systém výroby, přenosu a spotřeby energie or obnovitelné zdroje, energie získávaná z větru, slunce, vody a biomasy. These three entities are tightly linked: klimatické změny ovlivňují energetiku, energetika potřebuje obnovitelné zdroje a politické rozhodování určuje, jak rychle se přechod uskuteční.
V posledních letech se zvyšuje počet zpráv o rekordních vlnách veder, častějších povodních a intenzivnějších bouří. Tyto události mají přímý dopad na emise CO2, hlavní skleníkový plyn vypouštěný při spalování fosilních paliv. Každá tunka CO2 přispívá k zesílení skleníkového efektu, což zase zrychluje klimatické změny – to je jednoduchý, ale nevyhnutelný řetězec: Klimatické změny zvyšují potřebu energie, vyšší poptávka zvyšuje emise CO2, emise CO2 posilují klimatické změny. Tento cyklus je často zmiňován i v politických diskuzích – například rozhodnutí USA o dodávkách dlouhých střel Tomahawk nebo NATO hospodářská podpora Ukrajině mají dopad na energetické trhy a tím i na globální emise.
Politika hraje klíčovou roli, protože jen přes legislativu a mezinárodní dohody lze regulovat politiku, soubor zákonů, strategií a programů, které řídí veřejné a soukromé činnosti v oblasti klimatu. Například evropské „Fit for 55“ nebo český zákon o podpoře obnovitelných zdrojů zvyšují tlak na průmysl, aby snížil emise CO2 a investoval do větrných a solárních elektráren. To zase ovlivňuje energetiku – výroba se posouvá od uhlí a plynu k větru a slunci, což snižuje závislost na fosilních palivech a pomáhá omezit klimatické změny.
Ve skutečnosti se všechny tyto entity navzájem proplétají i v kontextu dalších událostí. Přerušení metra v Praze kvůli technickému zásahu, sankce proti Rusku, nebo debaty o jaderné bezpečnosti v ČR (např. úmrtí Dany Drábové) mají dopad na energetické mixy a tím na emise. Když státy hledají alternativy k fosilním palivům, často zvažují i jadernou energii, která má nízké emisní zatížení, ale přináší otázky ohledně bezpečnosti a odpadového hospodářství. Tyto souvislosti ukazují, že klimatické změny nejsou izolovaným problémem, ale součástí širšího politicko‑ekonomického a technického rámce.
Co můžete očekávat v níže uvedeném výběru článků? Najdete zde analýzy o dopadech geopolitických rozhodnutí na energetické trhy, komentáře k americkým vojenským plánům a jejich vlivu na globální uhlíkovou stopu, a také pohledy na českou energetiku a regulace. Každý přehled vám pomůže pochopit, jak se jednotlivé události – ať už jde o sportovní přenosy nebo výzkumné studie – mohou promítnout do širšího kontextu klimatických změn. Připravte se na praktické informace a konkrétní příklady, které vám usnadní sledovat, jak se svět mění a jak můžete reagovat.
Oranžová výstraha před vichřicí 12. dubna přináší větrné rychlosti až 150 km/h, uzavření památek v Pekingu a zrušení 838 letů – dopad na 22 miliónů lidí.
Osmnáctiletá Tereza Valentová si na Prague Open 2025 připsala životní vítězství nad Rebeccou Šramkovou a poprvé v kariéře nakoukla do světové stovky WTA. S jejím razantním nástupem se začíná řadit mezi přední mladé hvězdy ženského tenisu.
Američan onemocněl vzácnou mozkovou nákazou způsobenou tasemnicí, jaká byla spojována s výskytem v Ústí. K nákaze dochází především konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa či kontaminované vody. Symptomy zahrnují bolesti hlavy, záchvaty i poškození zraku.
Kanye West opět vzbudil pobouření svými antisemitskými výroky na X, obhajobou Diddyho a kritikou Elona Muska. Také čelil kritice kvůli odhaleným šatům své ženy na Grammy. Historie jeho nenávistných projevů vedla k ukončení řady značkových spoluprací, přičemž organizace požadují zodpovědnost tváří v tvář rostoucímu antisemitismu.
Radka Třeštíková oficiálně potvrdila vztah s podnikatelem Jaroslavem Vítem, bývalým manželem Ivety Lutovské. Fotografie z dovolené v Peci pod Sněžkou ukazují jejich polibky a objetí. Třeštíková zároveň oznámila, že své knihy bude nově vydávat pod pseudonymem.
Česko-slovenské vztahy čelí napětím kvůli odlišným postojům k energetické politice a válce na Ukrajině. Přestože existují neshody, premiéři Robert Fico a Petr Fiala udržují přátelské vztahy. Fico kritizuje český postoj k Ukrajině, zatímco Fiala se obává slovenských vazeb na Rusko. Jejich osobní vztahy však pomáhají tlumit napětí.
