Už jste slyšeli o plánovaných změnách v důchodovém systému? Důchodová reforma teď hýbe veřejnou debatou a možná i vaším portfoliem. Jaké novinky čekat a co to znamená pro váš klidný věk? Pojďme si to vysvětlit na rovinu.
Problém je jasný – starší generace roste a zároveň narůstá délka života. To znamená, že víc lidí pobírá důchod déle, zatímco relativně méně aktivních pracuje a platí odvody. Současný systém je proto financovaný složitě a není dlouhodobě udržitelný. Reforma má za cíl zajistit, aby vaše důchodové peníze byly v budoucnu opravdu vaše a systém vydržel ještě desítky let.
V rámci reformy se mluví o několika variantách. Některé návrhy chtějí více tlačit na soukromé spoření, jiné chtějí upravit věk odchodu do důchodu nebo výši dávek. Hlavní cíl je ale jasný: zajistit spravedlivější a stabilnější penzí zabezpečení pro všechny.
První věcí je, že možná bude o něco složitější se vyznat, jak přesně svůj budoucí důchod spočítat. Odborníci doporučují sledovat své osobní důchodové konto a průběžně si plánovat spoření. Dále se připravte na možná postupná zvyšování věku odchodu do důchodu. To ale není nic nového, už dnes se tento věk přizpůsobuje délce života.
Důležité je i to, že větší důraz na soukromé penzijní spoření může znamenat, že pokud nezačnete včas, rozdíl v důchodu může být výrazný. Proto nepodceňujte finanční plánování a zvažte, jestli nezapojit i další spoření nebo investice. Reforma totiž nemusí vždy znamenat horší důchod, ale spíš změnu pravidel hry.
Na závěr: důchodová reforma je téma, které by nemělo být na okraji, protože ovlivní váš život v důležitých letech. Sledujte aktuální informace, konzultujte své možnosti a hlavně nezůstávejte nepřipraveni. Jaké zkušenosti máte vy? Už jste přemýšleli, jak se na změny připravit?
Od roku 2026 se v Česku změní důchodová pravidla. Vzroste věk odchodu do důchodu, nově se bude počítat základ pro penzi a minimální důchod bude vyšší. Průměrný důchod má v roce 2026 narůst o 400 korun. Nový systém má zajistit udržitelnost, ale podle kritiků bude méně výhodný hlavně pro mladší.
Česká národní banka opět snížila úrokové sazby, tentokrát o půl procentního bodu na 4,75 %. Toto rozhodnutí je reakcí na potřebu ekonomické podpory a obavy z inflace. Vliv tohoto kroku má dopad na firmy i domácnosti, přičemž úvěry se stávají levnějšími, ale úroky na spořicích účtech méně atraktivními.
Švédsko se stalo 32. členem NATO, když 7. března 2024 oficiálně vstoupilo do aliance. Proces schvalování zabral několik měsíců, kdy finální ratifikaci provedly Turecko a Maďarsko. Tento významný krok představuje posílení bezpečnostních vazeb v době rostoucích geopolitických napětí, kdy rozšiřování NATO hraje klíčovou roli v zajištění regionální bezpečnosti.
Nedávné německé volby odhalily výrazné změny v politické krajině. CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze získalo 28,5 % hlasů, čímž se stalo největší stranou. AfD dosáhlo historického úspěchu s 20,8 % hlasů, zatímco SPD zažila nejhorší výsledek. Koaliční jednání mezi CDU/CSU a SPD jsou ve středu pozornosti.
Ewa Farna zvítězila v Českém slavíku 2025 už třetí rok za sebou, Noid Bárta překvapil vítězstvím v kategorii zpěváků a Kabát získal čtvrtý titul v řadě. Do Síně slávy vstoupil Vladimír Mišík.
Česká republika se rozloučila s významnou osobností, Karelem Schwarzenbergem, jehož pohřeb se konal v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Obřad se uskutečnil 9. prosince 2023 a zúčastnily se ho stovky lidí, včetně řady politických a kulturních osobností. Schwarzenberg byl významným hlasem v procesu demokratizace a dvakrát zastával funkci ministra zahraničí.