Na neděli 28. září 2025, kdy se v Česku slaví Den české státnosti, budou zavřené všechny velké obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních. To znamená, že Lidl, Kaufland, Penny Market, Billa, Albert, Tesco a Globus – všechny jejich pobočky – nebudou moci otevírat. Pro mnoho Čechů je to překvapení, které by se dalo vyhnout – až na to, že zákon o prodejní době z roku 2016 je jasný, a nejde o novinku. Jenže tento rok připadá svátek na neděli, a to znamená, že lidé, kteří obvykle nakupují v neděli, budou muset plánovat všechno už v sobotu. A to není jen o chlebu a mléce. Je to o celém týdnu.
Proč právě 28. září?
Den české státnosti připomíná smrt svatého Václava ve Staré Boleslavi v roce 935. Zavražděn byl svým vlastním bratrem, knížetem Boleslavem I., který si tak vyžádal vládu. Václav, který se v historii proslavil mírovou vládou a podporou církve, se později stal národním světcem – ochráncem země. Jeho smrt nebyla jen politickým převratem, ale i náboženským a kulturním zlomem. Až v roce 2000 byl tento den oficiálně vyhlášen státním svátkem. Nebylo to náhodné. Bylo to o připomenutí, že česká státnost má kořeny daleko před 1918, že nejde jen o republiku, ale o tradici, která se táhne skrz století.
Kdo může otevřít a kdo musí zůstat zavřený?
Zákon o prodejní době jasně rozlišuje. Všechny obchody s prodejní plochou nad 200 m² – tedy většina hypermarketů a velkých supermarketů – musejí zůstat zavřené. To platí i pro Lidl a Kaufland, i když většina jejich poboček je právě takových. Ale existují výjimky. A ty jsou konkrétní. Lidl například může otevřít jen dvě pobočky: jednu na Hlavním nádraží v Praze a druhou v OC Mercury v Českých Budějovicích. Proč? Protože jsou to prodejny v dopravních uzlech – a zákon je v tomto případě laskavý.
Obchody na letištích, v nádražích, na čerpacích stanicích, v nemocnicích nebo lékárny – ty mohou být otevřené. Také malé prodejny pod 200 m², jako například některé kavárny s malým základním zbožím nebo drogerie. Ale nezapomeňte: to neznamená, že vás tam najdete všechno. Nejsou tam zásoby na celý týden. Jen základní potřeby – léky, nápoje, chleba, nějaké základní potraviny. A to je vše.
Proč to vůbec platí?
Nejde jen o respekt k svátku. Zákon z roku 2016 byl především o rovnosti. Měl chránit malé obchodníky před tím, aby je velké řetězce nezatlačily do úhlu. Když se všechny velké obchody mohly otevírat každou neděli, malé prodejny v obcích neměly šanci. Dnes už to vypadá jinak – mnoho lidí si myslí, že zákaz je zbytečný, že moderní společnost by měla mít volnost. Ale zákon stále platí. A přestože se o něm hovoří už deset let, stále se objevují dotazy. Někteří lidé si stále myslí, že na svátek je vše otevřené. Nejsou. A to je ten problém. Zákon je složitý, často nejasný, a jeho výjimky jsou příliš specifické.
Co si máte připravit?
Spotřebitelé by měli plánovat nákupy už v sobotu 27. září. Víte, co se stane, když to neuděláte? V neděli v 16 hodin se budete dívat do prázdného košíku. A pak si budete muset vybírat mezi tím, že půjdete na nádraží, kde vám nabídnou tři druhy chleba a dva typy mléka, nebo že si zavoláte dodávku z internetového obchodu – a zaplatíte za doručení. To je výběr, který nechcete dělat. Některé řetězce, jako Kaufland nebo Tesco, už dnes upozorňují na webových stránkách i v letácích: „Nakupte včas.“
Co je jinak v zahraničí?
Ve Německu nebo Rakousku je většina obchodů v neděli zavřená – a to i bez svátku. Ve Polsku je to jinak – tam můžete nakupovat téměř každý den. A v USA – tedy v zemi, kde se „Black Friday“ stává národním sportem – zákaz prodeje v neděli neexistuje. Český přístup je tedy unikátní. Není ani zcela konzervativní, ani zcela moderní. Je to kompromis – mezi tradičním pohledem na neděli jako den odpočinku a realitou 21. století.
Co bude v dalších letech?
Den české státnosti v roce 2026 připadne na pondělí – a to znamená, že se stane prodlouženým víkendem. V roce 2027 bude na úterý – a opět bude možné si vyrobit trojdený víkend, pokud se necháte přesunout na pátek. V roce 2028 znovu na čtvrtek. A tak dál. Takže pokud jste si tento rok zapamatovali, že musíte nakupovat v sobotu, připravte se na to, že v některých letech budete mít víc času. V jiných – méně. A to je ten podstatný bod: zákon neřeší, kdy svátek padne. Jenže my žijeme v kalendáři. A ten se mění.
Frequently Asked Questions
Proč jsou na Den české státnosti zavřené jen velké obchody?
Zákon o prodejní době z roku 2016 cílí na ochranu malých obchodů a pracovníků – velké řetězce by jinak mohly tlačit konkurenci do úhlu. Zákaz se tedy vztahuje pouze na prodejny nad 200 m², zatímco malé prodejny, lékárny nebo prodejny na nádražích mohou otevírat, protože poskytují základní služby pro cestující a nemocné.
Můžu nakoupit v lékárně všechno, co potřebuji?
Ne. Lékárny jsou povinny mít základní zásoby léků, základní hygienické potřeby a některé potraviny, ale nejsou obchody s celým sortimentem. Nezískáte tam zmrzlinu, maso nebo zeleninu. Jejich účel je poskytnout léky a nezbytné věci – ne plný nákup na týden.
Proč se na některé svátky zákaz nevztahuje, i když jsou státní?
Zákon výslovně vymezuje pouze sedm dní s plným zákazem. Na Velký pátek, Svátek práce nebo Štědrý den je prodej povolen – protože se jedná o náboženské nebo praktické dny, kde je potřeba rychlého přístupu k potravinám. Toto rozlišení vzniklo jako kompromis mezi tradicí a potřebou.
Může obchodní řetězec zvolit, jestli chce otevřít?
Ne. Zákon je závazný. Pokud obchod s plochou nad 200 m² otevře, hrozí mu pokuta až 500 tisíc korun. I když se některé firmy snaží najít „děravé“ místa, jako jsou prodejny na nádražích, ty musí splňovat přesné podmínky – jinak je to ilegální.
Co se stane, když v neděli 28. září potřebuji něco naléhavého?
Pokud jde o léky, případně potraviny pro děti nebo nemocné, můžete se obrátit na lékárnu nebo čerpací stanici. Některé malé prodejny v obcích mohou mít otevřeno – ale ne vždy. Doporučuje se mít doma základní zásoby – a v případě nouze zavolat na záchrannou službu nebo místní obecní úřad, který může pomoci s přesměrováním.
Proč nebyl zákon o prodejní době zrušen?
I když se o něm mnoho diskutuje, zákon zůstává díky silnému lobbym malých obchodníků a některých politických stran, které jej považují za ochranu pracovních práv. Navíc mnoho občanů stále podporuje nedělní odpočinek. Zrušení by vyžadovalo parlamentní většinu – a zatím žádná strana nemá zájem o to, aby se stala cílem kritiky ze strany starších občanů či křesťanských skupin.
