Často slyšíme o klimatické změně, ale co to vlastně znamená a proč by nás to mělo zajímat? Klimatická změna je dlouhodobé proměňování klimatu Země, hlavně jeho oteplování kvůli zvýšeným emisím skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý (CO2) a metan. Tyto plyny vznikají spalováním fosilních paliv, odlesňováním a dalšími lidskými činnostmi.
Mění se počasí, zvyšuje se počet extrémních jevů jako jsou sucha, povodně, vlny veder a bouře. Tyto změny mají přímý dopad na naše zdraví, zemědělství, ekonomiku i přírodní prostředí. Většina vědců na celém světě potvrzuje, že právě lidská činnost je hlavní příčinou této krize.
Nikdo nechce čekat, až klimatická změna uvrhne svět do ještě větších problémů. Každý z nás má ale možnost přispět. Stačí začít s malými kroky, například šetřením energií doma, tříděním odpadu, používáním veřejné dopravy nebo elektrokola místo auta, a volbou potravin z lokálních zdrojů. I změna ve způsobu nakupování a spotřeby může mít velký efekt, když nás je dost.
Firmy a vlády by měly podporovat přechod k obnovitelným zdrojům energie a zodpovědné hospodaření s přírodními zdroji. Příklady z praxe ukazují, že technologie jako solární panely nebo větrné elektrárny mohou výrazně snížit emise a zároveň vytvořit pracovní místa.
Klimatická změna není něco, co teprve přijde – už teď ovlivňuje životy lidí po celém světě. Pokud budeme jednat včas, můžeme zmírnit nejhorší scénáře a zajistit lepší podmínky pro budoucí generace. Každý rok prodlení znamená větší škody, složitější opravy a vyšší náklady. Je proto důležité, abychom se téma klimatické změny nezbavili, ale naopak ho pochopili a společně začali řešit.
Chcete vědět víc o novinkách, opatřeních a úspěšných projektech? Sledujte nás a zůstaňte informovaní. Společně můžeme změnit budoucnost na lepší.
Evropa zažívá dramatické vlny veder s rekordními teplotami nad 40 °C, což má za následek desítky tisíc úmrtí a uzavření významných památek. Teplo zasahuje hlavně jih a východ, riziko hrozí i ve střední části. Odborníci varují před ještě delším trváním těchto extrémních jevů v příštím roce.
V napínavém duelu Konferenční ligy podlehla Sparta pražskému Aktobe 1:2. Domácí rozhodli o výhře gólem v závěru, Sparta už zvládla jen snížit v nastavení z penalty Birmančeviće. Na stadionu fandilo přes 12 tisíc diváků.
Bývalý americký prezident Bill Clinton navštívil Prahu k příležitosti 25. výročí vstupu Česka do NATO. Akci organizoval Jagello 2000 a proběhla v pražském hradním Španělském sále. Clinton zdůraznil svůj historický příspěvek k rozšiřování NATO, které zahrnovalo i Českou republiku. Účastnili se další významní řečníci včetně bývalého generálního tajemníka NATO George Robertsona.
Ve věku 91 let zemřel Ing. arch. Stanislav Žalud, významný bývalý porevoluční poslanec a náměstek ministra. Žalud měl během svého života významný vliv na českou politiku a byl také oddaným skautem. Sloužil jako člen Federálního shromáždění ČSFR a později jako náměstek ministra v české vládě. Jeho úmrtí bylo oznámeno 14. listopadu 2023.
Německé volby v roce 2025 byly definovány historickým vítězstvím CDU s 20.6% druhých hlasů, zatímco AfD zaznamenala skok o 10 procentních bodů na 20.8%. Účast voličů se zvýšila na 82.7%, což odráží klíčová témata jako ekonomika a migrace. CDU bude vést koaliční jednání, ale čelí výzvám při vytváření většiny bez účasti AfD.
AC Sparta Praha zvítězila 1:0 nad Legií Varšava díky gólu Angela Preciada a výbornému výkonu brankáře Vindahla. Tři body přiblížily Spartu k postupu do play off Evropské konferenční ligy.
