Supercela zasáhla Jihočeský kraj: kroupy do 2 cm a vítr lámaly větve

Co se dnes dělo nad Jižními Čechami

Mezi Miroticemi a Sedlicí se odpoledne zrodila rotující bouřka, která rychle zesílila a vydala se na východ směrem k Písku a Bechyni. Český hydrometeorologický ústav na ni upozornil jako na supercela – tedy bouřku s trvalým rotujícím výstupným proudem, která často přináší nebezpečné projevy počasí.

Na zemi to bylo znát hlavně kroupami a větrem. Z postižených míst přicházely zprávy o kroupách velikosti až dvou centimetrů a o nárazech větru, které lámaly slabší větve a zhoršovaly viditelnost na silnicích. Bouřka se držela linie od Písecka k Táborsku a její jádra se podle meteorologů přeskupovala – to je u takto silných konvektivních bouří běžné.

Šlo o takzvanou „pravorukou“ supercelu. Laicky řečeno, její dráha se mírně odchylovala od hlavního proudění, což je znak silné vnitřní rotace. Právě ta drží krupobitné jádro déle při životě a zvyšuje šanci na intenzivní srážky i poryvy větru. Meteorologové průběh sledovali na radarech a družicích, kde se bouře projevovala výrazným odrazem a silným vertikálním rozsahem.

Dnešní dění zapadá do širší situace se silnými přeháňkami a bouřkami nad Českem. Už dopoledne a po poledni pršelo v okolí Nepomuku a Klatov, srážky se postupně šířily k východu a jihovýchodu. Pro severní polovinu republiky platila očekávání nárazů větru kolem 75 km/h během odpoledne a večera. V takových podmínkách stačí, aby se v teplém a vlhkém vzduchu vytvořila jedna dominantní bouře – a ta si pak „vezme“ energii v okolí.

Proč je supercela tak nebezpečná a co dělat při jejím postupu

Supercelární bouře není „jen“ silná přeháňka. Má stabilní rotující stoupavý proud, který dokáže déle udržet ledová zrna, takže kroupy rostou a na zem dopadají větší. U nás dnes šlo o dvě centimetry, ale při podobné dynamice umí příroda vyrobit i větší kusy. K tomu přičtěte silné poryvy větru, přívalový déšť a blesky. V krajních případech se mohou tvořit slabé tornáda, v Česku ale spíš výjimečně.

Dnešní supercela těžila ze dvou věcí: z dostatku energie v nižších vrstvách (po teplém dni) a ze střihu větru – tedy rozdílu směru a rychlosti větru s výškou. Když se to potká, bouře se zorganizuje, získá rotaci a udrží se déle než obyčejná lokální přeháňka. Proto pak projde přes několik okresů a cestou stále škodí.

Meteorologové odpoledne upozorňovali, že aktivita bouří se může přelévat do večerních hodin. Další vývoj obvykle závisí na tom, jak rychle se vyčerpá energie v atmosféře a jestli dorazí chladnější vzduch. Jedna buňka může zeslábnout, ale vznikají nové – někdy i těsně za sebou, což zvyšuje riziko opakovaných srážek na jednom místě.

Co dělat, když se k vám podobná bouře blíží? Základní pravidla fungují spolehlivě pokaždé:

• Auto dejte pod střechu nebo alespoň zakryjte dekou, ať kroupy nezpůsobí zbytečné škody.
• Zajistěte zahradní nábytek, květináče a trampolíny. Vítr je snadno zvedne.
• Nechoďte pod osamělé stromy a neparkujte pod větvemi. Poryvy větru přicházejí náhle.
• Při jízdě autem zpomalte. Krátká průtrž i kroupy dokážou během vteřin snížit viditelnost.
• Držte se dál od oken, pokud hrozí krupobití. Sklo nevydrží každý zásah.

Úřady obvykle doporučují odložit venkovní aktivity a vyhledat bezpečí v budově. Zní to banálně, ale právě u supercelárních bouří platí, že náhlá změna je normální stav – z klidného nebe do pěti minut máte tmu, vítr a led z nebe.

Po přechodu bouře dává smysl zkontrolovat střechu, okapy a auta a případné škody zdokumentovat. Pokud spadly větve na komunikace, hlaste to hasičům přes linku 112, ať se nebezpečí rychle odstraní. A při dalších varováních meteorologů sledujte, zda se bouřky neobnovují – v teplých a vlhkých dnech je to běžné i pozdě večer.

Dnešek připomněl, že i u nás se občas objeví vysoce organizované bouře s výraznou rotací. Nejsou to běžné letní přeháňky a zaslouží respekt. Včasná výstraha, rychlé zajištění věcí kolem domu a pár jednoduchých kroků umí škody výrazně snížit.