Když Radek Boček přišel do nemocnice naposledy za svým otcem, čekal na vysvětlení. Místo toho dostal právní argumenty. Jeho otec, Jan Boček, zemřel v červnu 2025 na Oddělení následné péče v Mnichově Hradišti. A teď, více než rok poté, se rodina nedočkala ani jednoduchého "promiňte". Znalec přitom jasně řekl, že léčba nebyla provedena správně.
Případ je zvláštní tím, jak chladně a byrokraticky na něj reagovala Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., známější jako Klaudiánova nemocnice. Přestože krajský úřad uznal pochybení, nemocnice trvá na tom, že za smrt nemůže. Rodina tak stojí před těžkým rozhodnutím – zda podat žalobu, nebo nechat věc být. Radek Boček volil první cestu.
Od úrazu hlavy k tragickému konci
Vše začalo nevinně. V květnu 2025 utrpěl Jan Boček úraz hlavy. Byl přijat na neurologii v Mladé Boleslavi, ale po týdnu ho převezli patnáct kilometrů dál, do Mnichova Hradiště. Tam měl strávit rekonvalescenci. Tři týdny na oddělení následné péče ale byly jeho poslední. Zemřel na akutní hnisavou bronchopneumonii.
Syn Radek už během hospitalizace cítil, že něco není v pořádku. Otec hubl rychlostí blesku. Nedokázal polykat běžnou stravu. "Táta hrozně rychle zhubl," vzpomíná Radek. "Chtěl jsem, aby do dekurzů přidali umělou výživu. Upozorňoval jsem na to, ale nic se nedělo." Tohle "nic se nedělo" se stalo klíčovým slovem celého případu. Výhrady ohledně neprovedených vyšetření šly do prázdna.
Znalec: Léčba nebyla lege artis
Nemocnice se bránila tvrdohlavě. Ombudsmanka Jana Truksová v červenci 2025 napsala, že postup personálu byl "správný" a že se nepodařilo zvrátit nepříznivý vývoj. Jenže Středočeský kraj, který je jediným akcionářem nemocnice, se rozhodl poslat případ na nezávislého znalce. A tady přišel zvrat.
Nezávislá znalkyně, označovaná v dokumentech jako primářka, dospěla k jasnému závěru: léčba nebyla vedena lege artis, tedy na náležité odborné úrovni. Její sedmistránkový posudek odhalil řadu problémů. Pacient měl být včas přeložen na akutní lůžko, kde by byla dostupnější diagnostika. Některá pracoviště následné péče prostě nemají plné spektrum možností, a to se zde projevilo tragicky.
Další pochybení? Podávání kortikoidů pacientovi s diabetem bez odpovídajícího nálezu. Kontrolní CT mozku ukázalo, že nedošlo k progresi krvácení ani edému, který by tuto léčbu zdůvodňoval. A co je možná nejhorší – během pobytu nebyl proveden rentgen plic. Právě ten mohl odhalit bronchopneumonii, která otce zabila.
- Chybějící vyšetření: Rentgen plic nebyl proveden, což zpoždilo diagnózu zápalu plic.
- Nevhodná medikace: Kortikoidy podávány bez opory v nálezech na CT.
- Špatná dokumentace: Chybějící záznamy o saturaci kyslíkem a příjmu tekutin.
- Ignorování varování: Žádosti syna o umělou výživu byly podle něj ignorovány.
Omluva, která nepřijde
Zde nastává ta lidská stránka příběhu, která bolí možná nejvíc. Nemocnice sice uznala "dílčí nedostatky", ale omluvu neposkytla. "Za více než rok od úmrtí mého otce jsem neobdržel jedinou omluvu," říká Radek Boček. Tvrdí, že vedení nemocnice s ním nekomunikovalo, přestože opakovaně žádal o osobní setkání. Reagoval pouze právník, a to telefonicky.
Mluvčí nemocnice Jana Petrová situaci vidí jinak. "Způsob komunikace odpovídal tomu, jak se stěžovatel obrátil," uvedla. Podle ní byla lítost vyjádřena v odpovědi ombudsmanky. Pro pozůstalého syna je to ale málo. "Je správné, že nemocnice po prokázaných pochybeních odmítne vyrovnání a považuje věc za uzavřenou?" ptá se retoričtěji.
Tři miliony a soudní cesta
Finanční odškodnění bylo další bod sporu. Rodina požadovala 3,3 milionu korun. Pojišťovna nemocnice nárok zamítla s tím, že nebyla prokázána přímá příčinná souvislost mezi chybami ve zdravotnické dokumentaci a smrtí. "Samotné zjištění pochybení automaticky nezakládá nárok na náhradu," vysvětlila mluvčí kraje Jana Pancířová. O tom rozhodují soudy.
Nemocnice mezitím přijala nápravná opatření. Personál proškolili, zavedli interní audity a od února 2026 má oddělení nového vedoucího lékaře. Ten má zlepšit spolupráci s Interním oddělením. Je to ale jen technická oprava systému. Lidská újma zůstává.
Frequently Asked Questions
Co znamená termín "lege artis" v kontextu této kauzy?
Lege artis je latinský výraz znamenající "podle pravidel umění". V medicínském právu označuje postup, který odpovídá aktuálním odborným standardům a nejlepší praxi. Pokud znalec konstatoval, že léčba nebyla vedena lege artis, znamená to, že lékaři udělali chybu, kterou by při dodržení standardních postupů neudělali. V případě Jana Bočka šlo o nezajištění potřebné diagnostiky a nevhodnou medikaci.
Proč nemocnice odmítla poskytnout finanční odškodnění?
Pojišťovna nemocnice argumentovala tím, že neexistují dostatečné důkazy o přímé příčinné souvislosti mezi zjištěnými pochybeními (např. chybějící záznamy v dokumentaci) a samotným úmrtím. Zatímco znalec potvrdil chyby v postupu, pro úspěšnou žalobu je nutné dokázat, že právě tyto chyby přímo způsobily smrt pacienta, nikoliv pouze zhoršily jeho stav. Tento právní rozpor je důvodem, proč rodina míří k soudu.
Jaká nápravná opatření nemocnice podnikla?
Po kritice ze strany Krajského úřadu Středočeského kraje nemocnice zavela několik změn. Personál byl proškolil v řádném vedení zdravotnické dokumentace, aby se předešlo kopírování údajů a chybějícím záznamům. Byly zavedeny interní audity pro kontrolu kvality. Od února 2026 navíc nastoupil nový vedoucí lékař Oddělení následné péče, jehož hlavním úkolem je zlepšit koordinaci s Interním oddělením a zajistit lepší návaznost akutní a následné péče.
Byly stížnosti na toto oddělení v minulosti běžné?
Podle informací Středočeského kraje jsou stížnosti na pracoviště v Mnichově Hradišti velmi vzácné. Za posledních deset let eviduje krajský úřad pouze jednu další stížnost týkající se poskytování zdravotních služeb na tomto konkrétním oddělení. Tato výjimečnost dělá případ Jana Bočka ještě citlivějším, protože naznačuje, že systémové chyby mohou mít fatální následky i v místech, kde se obvykle problémy nehlásí.
