Kreml právě změnil pravidla hry. To, co vypadalo jako šance na zmrazení konfliktu, se rozpadlo jako domeček z karet. Vladimir Putin, prezident Ruské federace, podle nejnovějších informací odhodil starší neformální dohody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nyní žádá mnohem víc. Nejde už jen o Donbas. Moskva chce trvalou kontrolu nad všemi okupovanými územími a navíc si vyhrazuje právo na další expanzi.
Situace je dynamická a matoucí. Zdroje z řady středoevropských médií, včetně polského serveru Interia nebo českého Armádního zpravodaje, popisují, jak se ruská pozice v průběhu roku 2025 a první poloviny 2026 postupně tvrdila. Původní scénář počítal s tím, že by Rusko akceptovalo hranici fronty za cenu získání "jen" celého Donbasu (Doněcké a Luhanské oblasti). Teď ale Putin požaduje udržení i částí Sumské a Charkovské oblasti jako bezpečnostních buferových zón.
Zmrazená dohoda a duch Anchorage
Pojďme k jádru věci. Klíčovým momentem byl summit v Anchorage na Aljašce v srpnu 2025. Tam se podle ruských zdrojů mělo jednat o kompromisu: Rusko obsadí zbytek neokupovaného Donbasu, výměnou za zastavení ofenziv na jihu, tedy v Záporožské a Chersonské oblasti. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to nazýval "duchem Anchorage".
Ale pozor, tady začíná ta trapná část. Když novináři na letišti před odletem do Pekingu položili prezidentovi Donaldu Trumpovi přímou otázku, zda skutečně souhlasil s tím, aby Rusko zabralo celý Donbas, odpověděl jednoznačně: "Ne." Jeho administrativní tým následně jakékoli takové závazné dohody popřel. Ukázalo se, že zatímco Moskva mluvila o "duchu" dohody, Washington viděl pouze obecné rozhovory bez písemných garantí.
Historie se opakuje, jen s vyššími sázkami. Už v roce 2017 se spekulovalo o podobných výměnách – ústup z Donbasu za zmírnění sankcí a závazek nevstupu Ukrajiny do NATO. Tehdy ale Trumpovi lidé podle analýz Rusko nepochopili. Dnes situace vypadá ještě složitěji, protože Putinova ambice přesáhla původní cíle.
Čísla, která mluví jasněji než slova
Nemusíme věřit každému prohlášení, když máme data. Ve svém projevu ze dne Putin uvedl konkrétní procenta kontroly nad ukrajinským územím:
- 100 % Luhanské oblasti je pod ruskou kontrolou.
- Více než 85 % Doněcké oblasti je obsazeno.
- Přibližně 80 % Záporožské oblasti drží ruské síly.
Tato čísla nejsou jen statistiky. Jsou důkazem toho, že Kreml nemá zájem o status quo. Pokud má 85 % Doněcka, proč by měl přestat? Naopak, chce těch zbývajících 15 %. A podle agentury Bloomberg chce navíc udržet i okupované části Sumské a Charkovské oblasti. Tyto "nárazníkové zóny" mají sloužit jako ochranný pás pro ruské pohraničí.
Americký návrh z listopadu 2025, známý jako "28bodový mírový plán", byl mimořádně štědrý. Nabízel Moskvě dokončení okupace Donbasu, strop 600 000 vojáků pro ukrajinskou armádu, zákaz aliančních jednotek na území Ukrajiny a dokonce návrat Ruska do skupiny G8. Výměnou? Mír. Ale Putin tento návrh přijal jen částečně. Proč? Protože mu nestačil.
Ekonomické lákadlo pro Bílý dům
Turns out, že klíčem k pochopení Putinovy strategie není jen vojenská logika, ale ekonomická váha. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno odtajnil ruský plán, jak získat Trumpa na svou stranu. Moskva nabízí "ekonomickou spolupráci" – pravděpodobně přístup k surovinám nebo infrastrukturní projekty – výměnou za politické uznání anexe.
Zde vstupuje do hry Jared Kushner, Trumpův zeť a blízký poradce. Při schůzce v Kremlu podle zdrojů Novinky.cz zpochybnil Putinovo tvrzení, že ruské síly dobyjí zbytek Donbasu "za pár měsíců". "Říkali jste to už před rokem," měl Kushnerovi připomenout fakt, že se to nestalo. Přesto Kushner signalizoval, že obchodní dohody mezi USA a Ruskem mohou být uzavřeny ještě před koncem války. To je pro Putina signál, že čas hraje pro něj.
Trumpův emisár se snažil najít cestu ven, ale narazil na zeď. Podle Armádního zpravodaje Putin Wants "vyhladit a zabrat úplně celou" Ukrajinu. Není to jen o územích, je to o existenci ukrajinského státu v jeho současné formě. Putin lhal o situaci na frontě během telefonátu s Trumpem, což naznačuje, že americký prezident není plně informován o realitě na bojišti.
Co dál? Hranice se posouvají
Podle aktuálních analýz Aktuálně.cz pracovala Trumpova administrativa s mylným předpokladem, že Putinova "posedlost kontrolou Ukrajiny" je póza. Že se spokojí se zbytkem Donbasu. Omyl. Putin v dubnu 2026 interně prohlásil: "Půjdeme až k hranicím Donbasu." A teď jde dál.
Nová linie je jasná: Rusko nechce mír, chce kapitulaci. Požaduje stažení ukrajinských sil z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti v jejich administrativních hranicích. To znamená, že Ukrajina by musela opustit města, která dosud brání, jako jsou některé části Chersonu nebo Záporoží, které Rusko plně nedobyla. Je to podmínka, kterou Kyjev nemůže akceptovat bez pádu vlády.
Frequently Asked Questions
Proč Vladimir Putin odmítl americký 28bodový mírový plán?
Plán nabízel Rusku plnou kontrolu nad Donbasem a zmírnění sankcí, což bylo pro Moskvu atraktivní. Putin jej však odmítl, protože považoval podmínky za nedostatečné. Cílí na širší územní zisky, včetně "nárazníkových zón" v Sumské a Charkovské oblasti, a trvá na úplném stažení ukrajinských sil ze všech čtyř okupovaných regionů, což plán nezaručoval v dostatečné míře.
Jaký byl výsledek summitu v Anchorage na Aljašce?
Summit v srpnu 2025 nedospěl k žádné písemné dohodě. Zatímco ruský ministr Sergej Lavrov hovořil o "duchu Anchorage" a implicitním souhlasu s obsazením Donbasu, prezident Donald Trump následně veřejně popřel, že by takovou dohodu uzavřel. Rozdílné interpretace výsledků setkání vedly k diplomatickému patu a zklamání na obou stranách.
Jakou roli hraje Jared Kushner v jednáních s Kremlem?
Jared Kushner, zeť prezidenta Donalda Trumpa, funguje jako neoficiální kanál komunikace. Při návštěvě Kremlu konfrontoval Vladimira Putina s nesplněnými sliby o rychlém dobytí Donbasu. Zároveň naznačil, že Spojené státy jsou otevřené obchodním dohodám s Ruskem ještě před ukončením války, což Putin vnímá jako příležitost k ekonomickému úlevě při zachování vojenského tlaku.
Co jsou "nárazníkové zóny" a proč je Rusko chce?
Nárazníkové zóny jsou pásma území, která by byla demilitarizována nebo pod kontrolou Ruska, aby vytvořila bezpečnostní bariéru mezi ruským územím a zbytkem Ukrajiny. Kreml chce udržet okupované části Sumské a Charkovské oblasti jako tyto zóny. Cílem je zabránit ukrajinskému dělostřelectvu v ohrožování ruských pohraničních oblastí a zajistit strategickou hloubku pro obranu.
