Možná jste už slyšeli o Mezinárodním trestním soudu, známém také jako ICC (International Criminal Court). Co ale přesně dělá a proč je jeho existence tak zásadní? Tenhle soud se zabývá stíháním lidí odpovědných za ty nejzávažnější zločiny, jako jsou genocida, válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti. To nejsou maličkosti – řeší případy, kde selhávají národní soudy nebo když je nutné zajistit mezinárodní spravedlnost.
ICC vznikl v roce 2002, aby doplnil národní justice, ne aby ji nahrazoval. Funguje jako poslední možnost, pokud státy nezvládnou nebo nechtějí stíhat pachatele těch nejhorších zločinů. Soud může zasáhnout jen v případech, kdy je to opravdu potřeba, a vždy se snaží postupovat podle přísných pravidel, aby bylo všechno spravedlivé a transparentní.
ICC může stíhat jednotlivce za čtyři hlavní typy zločinů: genocida (úmyslné vyhlazení skupiny lidí), zločiny proti lidskosti (například mučení, otroctví), válečné zločiny (porušování pravidel války) a agresi (nezákonné vedení ozbrojeného konfliktu). Není to jednoduchý úkol – soud musí nejdřív prokázat, že národní justice selhala nebo že stát nemůže spravedlnost zajistit sám. Tím zabraňuje zneužívání soudního systému a snaží se být nestranný.
Například pokud v nějaké zemi probíhá ozbrojený konflikt a vojenské jednotky tam páchají zvěrstva bez postihu, ICC může zasáhnout a postavit viníky před soud. To dává obětem naději, že spravedlnost není nedosažitelná i v těch nejtěžších situacích.
Možná vás zajímá, jestli má vůbec smysl soud, který rozhoduje o událostech ve vzdálených zemích. Odpověď je ano. ICC přináší do mezinárodního práva pevnější mantinely, které určují, že zločiny nesmí zůstat bez trestu. Jeho existence funguje i jako prevence – pachatelé vědí, že jejich činy mohou být později prošetřeny, i když to místní soudy nezvládnou.
Navíc ICC pomáhá sjednocovat pravidla a standardy, čímž posiluje mezinárodní spolupráci a důvěru mezi státy. I když má své limity a čelí kritikám, v mezinárodním měřítku je jedním z klíčových nástrojů, jak zajistit, že závažné zločiny nebudou přehlíženy.
Pokud se vás téma Mezinárodního trestního soudu zajímá víc, sledujte aktuální zprávy a zprávy o zajímavých případech. Je to oblast, která ovlivňuje mnoho lidí po celém světě a jen tak rychle neztratí na významu.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a palestinského vojenského vůdce Mohaméda Deifa za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Tento krok má významné právní a politické dopady v pokračujícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Izraelští politici krok ICC ostře odsoudili, zatímco palestinští ho vítají.
Slovenská herečka Zdena Studenková odmítla přijmout státní vyznamenání od prezidenta Petra Pellegriniho kvůli nesouhlasu s kulturními politikami Slovenska. Tento krok zvýrazňuje napětí v kulturní sféře země. Odmítavé gesto Studenkové bylo široce pokryto médii a zdůrazňuje její postoj vůči současným vládním politikám.
Spojené státy hrozí přerušit přístup Ukrajiny k satelitnímu internetu Starlink, pokud Kyjev neuzavře kontroverzní dohodu o sdílení nerostných surovin. Napětí vzrostlo poté, co ukrajinský prezident Zelenskyj odmítl návrh požadující 50% podíl v ukrajinských surovinách. Elon Musk zprávy o vydírání popřel.
Ester Ledecká získala svou první medaili na Mistrovství světa v alpském lyžování 2025 v rakouském Saalbachu. Vybojovala bronz v sjezdu s časem 1:41.50, čímž zaostala o pouhých 0,21 sekundy za vítěznou Američankou Breezy Johnson. Tímto úspěchem se stala druhou českou lyžařkou po Šárce Strachové, která se na Mistrovství světa umístila na stupních vítězů.
Herečka Kelley Mack, známá z The Walking Dead a Chicago Med, zemřela ve 33 letech. V lednu jí lékaři diagnostikovali vzácný a agresivní gliom. Přes rychlý postup nemoci a těžké komplikace zůstala inspirací pro kolegy i fanoušky. Zanechala za sebou přes 35 hereckých a 5 producentských projektů.
Odchod Karla Schwarzenberga znamená konec post-revolučního snu o privilegovaném postavení ČR na světové mapě a její roli jako supervelmoci lidských práv. Jak se země snaží nalézt své nové místo v mezinárodních vztazích v kontextu dědictví Václava Havela a pragmatismu Miloše Zemana.