Evropa sužována rekordními vlnami veder – teploty přesahují 40 °C a zavírají historické památky

Evropu zachvátilo historické horko: extrémy přepisují dějiny

Letos jsou evropské letní dny všechno, jen ne obyčejné. Vlna veder, která se převalila přes kontinent, běžně posílá teploty nad vedro 40 °C a mnohde vytváří zcela nové rekordy. Zvlášť peče jih a východ: Itálie, Španělsko, Řecko či Rumunsko se proměnily v horké kotle, kde termometry lámou běžné představy o klimatické rovnováze. Tohle už není jen trápení pro turisty – města jako Řím, Sevilla nebo Neapol hlásí pocit, jako by se ocitly ve středomořské sauně, a předpovědi naznačují, že to zdaleka nemusí být to nejhorší.

Závažnost situace si začínáme uvědomovat hlavně skrze čísla: v roce 2022 zemřelo kvůli horku v Evropě přes 61 000 lidí, v roce 2023 dalších 47 000. Mluvíme hlavně o seniorech a lidech se zdravotními komplikacemi, které dusno stlačuje na hranici snesitelnosti. Ve velkých městech, jako je Madrid nebo Milán, praskají pohotovostní linky a nemocnice se potýkají s přívalem pacientů. Například v domovech pro seniory v Itálii nebylo výjimkou, že v místnostech přes den naměřili přes 32 °C, což je dvojnásobná zátěž pro starší i dlouhodobě nemocné obyvatele.

Detailní data z Copernicus Climate Change Service ukazují, že rok 2024 je zatím v Evropě nejteplejší, co se kdy naměřil. Skoro polovina dnů byla teplejší, než bývá obvyklé, a 55 % obyvatel kontinentu si muselo zvyknout na „silný tepelný stres“. Odborníci navíc upozorňují, že pokud by došlo k oteplení o tři stupně, města na jihu Evropy – například Neapol – by mohla mít až 50 dní ročně s teplotami nad 35 °C.

Památky zavřené před vedrem, řeky na hraně záplav

Energie veder je přitom tak extrémní, že se města uchýlila k drastickým opatřením. Ve Florencii nebo Athénách na několik dní preventivně zavřeli nejnavštěvovanější památky, aby předešli poškození nejen samotných staveb, ale i zdraví návštěvníků. Návštěvníci museli čekat ve frontách venku, zatímco UNESCO památky zely prázdnotou. Úřady dokonce v některých lokalitách doporučily nevycházet v odpoledních hodinách, nebo zrušily kulturní akce, které by přitáhly více lidí na přehřátá náměstí.

Paradoxně, zatímco se Evropa dusí v parnech, na druhé straně kontinentu sledujeme vytrvalé deště a záplavy. Přibližně třetina evropských řek v posledních letech překonala obvyklé výšky – například Polsko nebo Německo hlásí fatální povodně, které střídají suché a prašné týdny plné tropického horka. Tak prudké změny počasí jsou výsledkem posilujících tlakových výší, které zadržují mraky a způsobují, že někde šlehají slunce, zatímco jinde se valí proudy vody.

• Některá města v Itálii už překračují hranici 'tropických' nocí, kdy teplota neklesne pod 25 °C a obyvatelé nemohou pořádně spát.
• Vědci upozorňují, že extrémy v počasí budou častější a výraznější – třetina evropských řek je dlouhodobě nad běžnou hladinou a období veder se protahuje o mnoho týdnů oproti minulosti.
• Riziko klimatických katastrof hrozí nyní stále více i střední a severní Evropě; například Rakousko nebo Česká republika už zažily v červnu vlny rekordních teplot.

Podle dlouhodobých výhledů meteorologů by vlny veder mohly být v roce 2025 ještě delší, a zasáhnou zřejmě i regiony, které bývaly dosud uchráněné. Kdo doufal, že šlo jen o extrémní výkyv, začíná chápat, že Evropa na podobné počasí nebude stačit pouhou klimatizací nebo zavřenými okny. Klimatická změna už nečeká na budoucnost, změnila přítomnost.