Pejchal: Ústavní soud se stal zákonodárcem. Kritika předběžného opatření

Pejchal: Ústavní soud se stal zákonodárcem. Kritika předběžného opatření

Když Aleš Pejchal, emeritní soudce Evropského soudu pro lidská práva, usedl k psaní komentáře, netušil, že jeho slova rozdmýchají oheň v debatě o hranicích pravomocí české justice. V reakci na kontroverzní usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS 16/26 zveřejnil text, který označuje soud za „zákonodárce“. Jde o případ, kdy soud vydal předběžné opatření ve prospěch prezidenta Petra Pavla, aby mohl navštívit summit NATO v Ankaře. Pro běžného občana může jít jen o detail diplomacie, ale pro právní teorii je to zásadní moment.

Vše začalo večer 22. června 2026. Prezident Petr Pavel podal prostřednictvím datové schránky návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu s vládou. O dva dny později, 24. června, soud rozhodl. Nařídil vládě a ministerstvu zahraničí zajistit prezidentovi akreditaci na summitu Severoatlantické aliance, který se konal 7. a 8. července 2026 v turecké Ankaře. Soudcem zpravodajem byl ustanoven Pavel Šámal. Zdá se to jako rutinní úřední krok? Opak je pravdou.

Právní šok pro evropské kolegy

Pejchalův článek, publikovaný portálem Česká justice 30. června 2026, není jen suchým právním rozborem. Je osobním svědectvím. Autor přiznává, že původně chtěl mlčet. Pak mu však zavolal Karel Jungwiert, jeho předchůdce ve funkci soudce ESLP. Během rozhovoru došli k závěru, který zní téměř neuvěřitelně: Nedokázali si vybavit ani přibližně podobný případ v žádné jiné evropské zemi. Nejde o drobnost. Pokud by měl Ústavní soud pravdu, znamená to, že vytváří procesní pravidla tam, kde zákon mlčí – nebo dokonce odporuje.

Jádrem sporu je § 63 zákona o Ústavním soudu. Ten umožňuje „přiměřené použití“ občanského soudního řádu (OSŘ). Soud se odvolal na § 102 OSŘ, který upravuje předběžná opatření. Problém? Podle Pejchala zákon o Ústavním soudu zná tento institut pouze v § 80, a to výhradně pro řízení o ústavních stížnostech. Kompeteční spory mezi prezidentem a vládou jsou jiný typ řízení, přesně vymezený Ústavou. Tím, že soud aplikoval pravidla z civilního procesu na politický spor, podle autora vytvořil nový, dosud neexistující institut.

Přízrak roku 2000 a rodina Ottových

Proč je Pejchal tak kategorický? Má vlastní zkušenost. Před více než dvaceti lety zastupoval rodinu Ottových v restituční kauze týkající se továrny Rakona v Rakovníku. Jejich případ skončil u Evropského soudu pro lidská práva, který v roce 2000 konstatoval porušení spravedlivého procesu ze strany českého Ústavního soudu. Když se Pejchal pokusil obnovit řízení před naším soudem s odkazem na OSŘ, narazil na zeď.

Rozhodnutí Ústavního soudu ze 23. ledna 2001 bylo jasné: Nelze interpretovat § 63 tak extenzivně, aby vznikl zcela nový typ řízení. Tehdejší soud trval na tom, že přiměřená aplikace OSŘ platí jen tam, kde ji vyžaduje povaha činnosti soudu, nikoli tam, kde by se tím obcházel zákon. Dnes, po pětadvaceti letech, vidíme opak. Právo se otočilo o 180 stupňů?

Klíčová fakta sporu

  • Datum usnesení: 24. června 2026 (sp. zn. Pl. ÚS 16/26)
  • Předmět: Předběžné opatření pro účast prezidenta na summitu NATO
  • Místo summitu: Ankara, Turecko (7.–8. července 2026)
  • Právní základ kritiky: Absence předběžného opatření v § 27–63 zákona o Ústavním soudu
  • Názor experta: Aleš Pejchal považuje postup za ústup od principu dělnby moci
Prezident vítá, experti varují

Prezident vítá, experti varují

Na straně politiků je atmosféra jiná. Prezident Petr Pavel po vydání opatření prohlásil, že jej vítá. Vidí v něm ochranu kontinuity státu a dodržování dosavadní praxe. „Jsem si vědom, že předběžné opatření není konečným rozhodnutím,“ uvedl Pavel. A má pravdu. Meritorní rozhodnutí o samotném kompetenčním sporu mělo být očekáváno až v řádu měsíců. Do té doby platí provizorní stav.

Ale co když je ten provizorní stav problematický? Pejchal upozorňuje na logickou nesrovnalost. Prezident nemůže být účastníkem řízení o ústavních stížnostech (kde je předběžné opatření zakotveno), ale nyní ho získal v řízení, kde zákon tento nástroj výslovně nezná. Je to jako kdyby vám policie vystavila pokutu za parkování, i když tam není značka „Zákaz stání“, protože „tak to prostě chápeme“. V právním státě by to nemělo fungovat.

Kdo opraví chybu? Lidé.

Kdo opraví chybu? Lidé.

Závěr Pejchalova textu je emotivní a politicky nabité. Tvrdí, že Ústavní soud supluje roli zákonodárce. A kdo opraví zákonodárce, když sám selže? V Česku nemáme krále ani císaře, který by situace rychle napravil. Máme lid. Článek uzavírá výzvou k občanům, aby v horkých letních dnech nezůstali lhostejní k tomu, jak jejich instituce pracují s právem.

Je to silné poselství. Právo není jen abstraktní kód. Je to nástroj, který chrání každého z nás. Pokud soudy začnou tvořit pravidla hry během zápasu, může to vést k nejistotě. Otázkou zůstává, zda budoucí novelizace zákona o Ústavním soudu tuto mezeru zaplní, nebo zda půjde o jednorázový výjimkový krok, který se stane novým standardem.

Frequently Asked Questions

Proč je předběžné opatření pro prezidenta kontroverzní?

Kontroverzní je proto, že Ústavní soud aplikoval pravidla občanského soudního řádu na kompetenční spor, ačkoli zákon o Ústavním soudu upravuje předběžná opatření pouze pro ústavní stížnosti. Podle kritiků tím soud vytvořil nový právní institut bez podpory legislativy, což narušuje princip dělnby moci.

Jak reagoval prezident Petr Pavel na rozhodnutí soudu?

Prezident Pavel rozhodnutí uvítal, protože mu zajistilo účast na summitu NATO v Ankaře. Zároveň zdůraznil, že jde pouze o předběžné opatření a nikoliv o konečné řešení kompetenčního sporu s vládou. Vyjádřil připravenost počkat na meritorní rozhodnutí Ústavního soudu, které mělo přijít v následujících měsících.

Kdo je Aleš Pejchal a proč jeho názor váží?

Aleš Pejchal je emeritní soudce Evropského soudu pro lidská práva a dlouholetý advokát specializující se na ústavní právo. Jeho názor má váhu díky bohaté praxi na mezinárodní i národní úrovni. V minulosti úspěšně vedl případy před ESLP proti České republice, což mu dává unikátní pohled na slabiny českého justičního systému.

Co se stalo v případě rodiny Ottových v roce 2000?

V roce 2000 Evropský soud pro lidská práva shledal, že český Ústavní soud porušil právo rodiny Ottových na spravedlivý proces tím, že jim nedovolil vyjádřit se k důkazům. Když se Pejchal snažil obnovit řízení pomocí občanského soudního řádu, Ústavní soud to zamítl s tím, že nelze vytvářet nové instituty „přiměřenou aplikací“ jiných zákonů. Tento precedent dnes Pejchal používá jako argument proti současnému postupu soudu.

Bude mít toto usnesení dopad na budoucnost?

Ano, pokud se tento postup ustálí, může dojít k rozšíření možností, jak řešit politické spory soudní cestou ještě před jejich meritorním projednáním. To může vést k větší judicializaci politiky, tedy k tomu, že soudy budou zasahovat do politických rozhodnutí dříve a razantněji, než bylo dosud zvykem v českém prostředí.