Evropská bezpečnost dnes není jen o armádách a hranicích. Je to komplexní téma, na kterém se podepisuje politika, ekonomika i schopnost reagovat na nové hrozby. V době rostoucích geopolitických napětí a nových technologií se Evropa snaží držet krok a zajišťovat ochranu svých obyvatel i svých hodnot.
Možná jste si všimli, že bezpečnost Evropy řeší nejen ministerstva obrany, ale i experti na kybernetiku, energetiku nebo migraci. Všechno se to spojuje do jediné výzvy: jak si udržet stabilitu a zabránit konfliktům nebo krizím, které by zasáhly nás všechny.
Klíčová rizika jsou dnes různorodá. Vedle tradičních vojenských nebezpečí narůstá tlak kybernetických útoků na infrastrukturu, šíření dezinformací a ekonomické nátlaky. Poslední události odhalily, že konflikty se často nevedou přímo na bojištích, ale právě v těchto „šedých zónách“. Proto se bezpečnostní strategie mění, aby správně zareagovaly na tyto nové formy hrozeb.
Dalším důležitým faktorem jsou energetické otázky, které ovlivňují celé národní politiky, a také vývoj vztahů mimoevropských mocností. Jak Evropa obstojí, když se některé země rozdělují v názorech na obranu nebo ekonomickou samostatnost? To jsou témata, která formují budoucnost našeho kontinentu.
Jakkoli se to může zdát složité a vzdálené, otázka evropské bezpečnosti má přímý dopad na náš každodenní život. Ať jde o rozhodnutí našich politiků, způsob, jakým komunikujeme na internetu, nebo třeba i důvěryhodnost informací, které přijímáme. Vědět, co se děje, a čistě rozlišovat fakta od manipulací, je prvním krokem k osobnímu i společenskému zabezpečení.
Podpora moderních obranných technologií, vzdělávání o hrozbách a aktivní občanský přístup jsou cesty, jak pomoci Evropě stát pevně a bezpečně. Není to jen práce expertů, ale nás všech, kdo v Evropě žijeme a chceme, aby tu bylo bezpečno i pro naše děti.
Evropská bezpečnost není statický stav, ale živý proces, který vyžaduje naši pozornost a někdy i úsilí. Zůstat informovaný a být u toho, když se rozhoduje o budoucnosti, je dobrý základ, jak si udržet přehled a pocit jistoty.
Evropští lídři diskutují o vytvoření bezpečnostní alternativy v rámci NATO, která by fungovala jako "věrohodné rozšíření" aliance. Tento krok je motivován obavami ze znovuzvolení Donalda Trumpa. Cílem je zajistit evropskou bezpečnost nezávisle na USA, pokud by Trump nebo podobně smýšlející prezident opět přišel k moci. Alternativa by NATO nenahrazovala, ale doplňovala.
V Česku jsou novináři stále častěji cílem útoků. Investigativní novináři z IStories čelili hrozbám, zatímco bývalý premiér podněcoval útoky na novinářku obviňovanou ze své volební porážky. Plány vlády na reformy médií se zpomalily, zatímco dezinformační sítě šíří prokremelské narrativy, což zvyšuje rizika pro svobodu médií.
Barcelona doma porazila Benficu 3:1 a po souhrnném skóre 4:1 postupuje do čtvrtfinále Ligy mistrů. Dvakrát skóroval Raphinha, trefil se i 17letý Lamine Yamal. Hosté odpověděli jen gólem Otamendiho. Katalánci měli zápas pod kontrolou a ukázali formu v klíčových momentech.
Marta Kubišová definitivně skončila veřejnou kariéru po koncertu v Lucerně 18. listopadu 2023. Držitelka osmi Českých slavíků a Řádu Tomáše G. Masaryka řekla: "Už nevystoupím, teď je čas na klid."
V dramatickém utkání Premier League mezi West Ham United a Brighton & Hove Albion skončil zápas remízou 1-1. Brighton se dostal do vedení v úvodu druhé poloviny, kdy se trefil Mats Wieffer. West Ham však srovnal po hlavičce Mohammeda Kuduse. Oboje strany měly své šance na výhru, ale zásadní zákroky brankářů uchránily remízu. West Ham se nyní nachází na 14. místě tabulky, zatímco Brighton si udržuje stabilní pozici před Vánoci.
Rumunsko zahájilo výstavbu největší vojenské základny NATO v Evropě, pojmenované Mihail Kogălniceanu, poblíž přístavního města Constanța na pobřeží Černého moře. Základna přivítá až 10 000 vojáků NATO a jejich rodiny a její stavba vyjde na 2,5 miliardy eur. Strategická poloha méně než 100 km od ukrajinské hranice posílí východní křídlo NATO a jeho přítomnost v regionu Černého moře.