Jiří Krampol litoval očkování proti covidu: Sám věřil, že mu vakcíny zničily zdraví
Život Jiřího Krampola před pandemií a po očkování
Když někdo slyšel jméno Jiří Krampol, většinou si vybavil energického baviče, který i v pokročilém věku neztrácel vitalitu. Ještě před pandemií covidu působil skoro nezastavitelně. Hrál tenis, rád chodil mezi lidi, zvládal cestovat i pracovat. Jeho známí často vzpomínají, jaký měl elán a smysl pro humor. Zdraví mu prý sloužilo a rozhodně nepatřil mezi ty, kteří se museli neustále léčit.
S příchodem covidu změnila epidemie rytmus života úplně všem. Krampol patřil do rizikové skupiny – jednak kvůli věku, jednak kvůli tomu, jak aktivně žil. Rozhodl se proto poslechnout doporučení odborníků a podstoupil očkování proti covidu. Nebylo to ze strachu z viru, ale právě kvůli respektu k lékařům a také touze pokračovat v běžném životě.
Nemocnice, lítost i debaty o vakcínách
Krampol postupně přijal celkem pět dávek vakcíny. Pak ale začal bojovat se zhoršujícím se zdravím. Dýchací potíže, neschopnost pohybu bez zadýchání – časté hospitalizace se staly realitou. Pro něj samotného byla ta změna šok. Většinu života nic podobného nezažil. Až v posledních letech narážel na své limity prakticky každý den.
Herec byl natolik otevřený, že o svém trápení mluvil veřejně. Vztahoval své obtíže právě k očkování. "Lituji, že jsem si dal ty vakcíny… Zničilo mi to zdraví," řekl podle své ženy Marty při rozhovorech i v blízkém kruhu přátel. Přesto nikdy nesvaloval vinu na lidi, kteří mu očkování doporučili. Sám tvrdil, že věřil svému dlouholetému doktorovi, profesorovi Špačkovi. Ke svému rozhodnutí přistupoval bez váhání, prostě proto, že šel za radou odborníka.
Jeho manželka Marta Krampolová vnímá situaci s odstupem: myslí si, že vakcína Jiřímu možná prodloužila život o několik let, ale zároveň mu tyto roky vzala radost a sílu. Místo herecké scény nebo sportoviště pobýval často pouze mezi nemocničními zdmi, závislý na lékařské péči. Právě na rozdílné pohledy v rodině i mezi lidmi na veřejnosti naráží debata kolem očkování pravidelně dodnes.
Po Krampolově smrti se znovu rozproudily diskuse o zkušenostech s vakcínou. Ozývali se lidé, kteří upozorňovali na možné vedlejší účinky, ale i ti, kteří varovali před snadným zobecňováním individuálních příběhů. Covid a jeho vakcína zkrátka rozdělují společnost a Krampolův případ je toho důkazem. Jednotlivý osud nikdy nevysvětluje komplexní realitu, ale často ukáže, jak složité může být hledání rovnováhy mezi ochranou zdraví a vlastním pocitem bezpečí.